Útočník z Paříže je podle médií Čečenec narozený v Ruské federaci

3 minuty
Útok v Paříži
Zdroj: ČT24

Francouzské úřady na základě otisků prstů identifikovaly útočníka, který v sobotu večer v centru Paříže nožem zabil jednoho člověka a čtyři další zranil. Jde o Čečence narozeného v roce 1997 v Ruské federaci. S odvoláním na zdroje blízké vyšetřování o tom informovala agentura AFP s tím, že rodiče mladíka vyslýchá policie. Útočníka, který u sebe neměl žádné doklady, policie při zásahu zastřelila. Čtveřice pobodaných zraněných je mimo ohrožení života.

Čečenec měl podle médií francouzské občanství, některé portály původně uváděly, že měl i ruský pas. Úřady se ale k útočníkově identitě doposud oficiálně nevyjádřily. „Požádali jsme o informace o této osobě a od francouzských úřadů očekáváme odpověď,“ sdělila agentuře TASS tisková atašé ruského velvyslanectví ve Francii Anna Šlyčková.

Informaci, že měl pachatel činu francouzské občanství, potvrdil také čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, podle kterého se muž jmenoval Chasan Azimov. Narodil se prý v Čečensku, jeho ruský pas je ale už neplatný. 

Francouzská média, která se odvolávají na zdroje z vyšetřování, uvádějí, že se útočník jmenoval Khamzat Azimov. Narodil se podle nich v listopadu 1997 a francouzským občanem se stal v roce 2010 spolu se svou matkou.

Server Europe 1 napsal, že mladík měl čistý trestní rejstřík, ale zajímaly se o něj kvůli radikálním islámským názorům francouzské tajné služby. Podle stanice BFM TV byl asi před rokem jako svědek vyslýchán protiteroristickým oddělením kvůli svým vazbám na blíže neupřesněného člověka v Sýrii.

Francouzská policie zároveň ve Štrasburku zadržela přítele útočníka, který zabil v sobotu v Paříži jednoho člověka a další čtyři zranil. Chce ho vyslechnout.

K odpovědnosti za sobotní útok se již přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS), která útočníka označila za jednoho ze svých bojovníků. Podle Islámského státu útočník svým činem vyslyšel jeho výzvy, aby přívrženci organizace napadali členy vojenské koalice vedené Spojenými státy, která bojuje proti extremistům v Iráku a Sýrii. Francouzská armáda je aktivním členem koalice od roku 2014, připomněla agentura AP.

4 minuty
V Paříži útočil Čečenec s francouzským pasem
Zdroj: ČT24

IS se ale zejména na Západě hlásí prakticky ke všem teroristickým činům. Portál Europe1 v této souvislosti poznamenal, že vazby mezi Čečencem a IS prozatím nebyly potvrzeny.

Policisté muže, který nožem bodal kolemjdoucí, zastřelili. Prokurátor François Molins uvedl, že podle svědků útočník křičel Alláhu akbar (Bůh je veliký). „Na základě metody útoku zahájil protiteroristický útvar vyšetřování pro podezření z vraždy a pokusu o vraždu s teroristickým motivem,“ sdělil Molins.

Čečenci jako pachatelé útoků nejsou výjimeční

Čečenci jako pachatelé teroristických útoků nejsou výjimeční. Příkladem jsou bratři Džochar a Tamerlan Carnajevové, kteří v roce 2013 podnikli bombový útok na maraton v Bostonu. Při explozích zahynuli tři lidé a dalších více než 260 bylo zraněno. Zatímco Tamerlan byl při následném policejním zátahu zabit, Džochara policie dopadla a v roce 2015 mu soud uložil trest smrti.

