Eppelheim (Německo) - Nouze naučila Dalibora housti a z eppelheimského starosty udělala designéra. Lidé ve čtrnáctitisícovém Eppelheimu na jihozápadě Německa totiž věčně remcali, že místní puberťáci nemají náležitou Kinderstube, protože si v parku sedají výhradně na opěradla laviček a špinavými botami zaneřádí místa, kam si slušní lidé sedají. Starosta Dieter Mörlein už nemohl věčné nářky poslouchat a vymyslel zvláštní lavičku, která tento problém řeší. Nabízí tak vstřícnou ruku mládeži, která nemá náladu („Null Bock“) držet se zásad slušného chování.
Starostovo dílo nazvané Null-Bock-Bank totiž princip parkových laviček zcela obrátilo: sedí se na dřevěném opěradle a nohy se dávají na spodní kovovou konstrukci. Jeden exemplář tohoto speciálního nábytku zatím dali na dvůr místní školy a teenageři si to nemohou vynachválit. „Dřepí tam jako vrabci na větvi,“ libuje si pan starosta.
Na eppelheimskou radnici chodí spousta nadšených e-mailů a dotazů, kde by se dala lavička objednat. Skromný starosta ale na svém nápadu nechce vydělávat. „Komu se lavička líbí, ať si ji klidně okopíruje a postaví sám,“ říká rozšafně amatérský vynálezce. Jen pro pořádek: prototyp přišel na 300 eur a Mörlein ho nechal vyrobit ze starých laviček.
Všelijak upravené lavičky nejsou ničím neobvyklým: návrh německého sochaře Fabiana Brunsinga na lavičky, z nichž po určité době vyjedou ocelové bodce, pokud se do nich nevhodí mince, se ujal třeba v Číně. Má zabránit lidem, aby si po ránu zabrali lavičku a zůstali na ní celý den – případně vyhnat z parků vandráky.
