Řím - Péče o nelegální přistěhovalce bude letos Itálii stát odhadem rekordní jednu miliardu eur (27 miliard korun), o 400 milionů eur více než loni. Odhadlo to italské ministerstvo vnitra. Tato jihoevropská země se potýká se stále silnějším přílivem uprchlíků, jichž tam každoročně míří desítky tisíc, a to zejména na lodích z Libye. V současnosti je v italských záchytných zařízeních pro běžence 81 000 lidí, 65 000 z nich čeká na vyřízení žádosti o azyl.
Uprchlíci nás budou letos stát miliardu, odhaduje Itálie
Italský premiér Matteo Renzi, generální tajemník OSN Pan Ki-mun a šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová se dnes společně účastní plavby u sicilských břehů. Chtějí symbolicky podpořit úsilí o záchranu uprchlíků ve Středozemním moři. Osmadvacítka aktuálně diskutuje o sérii opatření v reakci na mimořádný nápor z posledních týdnů a s ním spojené tragédie.
Uprchlíků v Itálii v posledních letech kvůli konfliktům na severu Afriky a na Blízkém východě rapidně přibývá. V roce 2013 přistálo u italského pobřeží 43 000 migrantů - třikrát více než o rok dříve. Loni se do Itálie po moři dostalo přes 170 000 lidí a letos jich podle dosavadních čísel bude přinejmenším stejný počet, nebo dokonce ještě více. Spolu s počty přistěhovalců narůstá i množství peněz, které Řím vydává na to, aby se o ně postaral. V roce 2013 na uprchlíky putovalo 500 milionů eur, loni 600 milionů.
Podle italského ministerstva vnitra stojí péče o jednoho běžence 40 eur denně, nákladné jsou ale i úřední procedury, které provázejí vyřízení žádostí o azyl. V Itálii nyní pracuje 40 komisí, které žádosti přezkoumávají. Na vyřízení jedné mají lhůtu 90 dní, v praxi se ale tato lhůta kvůli počtu žadatelů nedodržuje. Výsledek se žadatel dozví v průměru za šest až devět měsíců, jsou ale i případy, kdy vyřízení trvá téměř dva roky.
GALERIE
videogallery_527800
„Kdo dnes podá žádost o azyl, nedostane odpověď dřív než v roce 2016,“ domnívá se představitelka organizace pečující o přistěhovalce Valentina Brinisová. „Ten systém je pod tlakem, protože počet žádostí o azyl silně stoupá,“ doplňuje mluvčí Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Carlotta Samiová.
V roce 2014 vyřídila Itálie 70 procent žádostí o azyl kladně. Letos zatím obdržela 12 720 žádostí a 6000 z nich odmítla. Šlo zejména o žádosti lidí z Pákistánu, Nigérie a Senegalu, kde podle italských úřadů nedochází k pronásledování a odkud lidé prchají zejména z ekonomických důvodů.
Steinmeier: Problém s uprchlíky se nevyřeší bez stabilizace Libye
Proud uprchlíků přes Středozemní moře do Evropské unie se nepodaří zastavit, dokud se nestabilizuje situace v Libyi, řekl v rozhovoru pro aktuální číslo týdeníku Der Spiegel německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Vinu na současné situaci podle něj mají i politici, kteří schválili vojenský zásah proti bývalému libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu, aniž promysleli dopady takového kroku. Nepřímo tak kritizoval tehdejší postup některých zemí NATO, jejichž vzdušné síly vojensky zasáhly proti Kaddáfího režimu.
Summit EU minulý týden rozhodl ztrojnásobit prostředky pro záchranné operace ve Středozemním moři. Představitelé evropských států tak reagovali na nedávné námořní neštěstí, při němž u libyjských břehů přišlo o život až 900 lidí, kteří se snažili na lodi utéct do Evropy.
„Námořní záchranné operace je nutné okamžitě zlepšit, s tím nemůžeme otálet,“ řekl Steinmeier. „Situace se ale rozhodujícím způsobem zlepší jen tehdy, když se podaří stabilizovat Libyi,“ zdůraznil. Rozdělení země na dvě části by však podle něj situaci nevyřešilo. „Počet skupin, které v Libyi hrají o moc, je příliš vysoký,“ uvedl a apeloval přitom na to, aby evropské země podporovaly snahu OSN o dosažení smíru mezi jednotlivými libyjskými frakcemi.
Steinmeier prohlásil, že současná situace je přímý důsledek vojenského zásahu proti Kaddáfího režimu, který v roce 2011 schválila Rada bezpečnosti OSN, Německo se však tehdy zdrželo hlasování. „Kaddáfího vláda byla zločinným režimem. A nikdy jsem nepochyboval o tom, že se vojensky podaří Kaddáfího vraždění a jeho vládu ukončit. Ale politicky to nebylo vůbec připraveno,“ řekl šéf německé diplomacie. „Rozbití politického uspořádání v Libyi, aniž bychom uvažovali o dalších krocích, vyvolalo mnoho problémů, jimž dnes musíme čelit. A proudy uprchlíků jsou jen jeden z nich. Konflikt mezi soupeřícími mocenskými centry vedený po zuby ozbrojenými milicemi vytváří mocenské vakuum, do něhož se stále víc tlačí teroristé z Islámského státu.“
Vojenskou operaci proti Kaddáfího režimu v Libyi vedly především britské, francouzské a americké vzdušné síly. Česká republika sice uvítala rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, které vojenský zásah umožnilo, sama se však do operací nezapojila. Praha také ve srovnání s řadou států EU dlouho váhala s uznáním povstalců bojujících proti Kaddáfímu za legitimní libyjskou vládu.