Berlín - Poprvé v dějinách stanul úřadující německý prezident před soudem. Joachim Gauck čelí žalobě krajní pravice kvůli tomu, že její příznivce označil za šílence. Hraje se o to, co všechno si může dovolit a jaké hranice nastaví soud i jeho nástupcům. Paradoxně se tak děje krátce před čtvrtečním očekávaným rozsudkem nad Gauckovým předchůdcem Christianem Wulffem. Ten čelí obvinění, že ještě jako premiér Dolního Saska neoprávněně přijímal různé výhody.
V létě zorganizovala krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD) protesty u ubytoven pro azylanty ve východoberlínské čtvrti Hellersdorf. Gauck tehdy demonstranty označil za partu šílenců, které musí ostatní občané vymezit jasné hranice. Slova navíc padla v době předvolební kampaně. NPD tvrdí, že ji prezident v předvolebním boji poškodil a porušil nadstranický status, který mu ukládá zákon. Strana podala žalobu k německému ústavnímu soudu do Karlsruhe.
Joachim Gauck v reakci na protesty pravicových radikálů:
„Potřebujeme občany, kteří půjdou do ulic a tyto šílence vykážou tam, kam patří.“
Bývalý východoněmecký disident Gauck svých slov přesto v nejmenším nelituje. Před soudem prostřednictvím svého mluvčího tvrdě hájil své právo zapojit se do politické diskuse, pokud jsou ohrožena ústavní práva. Soudci mu podle svých dosavadních vyjádření nejspíš dají za pravdu. Předseda tribunálu například prohlásil, že německý prezident by neměl přijít o skoro jedinou pravomoc, kterou mu právo dává: otevřeně mluvit.
Téměř současně ale přišel ústavní soud s rozhodnutím, které krajní pravici dodalo vítr do plachet. Do květnových evropských voleb půjde Německo bez dosavadní minimální hranice tří procent hlasů. Tu soudci označili - po žalobě 19 stran - za neústavní. Z velkých evropských zemí se dosud bez volebního minima zatím hlasovalo jen ve Velké Británii a ve Španělsku. V Německu se vedle NPD radují například euroskeptici z Alternativy pro Německo nebo Piráti. Velké strany naopak přijdou o část vlivu a varují, že po dnešním rozhodnutí soudců z Karlsruhe je třeba se připravit na německé extremisty na evropském politickém jevišti.
NPD má příznivce především na bývalém komunistickém východě Německa, kde těží z nelehké ekonomické a sociální situace tamních obyvatel. Ve dvou východních spolkových zemích, Sasku a Meklenbursku-Předním Pomořansku, je dokonce zastoupena v regionálních parlamentech. Německá kontrarozvědka označuje NPD za rasistickou, antisemitskou a revizionistickou stranu, která usiluje o likvidaci demokratického zřízení. Podle svého programu chce vytvořit přísně etnicky definované národní společenství. Opakovaně na sebe upozornila kampaněmi proti imigrantům, jejichž začleňování do německé společnosti považuje za „národní sebevraždu“.
