V Aleppu dál umírají civilisté, bombardování nemocnice nepřežilo 50 lidí

V severosyrském Aleppu zemřelo za týden bojů přes dvě stě civilistů, oznámila syrská organizace ochránců lidských práv (SOHR). Lékaři bez hranic také zveřejnili novou bilanci středečního náletu na nemocnici v Aleppu. Při útoku zahynulo nejméně 50 lidí, mezi nimi šest zdravotníků.

Prudké boje v Aleppu ohrožují příměří a také mírové rozhovory, které mají v květnu pokračovat dalším kolem. Podle ruské agentury RIA Novosti, odvolávající se na zdroj blízký diplomatům v Ženevě, se  Rusko s USA dohodly, že v Damašku a okolí má platit klid 24 hodin a v Latákíji 72 hodin.

V prohlášení to potvrdila také syrská armáda, podle níž začne příměří platit 30. dubna v jednu hodinu ráno místního času (o dnešní půlnoci SELČ). Podle armády rozhodnutí platí po 24 hodin pro oblast Ghúta, která se nachází východně od hlavního města, a pro Damašek, 72 hodin pak pro oblasti na severu provincie Latákíja. Pro Aleppo neplatí. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že „klidový režim“ zakazuje vojenské aktivity a použití všech druhů zbraní. 

Vybombardovaná nemocnice Kuds
Zdroj: Abdalrhman Ismail/Reuters

Aleppo je od roku 2012 rozděleno na čtvrti ovládané syrskou armádou a na ty, které mají pod kontrolou povstalci. V posledních dnech byly boje hlášeny v obou částech. SOHR tvrdí, že v minulých sedmi dnech zemřelo při náletech na povstalecké oblasti 123 civilistů včetně 18 dětí a při povstaleckém ostřelování vládních čtvrtí pak přišlo o život 71 civilistů, mezi nimiž bylo 13 dětí.

Ve středu pozdě večer byla v Aleppu bombardována nemocnice provozovaná Mezinárodním výborem Červeného kříže a organizací Lékaři bez hranic. Podle prvotních informací na místě zahynulo 27 lidí, Lékaři bez hranic ale bilanci navýšili na nejméně 50 mrtvých. Organizace varovala, že 250 000 obyvatel v povstaleckých oblastech Aleppa hrozí, že budou zcela odříznuti od lékařské péče.

Opozice a také USA útok připsaly syrské vládě, která to ale odmítla. Její spojenec Rusko dokonce oznámilo, že nemocnici mohlo zasáhnout letadlo koalice, která bojuje proti Islámskému státu a již vedou USA. I  koalice ale nařčení odmítla.

Boje v Halabu
Zdroj: EPA/ISIFA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn prohlásil, že zhroutí-li se mírové rozhovory a bude-li obnoveno násilí, čeká Sýrii nová „hrůza“. Obvinil strany konfliktu z toho, že projevují minimální ohledy na civilisty. „Ukončení násilí a ženevské rozhovory jsou jediné možné alternativy. Pokud se jich nyní vzdáme, obávám se nových hrůz, jakých budeme v Sýrii svědkem,“ řekl Husajn.

Podle něj se v Sýrii obnovuje násilí do té míry, v jaké panovalo před příměřím. „Existují znepokojující zprávy o přípravách na smrtonosný boj,“ prohlásil. Zprávy o přibývajících obětech mezi civilisty podle něj přicházejí nejenom z Aleppa, ale také z Homsu, Damašku a jeho okolí, z Idlibu a Dajr az-Zauru.

Agentura RIA Novosti píše, že syrská armáda a ruské letectvo připravují ofenzivu proti radikálům v Rakce a Dajr az-Zauru. Ruský velvyslanec při OSN v Ženevě Alexej Borodavkin upozornil, že se příměří dojednané v únoru nevztahuje na radikální organizaci Islámský stát a frontu An-Nusra. „V rámci bojů proti nim byla osvobozena Palmýra a nyní se připravují další operace v Rakce a Dajr az-Zauru. Zejména proti takovým skupinám jako fronta An-Nusra, proti níž se bojuje v Aleppu a na několika dalších místech,“ řekl Borodavkin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 2 mminutami

Norsko zadrželo ruskou loď, chce s ní vymáhat náhradu škod ukrajinské firmě

Norsko v Arktidě zadrželo ruskou loď, aby zajistilo možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
před 1 hhodinou

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
před 1 hhodinou

Finové v krytech cvičí reakci na ruský útok

V krytu ve skále, za dveřmi, které mají bránit jak před jaderným, tak i před biologickým útokem, pořádá Finsko největší evropské cvičení civilní obrany od druhé světové války. Do prostor krytu se vměstnalo přes dva tisíce lidí včetně dobrovolníků a studentů. Ve scénáři cvičení byla kritická infrastruktura ve středofinském městě Kuopio, včetně elektřiny a vody, narušena kybernetickými útoky a hrozí raketové útoky od finského souseda Ruska. Cílem cvičení bylo, aby místní úřady a civilisté natrénovali, co dělat při skutečném útoku.
před 2 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
před 2 hhodinami

Rusové při úderech v Záporoží zabili člověka, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinském přístavním městě Oděsa, další dva zranění jsou po ruských útocích v okolí ukrajinské metropole. Jednoho mrtvého a čtyři raněné po útocích ukrajinských dronů hlásí úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska.
08:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.