Útočili na Romy a vraždili, teď stojí před soudem

Budapešť - V Maďarsku začal jeden z nejsledovanějších procesů v historii maďarské kriminalistiky. Před soudem se zodpovídá čtveřice mužů podezřelých ze série protiromských útoků před třemi lety. Zemřelo při nich šest lidí, včetně pětiletého dítěte. Dalších pět lidí bylo zraněno. Policie marně pátrala po členech vražedného komanda více než rok. Nedostatky v maďarském právním systému brání tomu, aby se útokům dalo předcházet nebo na ně odpovídajícím způsobem reagovat. Dnes prokuratura několik hodin četla obžalobu, proces pokračuje příští týden. Trvat by měl do 13 července, rozsudek zřejmě padne až během příštího roku.

Proces se těší značné pozornosti veřejnosti. Do jednací síně se dostala pouze polovina registrovaných novinářů. Obžalovaní na otázky reagovali potichu. Na veřejnosti se objevili poprvé bez zamaskovaných tváří. Cukráře, zvukaře, vyhazovače a bývalého vojáka mírových sil KFOR spojila právě fanatická nenávist vůči Romům. V Česku jsou připodobňováni k vítkovským žhářům.

Komando terorizovalo romské osady nočními přepady v roce 2008 a 2009. Ohroženo bylo celkem 55 lidí. Útočníci při nich použili zápalné láhve a střelné zbraně. „Maďarské úřady jsou povinny zabránit diskriminaci a zajistit spravedlnost pro oběti zločinů páchaných z nenávisti,“ uvedl Nicola Duckworth z Amnesty International.

Orbán Kolompár, předseda romské samosprávy:

„Chorobné vraždění skončilo, dva roky nemohli Romové v Maďarsku žít v klidu, dva roky nemohli spát, protože se báli o životy svých dětí.“

Útočící skupinu nalezla policie podle mobilních telefonů a stop DNA. Zakročila zrovna v době, kdy čtveřice v Debrecíně připravovala další útok. Při policejní razii se našly zbraně, mapy a další materiál, který nasvědčuje, že právě tito muži mají na svědomí šest vražd.

Obviněným hrozí až doživotní trest

Jeden ze zadržených odmítl vypovídat, další tři vypovídali. Svou vinu však popírají. „Teď jim hrozí podle míry provinění od patnácti let až doživotí. Případ tehdy vyostřil atmosféru, Romové dokonce chystali hromadnou emigraci,“ podotkl Attila Petöfi z Národního vyšetřovacího úřadu.

Proces by měl trvat jednacích 34 dnů. Vypovídat bude přes 160 svědků. Po prvním kole by mělo přijít na řadu vyhodnocování a porada soudu.

Maďarské zákony podněcování k rasové nenávisti trestají. Počet obvinění a rozsudků v případě rasově motivovaných útoků je ale nižší než počet hlášení, která o takových útocích dostávají nevládní organizace. Maďarská policie uvádí, že v roce 2008 bylo v zemi 12 rasově motivovaných útoků na romské komunity, v roce 2009 jich bylo šest. Nevládní organizace ovšem zaznamenaly v roce 2009 25 rasově motivovaných útoků a 17 v roce 2008.

Tento rozpor se přičítá tomu, že oběti o zločinech z nenávisti vždy neinformují, protože se bojí. Stává se také, že policie a prokurátoři nevyhodnotí zločin jako rasově motivovaný. Mnoho obětí, s nimiž hovořili zástupci Amnesty International, bylo traumatizováno a nevědělo, kde hledat podporu.

Pravicoví extremisté mají podporu ve straně Jobbik

Hlavní oporou pravicových extremistů je krajně pravicové Hnutí za lepší Maďarsko (maďarsky Jobbik). Strana vznikla v roce 2003, výrazně podněcovala i politické nepokoje a demonstrace proti tehdejšímu premiéru Ferenci Gyurcsánymu v Budapešti na podzim 2006. Založila také polovojenskou organizaci Maďarská garda. Tu soud zakázal.

