Uplynuly čtyři roky od vraždy Kuciaka a Kušnírové. V Bratislavě odhalili památník

3 minuty
Události: Vzpomínka na novináře Kuciaka
Zdroj: ČT24

Pro spravedlnost na Slovensku je potřeba, aby byla vyvozena odpovědnost i vůči objednavatelům vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. U příležitosti čtvrtého výročí to řekla prezidentka Zuzana Čaputová. Sama uctila jejich památku přímo v obci Veľká Mača, kde byli oba zavražděni. Příští týden by soud měl opět projednat obžalobu vůči dvěma z původního počtu pěti stíhaných.

V pondělí uplynuly čtyři roky od vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Podle oficiální verze si jejich vraždu objednal podnikatel Marián Kočner a jeho známá Alena Zsuzsová. Motivem byla práce Kuciaka, který psal o řadě kauz, do nichž byl zapleten i Kočner. Kauza vyvolala ohlas nejen na Slovensku a následné mohutné demonstrace vedly k demisi tehdejšího premiéra Roberta Fica.

Slováci si smutné výročí připomenuli hned několika akcemi. Zuzana Čaputová zavítala v pondělí dopoledne do obce Veľká Mača asi 40 kilometrů východně od Bratislavy, aby tam položila květiny a zapálila svíčku u domu Kuciaka a Kušnírové, v němž oba zemřeli. „Byli zabiti proto, že Ján se ve své práci věnoval odhalování korupce a zneužívá moci. Byli zabiti proto, že se věnoval věcem, které jsou v zájmu náš všech,“ zdůraznila Čaputová.

Na Náměstí SNP v hlavním městě pak odpoledne prezidentka odhalila nový památník na místě, kde ten původní vznikl improvizovaně už v únoru 2018.

„Před čtyřmi lety se většina společnosti spojila v požadavku za slušné a spravedlivé Slovensko. Tento požadavek je aktuální i dnes. V těchto dnech, v těchto týdnech prožíváme na Slovensku zvýšenou vlnu nenávisti, hněvu, verbálních útoků. I v případě Jána a Martiny fyzickému útoku předcházely slovní vyhrůžky. Musíme to zastavit dříve, než bude pozdě,“ upozornila Čaputová.

Slovenskou společnost i politiky v posledním období rozdělila například smlouva se Spojenými státy o obranné spolupráci, proti které se v zemi konaly i demonstrace. Podle šéfredaktora Denníku N Matúše Kostolného stále víc lidí jako by zapomnělo, co se před čtyřmi lety stalo, a řeší pouze akutní a aktuální problémy.

„Najednou je mafiánské fungování státu pro ně něco vzdáleného a nějakým způsobem k tomu ztrácí citlivost. Toho využívají politici jako Robert Fico, který se dnes nestydí mluvit o novinářích jako o zločinecké skupině, který se nestydí útočit na novináře a dělat z nich terče. Přitom před čtyřmi roky musel právě on odejít z pozice premiéra, protože během jeho vlád (Fico byl premiérem 2006–2010 a 2012–2018) vzniklo na Slovensku prostředí, které vyvolalo vraždu Jána Kuciaka,“ míní Kostolný. 

Pět lidí, kteří způsobili Kuciakovu smrt

Všechny odpovědi na otázky ohledně vraždy novinářské dvojice veřejnosti rozhodně nejsou známé a také z pohledů soudů příběh uzavřený není. Podle zpravodaje ČT na Slovensku Petra Obrovského větší část veřejnosti důvěřuje institucím, co se týče vyšetřování vraždy, a přijala verzi policie a prokuratury, podle níž si vraždu objednal Marián Kočner a jeho spolupracovnice Alena Zsuzsová.

Jak podotýká Obrovský, objevily se i názory, že Kočner pouze sehrál roli obětního beránka a že za objednávkou byl někdo další, někdo na vyšších postech a více v pozadí. Pro tento scénář se však celou dobu nenašly žádné důkazy, které by to potvrzovaly a policie, soudy i veřejnost se tak drží té oficiální verze, která se zakládá na důkazech získaných během rozsáhlého vyšetřování.

