Ve Velké Británii začala oficiální kampaň před referendem o setrvání země v Evropské unii. Podle posledního průzkumu je společnost v otázce brexitu rozdělená napůl, pro i proti je shodně 39 procent voličů. Skoro pětina Britů ale ještě neví, jak bude hlasovat. Boj o voliče bude podle odborníků vyhrocený. Rozhodnout mohou drobnosti, třeba současná kauza Panama Papers.
Britská volební komise vybrala dvě iniciativy, jejichž kampaně budou oficiálně přesvědčovat voliče o nutnosti setrvat či opustit osmadvacítku. „Budou moci vysílat své členy do televizních a rozhlasových debat a dostanou na svou činnost státní příspěvek ve výši 600 tisíc liber. Zároveň je zastropovaná výše jejich maximálních výdajů až do konce oficiální kampaně čátkou 7 milionů liber,“ vysvětluje pravidla zpravodaj ČRo Jiří Hošek.
Odtržení Spojeného království od Evropské unie bude propagovat iniciativa Vote Leave (Volte odchod), za níž stojí populární londýnský starosta Boris Johnson spolu s čtveřicí ministrů konzervativního britského kabinetu. Komise jí dala přednost před uskupením známého euroskeptického politika Nigela Farage.
Toto rozhodnutí mezi některými euroskeptiky rozdmýchalo prudké emoce, protože Farage je dlouhodobě jedním z nejostřejších kritiků Bruselu. „Jedna z protievropských skupin se chce soudit a stát se oficiální kampaní. Drobí to sílu proti Evropské unii,“ říká Jaromír Soukup z Ústavu světových dějin Filosofické Fakulty Univerzity Karlovy.
Dodává, že Farage, předseda Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), má na rozdíl od Vote Leave menší šanci oslovit středové voliče. I proto byla právě Johnsonova iniciativa určena jako oficiální. Farage nabídnul, že pokud Vote Leave více zdůrazní tématiku imigrantů, podpoří ji.
Iniciativ pro vystoupení Británie z EU je ve skutečnosti hned několik. Fakt, že prioritní postavení získala kampaň, ve které jsou zastoupeni političtí představitelé, může podle spolupracovníka ČT Ivana Kytky nakonec vést k posílení podpory brexitu. „Uvidí v tom jakýsi trik britského establishmentu. Odevzdají protestní hlas pro odchod Británie z Evropské unie,“ uvažuje za britského voliče Kytka.
Pošlete letáčky zpátky
Za setrvání Británie v osmadvacítce bude horovat kampaň s názvem Britain Stronger in Europe (Británie silnější v Evropě). Její lídr, premiér David Cameron, se obklopil nejen politiky, ale i úspěšnými podnikateli, například bývalým ředitelem řetězce Marks and Spencer, místopředsedkyní fotbalového klubu West Ham nebo zakladatelem poradenské firmy Finsbury.
S agitací Cameronovi pomáhají i jeho proevropsky naladění ministři. 15 z nich poslalo do několika milionů britských domácností letáček na podporu členství v EU. „Vyjmenovává všechny výhody a zapomíná nevýhody,“ popisuje prospekt Kytka. To vedlo v kabinetu k rozkolu s ministry, kteří podporují Johnsona a Vote Leave.
Dopisování se ale nelíbí ani části veřejnosti. „Na internetu dokonce vznikají kampaně, aby britské domácnosti, které s letáčkem nesouhlasí, začaly ty miliony letáčků hromadně a doporučeně posílat zpátky na úřad britského premiéra,“ popisuje Kytka.
Corbyn i podnikatelé chtějí zůstat
Ještě před začátkem kampaně vystoupilo 50 velkých britských firem s prohlášením, v němž apelovaly na veřejnost, aby se rozhodla v EU setrvat. „Tu a tam se objeví otevřený dopis podepsaný podnikateli, kteří volají naopak po odchodu. Řekl bych ale, že poměr, pokud jde o podnikatele a malé firmy, může být tak 65 pro setrvání ku 35 pro odchod,“ soudí Ivan Kytka.
