Útočili na Romy a vraždili, teď stojí před soudem

Budapešť - V Maďarsku začal jeden z nejsledovanějších procesů v historii maďarské kriminalistiky. Před soudem se zodpovídá čtveřice mužů podezřelých ze série protiromských útoků před třemi lety. Zemřelo při nich šest lidí, včetně pětiletého dítěte. Dalších pět lidí bylo zraněno. Policie marně pátrala po členech vražedného komanda více než rok. Nedostatky v maďarském právním systému brání tomu, aby se útokům dalo předcházet nebo na ně odpovídajícím způsobem reagovat. Dnes prokuratura několik hodin četla obžalobu, proces pokračuje příští týden. Trvat by měl do 13 července, rozsudek zřejmě padne až během příštího roku.

Proces se těší značné pozornosti veřejnosti. Do jednací síně se dostala pouze polovina registrovaných novinářů. Obžalovaní na otázky reagovali potichu. Na veřejnosti se objevili poprvé bez zamaskovaných tváří. Cukráře, zvukaře, vyhazovače a bývalého vojáka mírových sil KFOR spojila právě fanatická nenávist vůči Romům. V Česku jsou připodobňováni k vítkovským žhářům.

Komando terorizovalo romské osady nočními přepady v roce 2008 a 2009. Ohroženo bylo celkem 55 lidí. Útočníci při nich použili zápalné láhve a střelné zbraně. „Maďarské úřady jsou povinny zabránit diskriminaci a zajistit spravedlnost pro oběti zločinů páchaných z nenávisti,“ uvedl Nicola Duckworth z Amnesty International.

Orbán Kolompár, předseda romské samosprávy:

„Chorobné vraždění skončilo, dva roky nemohli Romové v Maďarsku žít v klidu, dva roky nemohli spát, protože se báli o životy svých dětí.“

Útočící skupinu nalezla policie podle mobilních telefonů a stop DNA. Zakročila zrovna v době, kdy čtveřice v Debrecíně připravovala další útok. Při policejní razii se našly zbraně, mapy a další materiál, který nasvědčuje, že právě tito muži mají na svědomí šest vražd.

Obviněným hrozí až doživotní trest

Jeden ze zadržených odmítl vypovídat, další tři vypovídali. Svou vinu však popírají. „Teď jim hrozí podle míry provinění od patnácti let až doživotí. Případ tehdy vyostřil atmosféru, Romové dokonce chystali hromadnou emigraci,“ podotkl Attila Petöfi z Národního vyšetřovacího úřadu.

Proces by měl trvat jednacích 34 dnů. Vypovídat bude přes 160 svědků. Po prvním kole by mělo přijít na řadu vyhodnocování a porada soudu.

Maďarské zákony podněcování k rasové nenávisti trestají. Počet obvinění a rozsudků v případě rasově motivovaných útoků je ale nižší než počet hlášení, která o takových útocích dostávají nevládní organizace. Maďarská policie uvádí, že v roce 2008 bylo v zemi 12 rasově motivovaných útoků na romské komunity, v roce 2009 jich bylo šest. Nevládní organizace ovšem zaznamenaly v roce 2009 25 rasově motivovaných útoků a 17 v roce 2008.

Tento rozpor se přičítá tomu, že oběti o zločinech z nenávisti vždy neinformují, protože se bojí. Stává se také, že policie a prokurátoři nevyhodnotí zločin jako rasově motivovaný. Mnoho obětí, s nimiž hovořili zástupci Amnesty International, bylo traumatizováno a nevědělo, kde hledat podporu.

Pravicoví extremisté mají podporu ve straně Jobbik

Hlavní oporou pravicových extremistů je krajně pravicové Hnutí za lepší Maďarsko (maďarsky Jobbik). Strana vznikla v roce 2003, výrazně podněcovala i politické nepokoje a demonstrace proti tehdejšímu premiéru Ferenci Gyurcsánymu v Budapešti na podzim 2006. Založila také polovojenskou organizaci Maďarská garda. Tu soud zakázal.

