Britský premiér David Cameron zveřejnil svá daňová přiznání za poslední roky. Podle mediálních zpráv jako vůbec první britský premiér. Cameron se tak pokusil ukončit otázky kolem jeho osobních financí a spojitostí s Panamskými dokumenty. Analytici ale uvedli, že zveřejnění Cameronových daňových přiznání pouze otázku jeho financí udrží na titulních stranách médií.
Britský premiér zveřejnil daňová přiznání, už se kolem nich rojí spekulace
Dokumenty pokrývají Cameronovy příjmy a daně v období let 2009-2010 až 2014-2015. V letech 2014-2015 dosáhly příjmy ministerského předsedy 200 307 liber (6,7 milionu korun). Na daních zaplatil 75 898 liber (2,5 milionu korun). V příjmech je zahrnutý jeho plat 140 522 liber (4,7 milionu korun) nebo 46 899 liber (1,6 milionu korun) z pronájmu domu jeho rodiny v Londýně.
Cameron prohlásil, že důvodem k publikaci jinak běžně tajných podrobností o osobních financích je snaha o „naprostou otevřenost a transparentnost“. Podle některých analytiků ale téma naopak ještě více rozvířil.
Kolem zveřejněných přiznání se už rojí spekulace
Deník The Guardian už mimo jiné upozornil na podle něj „další kontroverzní skutečnost“, kterou jsou dvě platby ve výši 100 000 liber (3,3 milionu korun), které na Cameronův účet poslala v roce 2011 jeho matka. Podle deníku Cameronovi rodiče v minulosti převedli rodinný dům na svého nejstaršího syna Alexandera Camerona. Suma vyplacená Davidovi po smrti jeho otce v roce 2011 je chápána jako premiérův podíl.
Díky této transakci se Cameron zřejmě vyhne potenciální dědické dani ve výši 80 000 liber (2,7 milionu korun), napsal The Guardian. Dědická daň se totiž neplatí z darů (financí či nemovitostí) v hodnotě méně než 325 000 liber (10,9 milionu korun), které jsou převedeny nejméně sedm let předtím, než plátce zemře.
obrázek
Stejný postup uplatňují každoročně desetitisíce rodin, v tomto případě ale není jasné, zda peníze nepocházely z investic offshoreové firmy Cameronova otce, napsal list The Daily Telegraph. Cameron kromě zveřejnění svých daňových přiznání také oznámil, že bude
vytvořena nová pracovní skupina, jejímž úkolem bude vyšetřovat podezření z daňových úniků.
Němečtí politici vyzvali Camerona, aby si došlápl na daňové ráje
Kauza Panama Papers funguje jako označení pro únik interních dokumentů společnosti Mossack Fonseca, která vznikla v 70. letech ve středoamerické Panamě coby kancelář pro obchodní právo a investiční poradenství. Pro své klienty v následujících dekádách zakládala papírové firmy, vytvářela schémata v daňových rájích a legalizovala peníze nejasného původu. Její sítě využívali podnikatelé i politici včetně saúdskoarabského krále nebo ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.
Veřejnost se o případu dozvěděla díky whistleblowerovi – bývalému zaměstnanci panamské firmy, který vynesl a novinám Süddeutsche Zeitung předal přes jedenáct milionů kompromitujících dokumentů: akcií, smluv, výpisů z obchodních rejstříků nebo e-mailů. Na analýze uniklých materiálů následně pracovaly čtyři stovky novinářů z celého světa.
Kauza Panama Papers
Němečtí politici Camerona vyzvali, aby zvýšil úsilí v boji proti zneužívání offshoreových společností se sídlem v britských zámořských územích k daňovým únikům. „Pokud David Cameron chce, aby byl při potírání daňových podvodů a daňových úniků brán osobně i politicky vážně, musí Británie urychleně uzavřít skuliny ve vlastní zemi,“ uvedl místopředseda frakce koaliční Sociálnědemokratické strany (SPD) a mluvčí strany pro finanční otázky Carsten Schneider.
Vlastní návrhy na lepší potírání praní špinavých peněz a daňových úniků chce v nadcházejícím týdnu předložit i spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble, informovala německá média. „Německo musí z boje proti daňovým hříšníkům učinit prioritu svého předsednictví v G20,“ uvedl Schneider. Skupina G20 sdružuje ekonomicky významné státy světa.
Cameronův zesnulý otec Ian řídil podle Panamských dokumentů investiční fond se sídlem na Bahamách. Zisky z něj nebyly 30 let daněny v Británii, což umožnil složitý mechanismus, na kterém se podílela společnost Mossack Fonseca sídlící v Panamě.
Panamské dokumenty byly publikovány před týdnem a Cameronovi několik dní trvalo, než přiznal, že spolu s manželkou vlastnil 5000 akcií v otcově firmě. V roce 2010 prý ale všechny prodal. V sobotu připustil, že při vysvětlování kauzy pochybil. Zdůraznil, že se nedopustil ničeho nezákonného. Zakládání offshoreových společností samo o sobě není ilegální. Odhalení vyvolalo demonstrace, jejichž účastníci požadovali Cameronovu rezignaci.