V roce 2019 bylo ze zorganizování a vykonání vraždy Jána Kuciaka obviněno a obžalováno pět lidí. Tři z nich si nyní odpykávají tresty – prvním z nich je Zoltán Andruskó, který ihned po zatčení začal spolupracovat s policií, poskytl jí cenné informace a dostal za to nižší trest 15 let.

Dvojice vykonavatelů, které Andruskó najal, Miroslav Marček a Tomáš Szabó, tráví za mřížemi 25 let. Marček se před soudem přiznal a řekl, že to on střílel. Szabó svůj podíl na vraždě odmítá, podle rozsudku sehrál roli komplice a řidiče, ale soud jeho argumenty nevzal v potaz a uložil mu stejný trest jako Marčekovi.

Zbývajícími dvěma obžalovanými, o jejichž trestu dosud soudy nerozhodly, jsou Kočner a Zsuzsová. Podle prokuratury si vraždu sedmadvacetiletého Kuciaka objednali a zaplatili za ni. V pondělí 28. února se soud vrátí k projednávání jejich viny či neviny, osvobozující verdikt z roku 2020 totiž vloni zrušil odvolací senát.

„Už mi vypadl jeden zub“

Důkazy, které mají dvojici usvědčit, jsou však nepřímé. I proto v prvním kole specializovaný trestní soud v Pezinku vynesl zprošťující rozsudek pro nedostatek důkazů. Prokuratura pracuje se zprávami, které si mezi sebou dvojice vyměňovala v chatovací aplikaci Treema. Jejich konverzace je plná narážek, jinotajů, obsahuje různé odkazy na smrt, ale přímo o smrti nebo vraždě mezi sebou Kočner a Zsuzsová nemluví.

Prokuratura si však nechala vypracovat analýzu, která tvrdí, že Kočner a Zsuszová komunikovali tak, aby pravé téma zakryli. Zsuzsová ráno po vraždě Kuciaka například psala, že má problém s chrupem, že „už jí jeden zub vypadl“. Nikdy předtím ani potom se přitom v podobném duchu nebavili.

Policie také zajistila důležité údaje z analýzy pohybu jejich mobilů. Vyšetřovatelé tak například zjistili, že se Kočner se Zsuzsovou setkali druhý den po vraždě v Bratislavě, aby si předali peníze. Toto jsou hlavní důkazy, na základě kterých chce prokuratura usvědčit Kočnera a Zsuzsovou z objednání vraždy Kuciaka.

10 minut
Studio ČT24 – Čtyři roky od vraždy Kuciaka a Kušnírové
Zdroj: ČT24

Kočner chtěl do politiky, Kuciakovi vyhrožoval

Investigativní novinář a reportér Ján Kuciak psal o celé řadě kauz Mariána Kočnera. Ten platil za velmi výraznou a pochybnou osobnost podnikatelského prostředí, známý byl hlavně v 90. letech, kdy pomocí ozbrojené ochranky krátce převzal kontrolu nad slovenskou privátní televizí TV Markíza. Měl rozsáhlé kontakty mezi dalšími podnikateli, mezi politiky a také v justici a neváhal je využívat, aby získal osobní prospěch.

Kuciak psal o podezřelých finančních transakcí spojených s Kočnerem – řada z nich je dnes vyšetřována jako podezření z trestné činnosti. V roce 2017 publikoval Ján Kuciak článek o takzvané kauze Donovaly. V té šlo o převody nemovitostí ve známém horském středisku v Nízkých Tatrách tak, aby Kočner nemusel platit daň. Právě na základě tohoto článku policie případ znovu otevřela a Kočnera obvinila.

To už naznačuje možný motiv, tedy nenávist Kočnera k novinářům, vysvětlil zpravodaj Obrovský. „Kočnerovi vadilo, že o jeho kauzách píšou novináři, že upozorňují na různá podezření,“ zdůraznil.

Samotnému Kuciakovi Kočner vyhrožoval telefonáty, říkal, že se mu „začne věnovat, jemu a jeho matce, jeho otci a jeho sourozencům“. Kočner totiž údajně chtěl vstoupit do politiky, založit politickou stranu a obával se, že mu to Kuciakovy články překazí. Této záležitosti se slovenská média věnovala ještě před vraždou Kuciaka.

