Bagdád – O co nejrychlejším vytvoření vlády jednal s iráckým premiérem Núrím Málikím americký ministr zahraničí John Kerry, který dnes bez ohlášení přicestoval do Iráku. Premiéra chce přesvědčit, aby sestavil co nejširší vládní koalici s účastí všech etnických a náboženských skupin, a zmírnil tak napětí v zemi. Tu už několik týdnů sužují tvrdé boje s islámskými radikály. Iráčtí vůdci Kerrymu slíbili, že dodrží termín a nový kabinet vznikne do 1. července.
Americký ministr zahraničí se vydal na Blízký východ hlavně kvůli irácké krizi vyvolané postupem radikálů směrem k Bagdádu. Ozbrojenci z Islámského státu v Iráku a Levantě jsou od něj jen několik desítek kilometrů a irácká armáda se alespoň snaží jejich postup zpomalit.
„Bylo to dobré,“ řekl Kerry o setkání s iráckým premiérem, které trvalo hodinu a 40 minut. Na tiskové konferenci po všech hlavních schůzkách uvedl, že o osudu Iráku by mělo být rozhodnuto příští týden a vše závisí zejména na tom, jestli se vůdci země dohodnou na vytvoření nové vlády. Všichni politici, s nimiž se setkal, mu prý ale slíbili, že nový parlament začne fungovat do 1. července, jak to vyžaduje ústava. Tehdy bude také zformován nový kabinet, který by měl podle USA zastupovat zájmy všech Iráčanů.
Americká podpora iráckých bezpečnostních sil bude podle Kerryho i nadále „intenzivní a trvalá“, aby místní armáda mohla bojovat s islamistickými radikály. Iráčtí vůdci se ale musí podle šéfa diplomacie USA sjednotit a bojovat společně, a tak i účinněji proti radikálům.
Kerry přiletěl na Blízký východ v neděli a cestu zahájil v Káhiře. Řekl tam, že USA nehodlají určovat, kdo bude vládnout v Bagdádu. Přiznal ale, že zaznamenaly nespokojenost s Málikího vládou mezi Kurdy, sunnity i některými šíity.
V Iráku se konaly 30. dubna parlamentní volby, v nichž Málikího strana získala nejvíc hlasů. Koaliční partnery se ale premiérovi zatím najít nepodařilo. USA si přejí, aby Iráčané našli „vedení, které bude co nejširší a bude se o moc dělit“. Už i v Málikího kruzích se prý hovoří o tom, že USA diplomatickou cestou daly najevo, že by byly otevřené tomu, kdyby premiér odstoupil. Nedávná setkání amerických představitelů s iráckými byla napjatá. Američané prý dali najevo, že Málikí musí odstoupit, jestliže se mu nepodaří získat v parlamentu dostatek spojenců. USA ale tyto zprávy popírají.
Součástí Kerryho cesty má být taky jednání o možném dopadu irácké krize na dodávky ropy. Současnou situaci, kdy západ a sever Iráku zabírají ozbrojení sunnitští radikálové, USA přičítají chybné Málikího politice vůči menšinovým iráckým sunnitům.
K bojům jsou využívány i patnáctileté děti
Skupiny povstalců v Sýrii najímají k boji i patnáctileté děti často pod záminkou, že jim poskytnou vzdělání. Uvádí to zpráva, kterou dnes zveřejnili ochránci lidských práv z Human Rights Watch (HRW). „Skupiny jako Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) najaly děti a poskytují jim v rámci výuky také výcvik v zacházení se zbraněmi. Pověřují je nebezpečnými úkoly včetně sebevražedných misí,“ stojí ve zprávě.
Dokument se opírá o výpovědi 25 dětí najatých v Sýrii. Bojovaly v řadách ISIL, ale také Syrské svobodné armády, fronty An-Nusra nebo kurdských oddílech. Mnohé z dětí, s nimiž členové HRW hovořili, uvedlo, že se nechaly najmout, aby mohly být s přáteli nebo příbuznými. Jiné zase jako důvod uváděly, že se se v jejich bydlišti bojovalo, takže stejně nemohly chodit do školy. Zpráva HRW upozorňuje, že využívání dětí v boji je válečný zločin a že se ho dopouští i ti, kdo financují skupiny verbující děti.
Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) od začátku roku obsazuje západní provincii Anbár a má podle stanice BBC pod kontrolou už 90 procent jejího území. Čtrnáct dní pak skupina postupuje severem země k metropoli Bagdádu a za „svou“ prohlásila celou severní provincii Ninive včetně jejího střediska Mosulu. Ozbrojenci ovládli také strategické letiště v severoiráckém Tall Afaru. BBC soudí, že už není třeba klást si otázku, zda se Irák rozpadne, jelikož se tak už stalo.
Víkend přinesl irácké vládě další porážky. Extremisté teď ovládají jeden hraniční přechod do Jordánska a nejméně dva do Sýrie. To jim umožní snadněji přelévat síly mezi oběma válkami - proti Bagdádu i proti Damašku.
Američany vybudované letectvo je v tuto chvíli jedinou účinnou zbraní irácké armády. Daří se jí sice držet část rafinérie v Bajdží a zastavit postup extremistů na Bagdád, na západě země ale opět ustoupila a nedokázala tam ani utajit přípravy na protiútok. Experti se nicméně stále domnívají, že šance islamistů na dobytí Bagdádu je nulová.
