Pro spravedlnost na Slovensku je potřeba, aby byla vyvozena odpovědnost i vůči objednavatelům vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. U příležitosti čtvrtého výročí to řekla prezidentka Zuzana Čaputová. Sama uctila jejich památku přímo v obci Veľká Mača, kde byli oba zavražděni. Příští týden by soud měl opět projednat obžalobu vůči dvěma z původního počtu pěti stíhaných.
Uplynuly čtyři roky od vraždy Kuciaka a Kušnírové. V Bratislavě odhalili památník
V pondělí uplynuly čtyři roky od vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Podle oficiální verze si jejich vraždu objednal podnikatel Marián Kočner a jeho známá Alena Zsuzsová. Motivem byla práce Kuciaka, který psal o řadě kauz, do nichž byl zapleten i Kočner. Kauza vyvolala ohlas nejen na Slovensku a následné mohutné demonstrace vedly k demisi tehdejšího premiéra Roberta Fica.
Slováci si smutné výročí připomenuli hned několika akcemi. Zuzana Čaputová zavítala v pondělí dopoledne do obce Veľká Mača asi 40 kilometrů východně od Bratislavy, aby tam položila květiny a zapálila svíčku u domu Kuciaka a Kušnírové, v němž oba zemřeli. „Byli zabiti proto, že Ján se ve své práci věnoval odhalování korupce a zneužívá moci. Byli zabiti proto, že se věnoval věcem, které jsou v zájmu náš všech,“ zdůraznila Čaputová.
Na Náměstí SNP v hlavním městě pak odpoledne prezidentka odhalila nový památník na místě, kde ten původní vznikl improvizovaně už v únoru 2018.
„Před čtyřmi lety se většina společnosti spojila v požadavku za slušné a spravedlivé Slovensko. Tento požadavek je aktuální i dnes. V těchto dnech, v těchto týdnech prožíváme na Slovensku zvýšenou vlnu nenávisti, hněvu, verbálních útoků. I v případě Jána a Martiny fyzickému útoku předcházely slovní vyhrůžky. Musíme to zastavit dříve, než bude pozdě,“ upozornila Čaputová.
Slovenskou společnost i politiky v posledním období rozdělila například smlouva se Spojenými státy o obranné spolupráci, proti které se v zemi konaly i demonstrace. Podle šéfredaktora Denníku N Matúše Kostolného stále víc lidí jako by zapomnělo, co se před čtyřmi lety stalo, a řeší pouze akutní a aktuální problémy.
„Najednou je mafiánské fungování státu pro ně něco vzdáleného a nějakým způsobem k tomu ztrácí citlivost. Toho využívají politici jako Robert Fico, který se dnes nestydí mluvit o novinářích jako o zločinecké skupině, který se nestydí útočit na novináře a dělat z nich terče. Přitom před čtyřmi roky musel právě on odejít z pozice premiéra, protože během jeho vlád (Fico byl premiérem 2006–2010 a 2012–2018) vzniklo na Slovensku prostředí, které vyvolalo vraždu Jána Kuciaka,“ míní Kostolný.
Pět lidí, kteří způsobili Kuciakovu smrt
Všechny odpovědi na otázky ohledně vraždy novinářské dvojice veřejnosti rozhodně nejsou známé a také z pohledů soudů příběh uzavřený není. Podle zpravodaje ČT na Slovensku Petra Obrovského větší část veřejnosti důvěřuje institucím, co se týče vyšetřování vraždy, a přijala verzi policie a prokuratury, podle níž si vraždu objednal Marián Kočner a jeho spolupracovnice Alena Zsuzsová.
Jak podotýká Obrovský, objevily se i názory, že Kočner pouze sehrál roli obětního beránka a že za objednávkou byl někdo další, někdo na vyšších postech a více v pozadí. Pro tento scénář se však celou dobu nenašly žádné důkazy, které by to potvrzovaly a policie, soudy i veřejnost se tak drží té oficiální verze, která se zakládá na důkazech získaných během rozsáhlého vyšetřování.