V červnu 2009 Jobbik, jehož hlavní heslo zní „Maďarsko patří Maďarům“, uspěl ve volbách do Evropského parlamentu. Mandáty získal právě kvůli příslibu zavedení pořádku, především vůči romské kriminalitě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při ruském útoku na Kyjevskou oblast zemřeli nejméně tři lidé

Nejméně tři lidé zemřeli a několik osob utrpělo zranění při rozsáhlém ruském vzdušném útoku na Kyjevskou oblast. Informoval o tom v sobotu podle agentury AFP šéf vojenské správy této oblasti Mykola Kalašnik.
před 19 mminutami

Trump: USA útočily na íránský ostrov Charg, brzy začnou eskortovat lodě průlivem

Spojené státy začnou velmi brzy doprovázet plavidla Hormuzským průlivem, aby je chránily před íránskými útoky. Uvedl to podle agentur americký prezident Donad Trump. Oznámil rovněž, že americká armáda zcela zničila vojenské cíle na íránském ostrově Charg, který slouží jako exportní terminál pro 90 procent íránského vývozu ropy. Pohrozil, že nařídí zničit ropnou infrastrukturu na tomto ostrově, pokud bude Írán bránit bezpečnému průchodu lodí Hormuzským průlivem.
před 2 hhodinami

Vláda USA získá za zprostředkování dohody o TikToku deset miliard dolarů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard korun) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech. Informoval o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
před 6 hhodinami

Axios: Putin Trumpovi navrhnul přesun íránského uranu do Ruska, USA odmítly

Ruský vládce Vladimir Putin tento týden v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem navrhnul přesun íránského obohaceného uranu do Ruska jako součást možné dohody o ukončení války USA a Izraele s Íránem, šéf Bílého domu jeho nabídku odmítl. S odvoláním na své zdroje to napsal server Axios. Washington ani Moskva tyto informace nekomentovaly.
před 7 hhodinami

Rusové zabíjeli u Kupjansku. Kvůli dronům startovaly rumunské stíhačky

U ukrajinského Kupjansku v důsledku ruského raketového útoku zemřeli tři lidé z autobusu. Další dva civilisty zabily ruské útoky v Dněpropetrovské a Chersonské oblasti. Rusko v noci na pátek zaútočilo také na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. Ruské úřady sdělily, že ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska. Rumunsko vyslalo stíhačky kvůli dronům u hranic s Ukrajinou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

EU se dosud neshodla na prodloužení protiruských sankcí. Mohou přestat platit

Velvyslanci členských zemí Evropské unie se zatím neshodli na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy. Podle zdrojů ČTK trvá blokace ze strany Slovenska a Maďarska. Sankce se prodlužují každých šest měsíců, a pokud nyní nebudou potvrzeny do nedělní půlnoci, přestanou platit.
před 9 hhodinami

USA nabízejí vysokou odměnu za informace o Chameneím a dalších íránských lídrech

Americké ministerstvo zahraničí nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího. Kromě finanční odměny úřad za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu.
před 10 hhodinami

VideoPrezident Pavel v Pobaltí zavítal mezi české vojáky

Čeští vojáci zajišťují v Litvě a Lotyšsku od roku 2018 mimo jiné obranu východního křídla NATO a rozvoj mezinárodní spolupráce. V minulosti se podíleli na ochraně lotyšského nebe. Tento týden je během oficiální cesty Pobaltím navštívil prezident Petr Pavel. Význam misí v regionu roste, i kvůli rostoucím ruským provokacím. Podle Pavla si státy jako Lotyšsko nebo Litva uvědomují, jakým problémům čelí také proto, že sousedí s Ruskem a Běloruskem. Z tohoto důvodu zvyšují výdaje na obranu, Litva letos na skoro 5,5 procenta HDP. Prezident země Gitanas Nauseda sice kritizoval státy, které neplní závazky vůči NATO, ale právě čeští vojáci zlepšují podle Pavla vzájemné vztahy. „Jsme spolehlivým spojencem našich partnerů, kteří nás vnímají jako důvěryhodného spojence, který s nimi jde i do toho těžkého,“ uvedl český prezident. Aktuálně v regionu působí na 150 vojáků z tuzemska, na základně v litevské Rukle jich teď slouží pod německým velením kolem stovky, v Adaži v Lotyšsku kolem pěti desítek.
před 11 hhodinami
Načítání...