Pro setrvání Británie v osmadvacítce se v důležitém projevu vyslovil také předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn, který v minulosti Unii spíše kritizoval. Podle něj je členství Londýna v Evropské unii v jeho nejlepším zájmu. S problémy, které EU má, by Britové měli bojovat uvnitř společenství.
„Odchod by podle něj znamenal zúžení nebo i poškození lidských a pracovních práv Britů. Tam evropská legislativa podle labouristické opozice a jejího lídra chrání Brity více, než by je chránila domácí legislativa,“ říká Kytka, ale zároveň dodává, že i mezi labouristickými členy parlamentu existují euroskeptici, byť ne v tak velké míře jako mezi konzervativci.
Výraznou roli by podle agentury Reuters měl sehrát také americký prezident Barack Obama. V Británii oblíbený politik příští týden navštíví Londýn a nehodlá tajit svou podporu britskému členství v Unii. Obamův bezpečnostní poradce Ben Rhodes potvrdil, že Obama Britům „jako přítel“ poradí, že Spojenému království se povede ekonomicky i politicky lépe uvnitř EU.
Kdo rozhodne? Mládež, Skoti a Panama
Kauza Panama Papers funguje jako označení pro únik interních dokumentů společnosti Mossack Fonseca, která vznikla v 70. letech ve středoamerické Panamě coby kancelář pro obchodní právo a investiční poradenství. Pro své klienty v následujících dekádách zakládala papírové firmy, vytvářela schémata v daňových rájích a legalizovala peníze nejasného původu. Její sítě využívali podnikatelé i politici včetně saúdskoarabského krále nebo ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.
Veřejnost se o případu dozvěděla díky whistleblowerovi – bývalému zaměstnanci panamské firmy, který vynesl a novinám Süddeutsche Zeitung předal přes jedenáct milionů kompromitujících dokumentů: akcií, smluv, výpisů z obchodních rejstříků nebo e-mailů. Na analýze uniklých materiálů následně pracovaly čtyři stovky novinářů z celého světa.
Podle Soukupa bude výsledek referenda ovlivněn mimo jiné tím, zda se k němu dostaví mládež. „Důležité bude, jestli přijdou mladí voliči od 18 do 35 let. Ti jsou z větší části zastánci toho, aby Británie zůstala v Evropské unii,“ odhaduje. „Nevíme, jak se projeví skandál Panama Papers, do kterého je namočen i David Cameron,“ připomíná také aktuálně kauzu. Že aféra sehraje svou roli, se domnívá i Kytka.
Mezi klienty panamské firmy spravující fondy v daňovém ráji byl totiž i otec Davida Camerona. Akcie měl v jeho fondu i sám premiér, než je před nástupem do čela vlády v roce 2010 prodal. Šéf konzervativců na kauzu zareagoval zveřejněním svých daňových přiznání za několik posledních let a oznámil, že jeho vláda zahájí „robustní“ akci proti daňovým úníkům.
Další skupinou obyvatel, jejichž názor může být klíčový, jsou Skotové. Ti se netají jednak nákloností k osmadvacítce, ani svými separatistickými sklony. V referendu v roce 2014 o odtržení Skotska od Británie hlasovalo pro nezávislost 1,6 milionu voličů, proti byly 2 miliony. Mnozí experti soudí, že v případě brexitu by se poměr mohl otočit a Spojené království Velké Británie a Severního Irska by mohlo pozbýt jednu ze svých zemí.
Podle Kytky se ale názory Skotů pomalu otáčejí proti Unii. „Objevují se náznaky, že i ve Skotsku získávají určitou podporu euroskeptické hlasy a že model, o kterém se poslední dvě léta hovořilo, tedy že Skotsko je jednoznačně proevropské a dokonce by v případě odchodu Británie z Unie hlasovalo pro vystoupení ze Spojeného království, dostává trhliny a není tak jednoznačný, jako byl ještě před třemi měsíci,“ vysvětluje.
- Referendum o setrvání či vystoupení Velké Británie z EU se uskuteční 23. června.
