V Maďarsku a Polsku přetrvávají významné problémy ohrožující nezávislost justičních orgánů, pluralitu médií či efektivní boj proti korupci a střetu zájmů. V každoročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích to uvedla Evropská komise (EK). Česká republika podle tohoto hodnocení v posledním roce zavedla některé přínosné reformy v justici, nadále má však nedostatky ve vyšetřování korupce, zejména u případů týkajících se vysokých míst. Celkový stav demokracie a právního státu v EU zůstává na podobné úrovni jako loni, vyplývá ze zprávy.
V Česku vázne vyšetřování korupce, míní Evropská komise. Nejvíce problémů s právním státem má Polsko a Maďarsko
Stejně jako ve třech předchozích případech hodnotila komise čtyři oblasti: soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí. Nedostatky se netýkají pouze Maďarska a Polska, tyto dvě země však podle komise vykazují ve zmíněných kapitolách největší mezery.
Maďarsko sice přišlo s některými reformami v boji s korupcí či střetem zájmů, jimiž unijní exekutiva podmínila uvolnění zmrazených peněz z evropských fondů, neukázalo však jejich fungování v praxi. Situace v Polsku, jemuž komise zatím také blokuje výplatu peněz z mimořádného postpandemického fondu, se pak od loňska prakticky nezměnila.
Brusel má obavy, že vlády v obou zemích se snaží omezovat nezávislost justice, neumožňují efektivní vyšetřování korupce a střetu zájmů či omezují práva menšin a nevládních organizací. Například pluralita médií je podle zprávy ve velkém ohrožení vedle Polska a Maďarska také v Rumunsku a Bulharsku.
Jourová: Peníze fungují, „hlídky“ občanů také
„Ve věcech, které tato zpráva může postihnout, je situace stabilizovaná v Polsku i Maďarsku. Maďarsko dokonce zaznamenalo pozitivní posun, ale je to pod tlakem financí, protože jsme Maďarsku zmrazili nějaké peníze, což se snaží odblokovat justiční reformou. Je vidět, že peníze fungují lépe než některá jiná opatření,“ podotkla místopředsedkyně komise Věra Jourová, jejíž tým koordinoval přípravu čtvrté výroční zprávy.
Podle političky členské země částečně či zcela splnily dvě třetiny doporučení, většina států však stále vykazuje větší či menší nedostatky. Celkový stav demokracie a právního státu v EU zůstává na podobné úrovni jako loni, řekla.
V Česku podle Jourové nejsou dlouhodobě znát žádné dramaticky negativní tendence, v hodnocení patří k „lepší polovině“, pokud lze přistoupit na srovnávání v této oblasti. „V Česku je stav právního státu hlídán z různých úhlů a jsem ráda, že si to hlídají i občané sami,“ poznamenala.
Česko reformuje justici, vyšetřování korupce ale vázne
Česká vláda sice letos přijala protikorupční strategii na období let 2023 až 2026, její celkový přístup k protikorupční politice ale podle komise čelí kritice. Pozornost upírá unijní exekutiva na vyšetřování korupčních případů na vysokých místech, kde podle ní blokují pokrok některá procesní zdržení a „možné politické zásahy do korupčních případů z vyšších pater vzbuzují obavy“.
V tomto bodě Česko na rozdíl od doporučení týkajících se majetkových přiznání či boji proti střetu zájmů neučinilo od loňska žádný pokrok. Experti a zástupci podniků hodnotí podle komise rozšíření korupce ve veřejném sektoru jako nadále relativně vysoké.
Pozitivní vývoj naproti tomu Brusel vidí v oblasti justice. Česko podle komise zavedlo jednotný a transparentnější systém výběru soudců a posunulo kupředu reformu státních zastupitelství, která však stále nebyla definitivně schválena. Soudcům sice mohou od letoška po dosavadním zmrazení opět růst platy, další zaměstnanci soudů a státních zastupitelství však zůstávají s úrovní platů pod celostátním průměrem veřejného sektoru. Digitalizace justice postupuje pomalu, konstatovala EK.
„Konkrétně se report věnuje například jednotnému postupu pro výběr soudců a další řadě reforem, o kterých se vede debata a které komise vidí jako kroky kupředu. Boj s korupcí však nelze stavět na debatách,“ upozorňuje ale vedoucí analytik české pobočky Transparency International Marek Chromý.
„Podporujeme, aby státy reformovaly justiční systém, protože v momentu, kdy vás systém nechá čekat třeba dva roky na rozhodnutí v civilních věcech, je to špatně. Reformy mají uspíšit řízení a v oblasti protikorupce je znát, že státy přijímají strategie a různá opatření,“ podotýká Jourová.
Za zajímavý ve zprávě označila postřeh o narůstající důvěře Čechů v nezávislost justice. „V roce 2020 jsme začínali na zhruba 40 procentech a teď jsme až na pětašedesáti. To je docela významný faktor, protože v momentě, kdy lidé mají důvěru v justici, tak justice není tak snadno napadnutelná ze strany politiky,“ uvedla Jourová.
