Mongolské hlavní město se dusí smogem. V zimě dosahuje koncentrace škodlivých částic v ovzduší v Ulánbátaru až tisíc mikrogramů na metr krychlový, což je víc než v nejznečištěnějších městech jako Peking nebo Dillí. Nejhůř je na tom takzvané jurtoviště, kde žijí nejchudší Mongolové v jurtách a nekvalitních domcích bez izolace. Obyvatelům se snaží pomáhat neziskové organizace včetně Člověka v tísni.
V chudých jurtách bez izolace. Mongoly v zimě zabíjí silně znečištěné ovzduší
Mongolský Ulánbátar řeší problém se smogem, lidem pomáhá i Člověk v tísni (zdroj: ČT24)
Mongolské domácnosti používají surové uhlí. Když zatopí v kamnech, během několika minut město pohltí kouř. V zimě, kdy bývá čtyřicet stupňů pod nulou, není v metropoli vidět na krok.
Místní nemocnice jsou plné dětí. „Studie potvrzují, že znečištěné ovzduší negativně ovlivňuje vývoj plodu i zdraví novorozenců. V zimě, kdy je extrémní, stoupá počet úmrtí obyvatel,“ upozornil Erdenee Batzorig z Občanské společnosti pro ochranu životního prostředí Mongolska.
Přelidněná metropole
V Ulánbátaru žije asi 1,5 milionu lidí, což je třikrát víc, než bylo při výstavbě města v plánu. Vláda sice stěhování do hlavního města zakázala, větší změna ale nepřišla. Nejchudší Mongolové žijí v takzvaném jurtovišti. Jde o bývalé pastevce, které mrazy připravily o stáda na venkově.
Tradiční jurty se zde mísí s domky z nekvalitních materiálů, kanalizace chybí a pro vodu se chodí do studny. „Kouř se drží nad celou oblastí. Když jdu ven, škrábe mě v krku. Každý si stěžuje, ale nedá se s tím nic dělat,“ podotkla obyvatelka jurtoviště Byambadorj Bemchigová, která stejně jako většina ostatních nemá izolaci a do kamen přikládá 24 hodin denně.
Topení v Mongolsku
Korupce a nečinnost
Mongolové si stěžují na korupci a netečnost vlády a v zimě chodí demonstrovat. Práci úřadů se snaží vykompenzovat neziskové organizace.
V oblasti pomáhá i Člověk v tísni, který ve spolupráci s dalšími organizuje osvětu a hledá řešení – kupříkladu sleduje úniky tepla. „Rodiny, které žijí v jurtovišti, většinou staví domy vlastní silou a tím pádem šetří na materiálu. Jsou hodně energeticky ztrátové,“ uvedl projektový manažer Člověka v tísni Tamir Mend.
„Zaizolujeme tisíc domů v jurtovišti, což sníží spotřebu uhlí nejméně o třicet procent,“ sdělila Beatriz Marrotová z neziskové organizace GERES.