V současnosti si Kočner odpykává devatenáctiletý trest za falšování směnek v hodnotě 69 milionů eur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Burza v Šanghaji mírně zpevňuje, japonské akcie se dál propadají

Po uvalení cel na většinu amerických obchodních partnerů a zvýšení cel na dovoz z Číny na 104 procent, k němuž od středy přistoupila administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa, ve středu výrazně klesají akcie na burze v Tokiu. Burza v Hongkongu měla ztráty mírnější, ceny akcií v pevninské Číně po předchozím propadu už mírně rostly.
před 1 mminutou

Začínají platit Trumpova plošná cla

Počínaje středou začínají Spojené státy vybírat cla, která americký prezident Donald Trump označil za reciproční. Vztahují se na země, s nimiž mají USA podle Washingtonu vysoký obchodní deficit. Například u dovozu zboží z EU clo činí dvacet procent, u dovozu z Číny v souhrnu už 104 procenta. Země, na které se nevztahují tato individuální cla, platí až na výjimky základní desetiprocentní clo. Vlády některých zemí už daly najevo ochotu vyjednávat, ale slibují také odvetu.
05:30Aktualizovánopřed 32 mminutami

Dozvuky nákazy.⁠ Co se Evropa naučila z pandemie covidu-19

Pět let poté, co Světová zdravotnická organizace vyhlásila šíření covidu-19 za celosvětovou pandemii, Evropa stále bilancuje, co se změnilo a co nikoli. Tato reportáž a interaktivní mapa od projektu A European Perspective* sleduje, jak veřejnoprávní média na celém kontinentu reflektují dopad pandemie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ptá se: Mohou nové hrozby Evropu zastihnout stejně zranitelnou?
před 1 hhodinou

V Dominikánské republice po zřícení střechy diskotéky zemřelo téměř sto lidí

Na 98 vzrostl počet obětí neštěstí v nočním klubu v hlavním městě Dominikánské republiky, kde se v noci na úterý zřítila střecha. Podle agentury AFP o tom informoval šéf místních záchranářů Juan Manuel Méndez. Dalších nejméně 150 lidí utrpělo zranění.
06:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Reuters: Trumpova vláda obnovuje šest nedávno zrušených humanitárních programů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obnovuje nejméně šest teprve nedávno zrušených humanitárních programů. Agentuře Reuters to řeklo několik zdrojů obeznámených s touto věcí.
05:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump podepsal příkazy na podporu těžby uhlí

Americký prezident Donald Trump v úterý večer středoevropského času podepsal exekutivní příkazy, jejichž cílem je podpořit těžbu uhlí. „Vracíme zpět odvětví, které bylo opuštěno,“ řekl Trump v Bílém domě, zatímco za ním stálo několik desítek horníků.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po zřícení střechy diskotéky v Dominikánské republice zemřelo nejméně 58 lidí

Nejméně 58 lidí zemřelo a asi 160 dalších utrpělo zranění v noci na úterý na diskotéce v hlavním městě Dominikánské republiky poté, co se tam zřítila část střechy. Uvedly to agentury AP a AFP s odvoláním na šéfa místních záchranářů Juana Manuela Méndeze. Dřívější informace hovořily o 44 obětech. Týmy na místě neštěstí pokračují v práci. Mezi mrtvými je i guvernérka jedné z provincií této karibské ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf izraelské tajné služby zatím zůstane ve funkci, rozhodl nejvyšší soud

Izraelský nejvyšší soud v úterý večer vydal předběžné opatření, podle kterého musí šéf tajné služby Šin Bet Ronen Bar zůstat ve funkci, dokud soud nestanoví jinak. Vládě Benjamina Netanjahua a generální prokurátorce dal zároveň čas do 20. dubna na nalezení „kompromisu“ v právním sporu ohledně bezprecedentního odvolání Bara vládou z čela vnitřní bezpečnostní služby, informuje agentura AFP či server The Times of Israel (ToI). Netanjahu označil rozhodnutí soudu za „podivné“.
před 10 hhodinami
Načítání...