Nezávislost veřejnoprávních médií
Unijní exekutiva také uvedla, že Česko posílilo nezávislost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, a to díky loňské úpravě zákona, která zbavila premiéra vlivu na jmenování a odvolávání jejích členů. Rovněž rady dohlížející na Českou televizi a Český rozhlas by měly díky dodatkům v zákonech méně podléhat politickému vlivu.
Obavy komise nadále vzbuzují hlavně ekonomické problémy, jimž čelí nezávislá média nucená k omezování výdajů a propouštění. Komise upozorňuje také na rostoucí počet on-line útoků a výhrůžek, jimž čelí novináři, zejména ženy.
Přes pokrok v dalších otázkách podle komise zůstávají v Česku také problémy například v podmínkách práce organizací hájících sexuální menšiny.
Místopřesedkyně EK Věra Jourová o hodnocení (zdroj: ČT24)
Ministr Dvořák: Vytýkané věci vede Česko v patrnosti
„Zpráva obdobně jako v předchozích letech v souvislosti s Českem neshledává žádný systémový problém a řadu aspektů naopak hodnotí pozitivně. Převážnou část vytýkaných záležitostí vede Česko již delší dobu v patrnosti a realizuje reformní kroky, po kterých Evropská komise volá,“ soudí mnistr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Zmínil například zákon o ochraně oznamovatelů, který má za cíl vytvořit bezpečné prostředí pro oznamovatele protiprávního jednání v soukromém i veřejném sektoru nebo novelu zákona o České televizi a Českém rozhlasu, která do systému voleb členů Rad zapojuje i Senát s cílem posílit odolnost veřejnoprávních médií vůči vnějším politickým tlakům a případným snahám o jejich ovlivňování ze strany politiků.
„Naším cílem je odstraňovat veškeré nedostatky v oblasti právního státu. Některé ovšem vyžadují delší časový horizont,“ dodal Dvořák. Diskuse na téma právního státu jsou součástí zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC), na kterých Česko zastupuje právě ministr pro evropské záležitosti.
Transparency International: EK si všímá ministra Blažka
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) sdělil, že státní zastupitelství a justice mají podmínky k činnosti na stejné či vyšší úrovni než ostatní státy EU.
Nicméně česká pobočka Transparency International míní, že Evropská komise sice oceňuje některé plány na reformy, celkový obrázek ale není lichotivý. EK si podle organizace všímá i ministra spravedlnosti Blažka a jeho zasahování do živých kauz.
„Už vůbec fakt, že si takové situace všímá jeden z klíčových orgánů Evropské unie, nelze přehlížet. V TI ČR na střet zájmů ministra Blažka poukazujeme od chvíle, kdy byl pan Blažek navržen do ministerského křesla. Pokud ale situaci věnují pozornost zahraniční partneři, pak ji nelze číst jinak než jako alarmující,“ dodal vedoucí analytik TI ČR Marek Chromý.
Blažka v poslední době kritizovali také Piráti, usnesení strany z poloviny června reagovalo na možný ministrův střet zájmů ve vztahu k prošetřování bytové kauzy v Brně a některé jeho kontroverzní kroky, o kterých v posledních měsících informovaly protikorupční organizace. Například server Seznam Zprávy uvedl, že Blažek v minulosti získal část utajeného policejního spisu ke kauze, v níž byli stíháni jeho spolustraníci. Podle státní zástupkyně tento únik narušil vyšetřování, doplnil server.
Kvůli výsledkům pirátského hlasování se sešel premiér Petr Fiala (ODS) s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem. Podle předsedy vlády si záležitost vysvětlili. Fiala na CNN Prima News uvedl, že Blažek veřejnosti i vládě opakovaně vysvětlil svoje kroky a naposledy na jednání vlády vrchní státní zástupce v Olomouci jednoznačně odmítl věci prezentované v médiích. Podle Deníku N pak Bartoš na schůzce Blažkovi předal pět podmínek, které po něm a případně po Fialovi bude chtít splnit. Blažek by měl mimo jiné odpovědět na výhrady protikorupčních organizací, svou reakci zveřejnit a být opatrný při komunikaci ohledně brněnské bytové kauzy.
Nezávazné, ale významné hodnocení
Zpráva je pro členské země nezávazná, komisi slouží jako východisko pro doporučení a dialog se státními orgány. Dokument vznikl na základě kombinace faktů a toho, jak jednotlivé oblasti právního státu vnímají obyvatelé konkrétních zemí.
Podle Jourové se analýza opírá o údaje od více než pěti set orgánů, zatímco před třemi lety jich byly jen tři stovky. „Právní stát není nějaký teoretický koncept. Je to něco, co se dotýká každého z nás. Rovnost před zákonem je velmi důležitá. Takže význam té zprávy je i to, že se dává neustálá pozornost tomu, jestli funguje právní stát v té které zemi,“ upozornila.