  • Čečensko, autonomní republika Ruské federace v předhůří Kavkazu, zdevastovaly dvě války mezi místními separatisty a Ruskem a také teroristické útoky militantních separatistů a organizovaný zločin. Velké boje s čečenskými separatisty už ustaly před lety a republice vládne tvrdou rukou Ramzan Kadyrov, dávající najevo loajalitu k Moskvě. Čas od času však dají o sobě vědět islamisté, usilující o vytvoření islámského státu na ruském Kavkaze. Čečenskou stopu nese podle médií i sobotní útok nožem ve Francii, při kterém zahynul jeden člověk.
  • Život v Čečensku se v uplynulých letech postupně vrátil na místní poměry do normálu, i za přispění štědrých dotací Moskvy. Kadyrov je však kritizován za pošlapávání lidských práv, podle analytiků se to ale Moskvě jeví jako přijatelná cena za stabilitu. Povstalci se mezitím ještě více radikalizovali a stále podnikají izolované útoky a jejich akce se přelily i do sousedních oblastí a do centrálního Ruska.
  • Největší masakr se udál 1. září 2004, kdy asi 30 pročečenských ozbrojenců vniklo do školy ve městě Beslan v Severní Osetii a zadrželo 1120 lidí. Zásah ruských ozbrojených sil si vyžádal 331 obětí z řad rukojmích (186 byly děti); zabito bylo 31 teroristů a 12 příslušníků speciálních sil.

Útok se odehrál v sobotu krátce před 21:00 SELČ v druhém pařížském obvodu v blízkosti paláce Garnier, který je sídlem Pařížské národní opery. Jedná se o rušnou turistickou oblast s množstvím barů, restaurací a divadel, která bývá v sobotu večer pravidelně zaplněna davy lidí.

Útok v Paříži
Zdroj: ČTK/AP/Thibault Camus

Obětí se podle ministra vnitra Gérarda Collomba stal 29letý muž. „Znovu bylo zasaženo mládí Francie,“ konstatoval Collomb. Čtveřice pobodaných zraněných je mimo ohrožení života. 

Útočník vážně pobodal 34letého muže a 54letou ženu a lehce zranil ještě 26letou ženu a 31letého muže. Národnost zraněných upřesněna prozatím nebyla. Stav vážně zraněného muže byl považován za kritický. Collomb v neděli ale prohlásil, že se podrobil operaci a že lékaři jeho život zachránili.

Macron: Francie neustoupí nepřátelům svobody

Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci zdůraznil, že Francie neustoupí „nepřátelům svobody“. Ve svém vyjádření na Twitteru rovněž pochválil policisty, kteří zneškodnili útočníka. „Francie znovu platí krví, ale neustoupí ani o píď nepřátelům svobody,“ podotkl Macron.

Policisté se údajně nejprve pokusili útočníka zneškodnit elektrickým paralyzérem, a když se jim to nepodařilo, zahájili na něj palbu. Kromě prezidenta Macrona jejich rychlý zákrok ocenil i premiér Édouard Philippe a ministr vnitra Collomb. „Útok v Paříži: Klaním se před chladnou hlavou a schopností policejních sil, které zneškodnily útočníka, (rychle) reagovat,“ uvedl na Twitteru ministr. „Mé první myšlenky směřují k obětem tohoto hnusného činu,“ dodal.

Naopak šéfka krajní pravice Marine Le Penová využila útok ke kritice vlády. „Občané Francie se již nespokojí s komentáři, očekávají činy,“ uvedla po útoku, který označila za dílo islamisty.

Francie se v posledních letech potýká s teroristickými útoky islámských radikálů, kteří už v minulosti využili jako zbraně i nožů, například v Marseille v říjnu 2017. Naposledy na konci března útočil islamista na jihozápadě Francie. Při atentátu, který byl prvním od zrušení výjimečného stavu v loňském roce, zahynuli čtyři lidé.

Zatím nejhorší teroristický útok posledních let si v roce 2015 vyžádal v Paříži 130 obětí. Celkem od počátku roku 2015 zahynulo při teroristických útocích ve Francii podle AFP 254 lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 38 mminutami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 5 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 5 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 5 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánovčera v 12:54
Načítání...