V červnu 2009 Jobbik, jehož hlavní heslo zní „Maďarsko patří Maďarům“, uspěl ve volbách do Evropského parlamentu. Mandáty získal právě kvůli příslibu zavedení pořádku, především vůči romské kriminalitě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Oděská oblast čelí jednomu z největších ruských útoků, uvedly úřady

Ukrajinská Oděská oblast čelí jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu je bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vyslalo Rusko na Ukrajinu 450 dronů a 30 střel.
10:13Aktualizovánopřed 59 mminutami

Syřané se vrací z uprchlických táborů, když mají kam

Do Sýrie se za rok od pádu diktátorského režimu Bašára Asada vrátila jen malá část z až sedmi milionů uprchlíků v zahraničí. Odkud se naopak lidé snaží co nejrychleji vrátit, mají-li kam, jsou uprchlické tábory. V nich skončila zhruba polovina ze třinácti milionů lidí, které čtrnáct let trvající občanská válka vyhnala z domovů. Podle dat OSN se domů vrátily už asi tři miliony Syřanů. Třetina ze zahraničí, zbytek z uprchlických center. Část expertů ale označuje počty za příliš optimistické. Země se podle OSN stále nachází ve stavu akutní humanitární krize, pomoc potřebuje až sedmdesát procent obyvatel.
před 1 hhodinou

Obchod se zvířaty roste kvůli vysoké poptávce po exotických mazlíčcích

Obchodování se zvířaty dosáhlo v roce 2025 rekordních hodnot. Mezinárodní policejní organizace Interpol uvedla, že při koordinované operaci v období mezi zářím a říjnem zabavila téměř třicet tisíc zvířat a identifikovala 1100 podezřelých z pašeráctví. Tento obchod roste především kvůli vysoké poptávce po exotických domácích mazlíčcích.
před 2 hhodinami

USA zabavily část nákladu lodi mířící z Číny do Íránu, píše WSJ

Příslušníci amerických speciálních sil provedli v Indickém oceánu zásah na lodi směřující z Číny do Íránu a zabavili náklad, který mohl mít vojenské využití, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Podle něj několik týdnů stará operace ukazuje, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa používá vůči protivníkům na moři agresivnější postupy.
před 2 hhodinami

Rusko plánuje dát příští rok třetinu svého rozpočtu na válečné výdaje

Kreml plánuje dát na „obranu“ – tedy především na svoji agresi na Ukrajině – v příštím roce třetinu ruského státního rozpočtu. V přepočtu je to více než 3,5 bilionu korun a podobné to má být i v dalších dvou letech. Na pokrytí výdajů Moskva přitom hledá nové zdroje příjmů, protože zisky z prodeje plynu a ropy – a to hlavně do Indie a Číny – už nestačí. Sáhla proto ke zvyšování DPH.
před 2 hhodinami

Ukrajina nezíská zpět všechna území, míní Zahradil. Farský připomíná český zájem

„Určité územní ústupky v této situaci, ve které se nacházíme, Ukrajina bude muset udělat,“ prohlásil poradce Motoristů pro zahraniční politiku a někdejší europoslanec Jan Zahradil. Tvrdí, že Ukrajina nezíská zpět všechna území. Několik oblastí nyní okupují ruská invazní vojska, která zemi napadla v roce 2022. Europoslanec Jan Farský (STAN) naopak říká, že přiřknutí okupovaných území Rusku by bylo „takové narušení mezinárodního práva, mezinárodního řádu, že k tomu ve vlastním zájmu – českém i evropském – nemůžeme přistoupit“. O situaci na bojišti či okolnostech vyjednávání o možné mírové dohodě hovořili v Událostech komentářích, které moderovala Barbora Kroužková.
před 2 hhodinami

Witkoff se o víkendu sejde se Zelenským a evropskými lídry, tvrdí WSJ

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do Berlína. O víkendu se tam má sejít s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry. Napsal to v pátek večer list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na své zdroje.
02:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

OSN: Počet izraelských osad budovaných na Západním břehu letos výrazně narostl

Počet izraelských osad budovaných na okupovaném Západním břehu letos proti minulým letům výrazně narostl. Je nejvyšší za sledované období od roku 2017, uvádí neveřejná zpráva OSN, kterou citovala agentura AFP. Generální tajemník organizace António Guterres to ve zmíněném dokumentu odsoudil jako porušení mezinárodního práva, které ještě zhoršuje situaci Palestinců na území okupovaném židovským státem.
00:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...