Bagdád - V bojích v iráckém městě Kút zahynulo v noci na dnešek 44 lidí a 75 bylo zraněno. Tamní boje, které se údajně ráno uklidnily, jsou součástí konfliktu mezi vládními jednotkami a iráckými šíity. Od úterka se rozšířily z jihoirácké Basry do dalších měst, včetně Bagdádu. Třetím dnem pokračují dnes boje v Basře, kde dnes ráno při přestřelkách zahynuli nejméně tři iráčtí policisté. V ozbrojených střetech od úterka zahynulo už téměř 150 lidí a na 400 bylo zraněno.
Kromě Basry, Bagdádu a Kútu se bojovalo také v Hille, Díváníji, Amáře a Karbale. Účastníky střetů jsou šíitské milice duchovního Muktady Sadra a vládní jednotky. Vláda chce nelegální šíitské oddíly odzbrojit a dala jim na to ve středu třídenní ultimátum. Pravým cílem je ale podle Sadrových lidí zničit Mahdího armádu, která je ozbrojenou složkou Sadrova hnutí. Vláda z obavy před rozšířením bojů vyhlásila zákaz nočního vycházení nejen v Basře, ale také v několika dalších jihoiráckých městech.
To, že hlavním dějištěm konfliktu je Basra, může ohrozit těžbu i export irácké ropy, protože v okolí města je mnoho rafinerií. Dnes byla při sabotážní akci vážně poškozena jedna ze dvou hlavních exportních tras k terminálům v Perském zálivu a export to ovlivní zásadním způsobem. V únoru Irák vyvážel jižní trasou denně 1,54 milionu barelů ropy, podle odborníků nyní přijde asi o třetinu vývozu z Basry. Budou-li boje pokračovat, bude muset být provoz v rafineriích omezen. Ropný trh na dnešní události reagoval okamžitě, cena ropy stoupla víc než o dolar - na 107 dolarů za barel.
Sadr loni v srpnu nařídil milicím dodržovat příměří. Teď říká, že tento rozkaz stále platí, a vyzývá stoupence, aby zahájili kampaň občanské neposlušnosti. Mají zastavit provoz ve školách, na univerzitách a zavřít obchody. V případě, že vládní jednotky operaci v Basře nezastaví, chce vyhlásit celonárodní protest.
Příčinou konfliktu jsou neshody mezi iráckými šíity, jejichž jeden proud představuje Sadr a druhý premiér Núrí Málikí. Vláda v minulých týdnech mnoho Sadrových stoupenců nechala zatknout, což duchovní považuje za snahu co nejvíce ho oslabit před podzimními místními volbami. Na dnešek svolal protivládní demonstrace do Bagdádu a Amáry a pohrozil celonárodními protesty. V bagdádské čtvrti Sadr se demonstrace podle ministerstva vnitra zúčastnily statisíce lidí. Žádaly odstoupení vlády, která podle nich nezastupuje Iráčany, ale amerického prezidenta George Bushe.
Irácká armáda nasadila do bojů proti šíitským milicím v Basře 30 000 vojáků a policistů. Proti nim stojí Mahdího armáda, tedy milice duchovního Muktady Sadra, který představuje jeden ze dvou nejvlivnějších šíitských proudů v Iráku. Jestliže Mahdího armáda definitivně od příměří odstoupí, může se podle listu The New York Times opakovat situace z roku 2004, kdy boje těchto jednotek proti Američanům destabilizovaly celou zemi.
Britové, kteří Basru zajišťovali do loňska, do bojů nevstupují, stejně jako Američané se snaží nezasahovat v bagdádské čtvrti Sadr. Soustřeďují se na ostrahu vnějších hranic metropole.
Ačkoli irácká vláda i americká armáda ujišťují, že operace v Basře není zaměřena na žádnou konkrétní skupinu, nýbrž na nelegálně ozbrojené oddíly, Sadr a jeho lidé si to nemyslí. Armádní jednotky míří hlavně do čtvrtí Basry ovládaných Mahdího armádou. Mezi místní populací nejsou milice moc populární a obyvatelé prý s radostí nechávají vojáky projet. Přesto se zdá, že Mahdího armáda, jejíž síla se odhaduje na 60 000 dobře vyzbrojených lidí, si zatím své pozice drží.
Basru od loňského stažení Britů ovládá několik šíitských politických stran a jejich milice. Právě proto je situace tak málo přehledná. Městskou radu vede Islámská strana ctnosti (IVP), která se před několika lety odštěpila od Sadrova hnutí. Velký vliv mají také Hlas islámu (Dava) a Nejvyšší islámské irácké shromáždění (SIIC). Sadrovo hnutí, které je ve federálním parlamentu, v radě Basry zástupce nemá, protože minulé místní volby bojkotovalo. V ulicích města však operují Sadrovy milice a patří k nejobávanějším. O vliv se dělí s ozbrojenými oddíly SIIC, zvanými brigády Badr, a také s milicemi ostatních politických stran.
