Washington - Prototyp zatím nejmodernějšího bezpilotního letounu X-47B poprvé odstartoval z letadlové lodi. Po více než hodinovém letu pak přistál na základně v Marylandu. Podle amerického námořnictva jde o významný krok - dálkově řízená letadla bude možné nasadit i v akcích vedených z moře, kde zatím armáda používá jen stroje s lidskou posádkou. Letoun, který startoval z letadlové lodi USS George H. W. Bush, existuje zatím ve dvou exemplářích, je neviditelný pro radary a v budoucnu má sloužit k průzkumu.
Letoun několikrát zakroužil nad lodí a pak se vydal k pevnině. Přistát na palubě totiž zatím neumí. Jeden z nejobtížnějších manévrů zvládl jen na sucho. S pomocí háku a brzdného lana dosedl na běžné letiště. „Máte čtyři akry a něco, co na ně letí rychlostí 250 kilometrů v hodině, a musíte se trefit naprosto přesně,“ popisuje přistávací manévr zbrojní expert Charles Mayfield.
Jako první dokázal na palubě lodi přistát Američan Eugene Ely v roce 1911. Z letadlových lodí se pak stala naprosto klíčová součást výzbroje velkých armád. Projekt za bezmála miliardu dolarů posunuje jejich efektivitu ještě dál. Cesta od prototypu se ale ještě může zkomplikovat. „Pokud to Kongres zarazí, tak to námořnictvo vrátí o dekádu zpátky,“ upozorňuje vojenský analytik James Lewis.
Zaspat dobu nechtějí ani jinde. Vlastní bezpilotní systémy vyvíjí třeba Čína nebo Írán. Žádný ale zatím neumí to, co nový tajuplný letoun Američanů. Jeho start znamená novou kapitolu v oblasti samostatných válečných robotů.
Počátkem května uskutečnil doposud nejdelší hypersonický let v zemské atmosféře americký bezpilotní letoun X-51A Waverider, který pětinásobkem rychlosti zvuku letěl tři a půl minuty. Stroj vyrobený společností Boeing startoval z křídla letadla B-52.
