Britský premiér David Cameron připustil, že při vysvětlování kauzy kolem takzvaných Panamských dokumentů pochybil. Odmítl ale, že by se dopustil něčeho nezákonného. Cameron původně tvrdil, že žádný majetek ve firmách v daňových rájích nevlastní. Ve čtvrtek ale přiznal, že spolu s manželkou vlastnil akcie v offshoreové společnosti svého zesnulého otce. V roce 2010 prý ale všechny prodal.
Ke kauze uniklých dokumentů jsem se měl postavit lépe, lituje Cameron
„No, nebyl to moc dobrý týden. Vím, že jsem se k tomu měl postavit lépe, a mohl jsem se k tomu postavit lépe,“ řekl Cameron na jarním fóru své Konzervativní strany ke svým předešlým reakcím na kauzu uniklých dokumentů panamské právní společnosti Mossack Fonseca.
Cameron: Veškeré daně jsem zaplatil, přiznání zveřejním
Cameron také přislíbil, že později zveřejní svá daňová přiznání za posledních několik let, což prý ještě žádný britský premiér nikdy neudělal. Zdůraznil, že nemá co skrývat a že veškeré daně ze zisku v Británii zaplatil. Že s manželkou Samanthou vlastnil 5 000 akcií v offshoreové společnosti svého zesnulého otce, přiznal ve čtvrtek. V roce 2010 akcie prodali za zhruba 30 tisíc liber (jeden milion korun).
obrázek
Cameronův zesnulý otec Ian řídil podle Panamských dokumentů investiční fond se sídlem na Bahamách. Zisky z tohoto fondu nebyly 30 let daněné v Británii, což umožnil složitý mechanismus, na kterém se podílela společnost Mossack Fonseca sídlící v Panamě. Ta se specializuje na zakládání firem v daňových rájích a související služby.
Kauza Panama Papers funguje jako označení pro únik interních dokumentů společnosti Mossack Fonseca, která vznikla v 70. letech ve středoamerické Panamě coby kancelář pro obchodní právo a investiční poradenství. Pro své klienty v následujících dekádách zakládala papírové firmy, vytvářela schémata v daňových rájích a legalizovala peníze nejasného původu. Její sítě využívali podnikatelé i politici včetně saúdskoarabského krále nebo ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.
Veřejnost se o případu dozvěděla díky whistleblowerovi – bývalému zaměstnanci panamské firmy, který vynesl a novinám Süddeutsche Zeitung předal přes jedenáct milionů kompromitujících dokumentů: akcií, smluv, výpisů z obchodních rejstříků nebo e-mailů. Na analýze uniklých materiálů následně pracovaly čtyři stovky novinářů z celého světa.
Kauza Panama Papers
První velkou obětí kauzy Panamské dokumenty se stal islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson, který kvůli kauze v čele vlády ve středu večer skončil. Stále více lidí volá i po rezignaci Camerona. Ten kvůli svému přístupu ke kauze podle předsedy opoziční Labouristické strany Jeremyho Corbyna „ztratil důvěru britského lidu“.
Za odstoupení Camerona před místem konání jeho stranické akce demonstrovaly asi 2 tisíce lidí. Protestující nesli například transparenty se sloganem „Cameron musí jít!“. Někteří hrozili, že budou ve vládní čtvrti Whitehall neomezeně dlouho tábořit. Několik set levicových demonstrantů při průvodu Whitehallem bubnovalo a pískalo, když míjeli premiérské sídlo v Downing Street.
Cameronovi nepřidaly ani letáky před britským referendem
List The Daily Telegraph v článku nazvaném Měl jsem peníze v zahraničí napsal, že Cameron zažil nejničivější týden v premiérském křesle. Problém akcií v daňovém ráji totiž není jediný, kterému nyní čelí. Velkou kritiku vyvolalo také jeho rozhodnutí podpořit členství v EU před referendem letákovou kampaní. To podle portálu Politico.eu poškodí už tak špatný vztah s voliči jeho Konzervativní strany.
Letáky britské vlády s důvody, proč zůstat v EU
Cameron ve čtvrtek prohlásil, že nemá důvod se za rozesílání letáků britským rodinám omlouvat, protože vláda má právo se na občany přímo obrátit. Odpůrci britského členství v EU jsou nicméně postupem vlády rozhořčení a tvrdí, že letáky jsou neférovým zásahem do kampaně, který navíc platí daňoví poplatníci.