V roce 2019 bylo ze zorganizování a vykonání vraždy Jána Kuciaka obviněno a obžalováno pět lidí. Tři z nich si nyní odpykávají tresty – prvním z nich je Zoltán Andruskó, který ihned po zatčení začal spolupracovat s policií, poskytl jí cenné informace a dostal za to nižší trest 15 let.
Dvojice vykonavatelů, které Andruskó najal, Miroslav Marček a Tomáš Szabó, tráví za mřížemi 25 let. Marček se před soudem přiznal a řekl, že to on střílel. Szabó svůj podíl na vraždě odmítá, podle rozsudku sehrál roli komplice a řidiče, ale soud jeho argumenty nevzal v potaz a uložil mu stejný trest jako Marčekovi.
Zbývajícími dvěma obžalovanými, o jejichž trestu dosud soudy nerozhodly, jsou Kočner a Zsuzsová. Podle prokuratury si vraždu sedmadvacetiletého Kuciaka objednali a zaplatili za ni. V pondělí 28. února se soud vrátí k projednávání jejich viny či neviny, osvobozující verdikt z roku 2020 totiž vloni zrušil odvolací senát.
„Už mi vypadl jeden zub“
Důkazy, které mají dvojici usvědčit, jsou však nepřímé. I proto v prvním kole specializovaný trestní soud v Pezinku vynesl zprošťující rozsudek pro nedostatek důkazů. Prokuratura pracuje se zprávami, které si mezi sebou dvojice vyměňovala v chatovací aplikaci Treema. Jejich konverzace je plná narážek, jinotajů, obsahuje různé odkazy na smrt, ale přímo o smrti nebo vraždě mezi sebou Kočner a Zsuzsová nemluví.
Prokuratura si však nechala vypracovat analýzu, která tvrdí, že Kočner a Zsuszová komunikovali tak, aby pravé téma zakryli. Zsuzsová ráno po vraždě Kuciaka například psala, že má problém s chrupem, že „už jí jeden zub vypadl“. Nikdy předtím ani potom se přitom v podobném duchu nebavili.
Policie také zajistila důležité údaje z analýzy pohybu jejich mobilů. Vyšetřovatelé tak například zjistili, že se Kočner se Zsuzsovou setkali druhý den po vraždě v Bratislavě, aby si předali peníze. Toto jsou hlavní důkazy, na základě kterých chce prokuratura usvědčit Kočnera a Zsuzsovou z objednání vraždy Kuciaka.
Kočner chtěl do politiky, Kuciakovi vyhrožoval
Investigativní novinář a reportér Ján Kuciak psal o celé řadě kauz Mariána Kočnera. Ten platil za velmi výraznou a pochybnou osobnost podnikatelského prostředí, známý byl hlavně v 90. letech, kdy pomocí ozbrojené ochranky krátce převzal kontrolu nad slovenskou privátní televizí TV Markíza. Měl rozsáhlé kontakty mezi dalšími podnikateli, mezi politiky a také v justici a neváhal je využívat, aby získal osobní prospěch.
Kuciak psal o podezřelých finančních transakcí spojených s Kočnerem – řada z nich je dnes vyšetřována jako podezření z trestné činnosti. V roce 2017 publikoval Ján Kuciak článek o takzvané kauze Donovaly. V té šlo o převody nemovitostí ve známém horském středisku v Nízkých Tatrách tak, aby Kočner nemusel platit daň. Právě na základě tohoto článku policie případ znovu otevřela a Kočnera obvinila.
To už naznačuje možný motiv, tedy nenávist Kočnera k novinářům, vysvětlil zpravodaj Obrovský. „Kočnerovi vadilo, že o jeho kauzách píšou novináři, že upozorňují na různá podezření,“ zdůraznil.
Samotnému Kuciakovi Kočner vyhrožoval telefonáty, říkal, že se mu „začne věnovat, jemu a jeho matce, jeho otci a jeho sourozencům“. Kočner totiž údajně chtěl vstoupit do politiky, založit politickou stranu a obával se, že mu to Kuciakovy články překazí. Této záležitosti se slovenská média věnovala ještě před vraždou Kuciaka.
V současnosti si Kočner odpykává devatenáctiletý trest za falšování směnek v hodnotě 69 milionů eur.