V Aleppu dál umírají civilisté, bombardování nemocnice nepřežilo 50 lidí

V severosyrském Aleppu zemřelo za týden bojů přes dvě stě civilistů, oznámila syrská organizace ochránců lidských práv (SOHR). Lékaři bez hranic také zveřejnili novou bilanci středečního náletu na nemocnici v Aleppu. Při útoku zahynulo nejméně 50 lidí, mezi nimi šest zdravotníků.

Prudké boje v Aleppu ohrožují příměří a také mírové rozhovory, které mají v květnu pokračovat dalším kolem. Podle ruské agentury RIA Novosti, odvolávající se na zdroj blízký diplomatům v Ženevě, se  Rusko s USA dohodly, že v Damašku a okolí má platit klid 24 hodin a v Latákíji 72 hodin.

V prohlášení to potvrdila také syrská armáda, podle níž začne příměří platit 30. dubna v jednu hodinu ráno místního času (o dnešní půlnoci SELČ). Podle armády rozhodnutí platí po 24 hodin pro oblast Ghúta, která se nachází východně od hlavního města, a pro Damašek, 72 hodin pak pro oblasti na severu provincie Latákíja. Pro Aleppo neplatí. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že „klidový režim“ zakazuje vojenské aktivity a použití všech druhů zbraní. 

Vybombardovaná nemocnice Kuds
Zdroj: Abdalrhman Ismail/Reuters

Aleppo je od roku 2012 rozděleno na čtvrti ovládané syrskou armádou a na ty, které mají pod kontrolou povstalci. V posledních dnech byly boje hlášeny v obou částech. SOHR tvrdí, že v minulých sedmi dnech zemřelo při náletech na povstalecké oblasti 123 civilistů včetně 18 dětí a při povstaleckém ostřelování vládních čtvrtí pak přišlo o život 71 civilistů, mezi nimiž bylo 13 dětí.

Ve středu pozdě večer byla v Aleppu bombardována nemocnice provozovaná Mezinárodním výborem Červeného kříže a organizací Lékaři bez hranic. Podle prvotních informací na místě zahynulo 27 lidí, Lékaři bez hranic ale bilanci navýšili na nejméně 50 mrtvých. Organizace varovala, že 250 000 obyvatel v povstaleckých oblastech Aleppa hrozí, že budou zcela odříznuti od lékařské péče.

Opozice a také USA útok připsaly syrské vládě, která to ale odmítla. Její spojenec Rusko dokonce oznámilo, že nemocnici mohlo zasáhnout letadlo koalice, která bojuje proti Islámskému státu a již vedou USA. I  koalice ale nařčení odmítla.

Boje v Halabu
Zdroj: EPA/ISIFA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn prohlásil, že zhroutí-li se mírové rozhovory a bude-li obnoveno násilí, čeká Sýrii nová „hrůza“. Obvinil strany konfliktu z toho, že projevují minimální ohledy na civilisty. „Ukončení násilí a ženevské rozhovory jsou jediné možné alternativy. Pokud se jich nyní vzdáme, obávám se nových hrůz, jakých budeme v Sýrii svědkem,“ řekl Husajn.

Podle něj se v Sýrii obnovuje násilí do té míry, v jaké panovalo před příměřím. „Existují znepokojující zprávy o přípravách na smrtonosný boj,“ prohlásil. Zprávy o přibývajících obětech mezi civilisty podle něj přicházejí nejenom z Aleppa, ale také z Homsu, Damašku a jeho okolí, z Idlibu a Dajr az-Zauru.

Agentura RIA Novosti píše, že syrská armáda a ruské letectvo připravují ofenzivu proti radikálům v Rakce a Dajr az-Zauru. Ruský velvyslanec při OSN v Ženevě Alexej Borodavkin upozornil, že se příměří dojednané v únoru nevztahuje na radikální organizaci Islámský stát a frontu An-Nusra. „V rámci bojů proti nim byla osvobozena Palmýra a nyní se připravují další operace v Rakce a Dajr az-Zauru. Zejména proti takovým skupinám jako fronta An-Nusra, proti níž se bojuje v Aleppu a na několika dalších místech,“ řekl Borodavkin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lety z Blízkého východu ve středu vrátily do Česka přes pět set lidí

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje, ve kterém bylo zhruba 200 lidí. Krátce po 07:00 pak v Praze přistálo další letadlo Smartwings z ománského Maskatu, také na jeho palubě bylo zhruba 200 lidí. Následně přistály dva armádní repatriační lety. Letoun Casa kolem 07:30 dopravil 39 cestujících z Egypta, v 08:25 přistál airbus s 96 lidmi z Ománu. Premiér Andrej Babiš (ANO) také uvedl, že stát pronajal letadlo, které může vyzvednout 189 lidí v Jordánsku a čeká na slot.
05:16Aktualizovánopřed 9 mminutami

Izrael provedl další vlnu útoků na Írán, cílil na bezpečnostní složky

Izraelská armáda uvedla, že při nové vlně úderů na Írán zasáhla desítky cílů. Mezi nimi jsou velitelská centra vnitřních bezpečnostních složek a milic basídž a také zařízení na odpalování raket.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 10 hhodinami
Načítání...