Bratislava – Sankce mír nepřinesou a situaci na Ukrajině nevyřeší. Takový je postoj premiéra Roberta Fica, kterému jde hlavně o klid doma na Slovensku. Když mluví o dění za východní hranicí, nepromlouvá ke kolegům z EU nebo NATO – obrací se na voliče a vysvětluje, že nikdo nepřijde o práci. To místní, kteří se dlouho potýkají vysokou nezaměstnaností, zajímá ze všeho nejvíc. Navrch se blíží se komunální volby a Ficův Směr v nich potřebuje nutně uspět.
Poslední troje volby nedopadly podle představ vládnoucí strany. Důležitá je teď ekonomika, která se ještě zcela nevzpamatovala z krize. Růst táhne výroba aut. Pro ty ze Slovenska jsou klíčové východní trhy – především Rusko. Pokud by kvůli sankcím klesl odbyt a místní fabriky propouštěly, má sociálně-demokratická vláda obrovský problém.
Zatím se sankce Slovenska příliš nedotkly. Finanční ztráty jsou zanedbatelné. Vláda si ale uvědomuje rizika. Snaží se chránit výrobu i finanční sektor. S novou fází sankcí souhlasila
až potom, co vyjednala, že se místních podniků nijak nedotknou.
Pravicoví komentátoři premiéra popisují jako vazala Ruska, který přebírá rétoriku Kremlu. To ale předsedu vlády trápit nemusí. Za prvé o něm podobně píší už deset let a za druhé jeho voliči čtou úplně jiné noviny. Parlamentní opozice se vůbec neozývá. Prezident Kiska na summitu ve Walesu slíbil zvýšit výdaje na armádu. Premiér to druhý den odmítl a hlava státu nijak nereagovala.
Deník SME ve svém středečním komentáři 'Kde je Kiska?': „SDKÚ, Most a KDH si prohlášení k Ukrajině nechávají na zasedání parlamentu a Andrej Kiska se po návratu ze summitu (NATO) tak zašil, že by ho snad nevyrušil ani postup Rusů k Užhorodu.“
Ficovo tažení proti tvrdým sankcím se mu ale možná vrátí zvenku. Bratislava může ztratit svůj vliv v Bruselu. Vládě ale pomáhá, že zajistila zpětné dodávky plynu na Ukrajinu. A tak reakce EU na některé, slovy místních komentátorů – proruské – postoje Roberta Fica nebudou jinak silné.
A i kdyby – to, co se děje v Bruselu, Slováky příliš nezajímá. V květnu jich přišlo volit do Evropského parlamentu jen 13 %. K těm komunálním v listopadových jich ale přijde podstatně víc.
