Navzdory pokračující ruské agresi musí pracovníci nezbytných profesí na Ukrajině dál vykonávat své úkoly. Zpravodajka ČT Darja Stomatová natáčela s poštovní doručovatelkou Annou, která se vydává i do ostřelovaného Časiv Jaru, aby místním předala dopisy a vyplatila důchody. „Každý bojuje na své frontě. A ta naše je teď asi tady,“ říká Anna, která musí pracovat v neprůstřelné vestě.
Se svou kolegyní pravidelně předává lidem poštu, nebo vyplácí důchody, což obyvatelé Časiv Jaru oceňují. „Jsou odvážné, šikovné,“ chválí je obyvatelka ostřelované obce.
„Nemůžu říct, že nemám strach. Bojím se, ale už vím, když je to daleko nebo naopak blízko. Když je to blízko, nasedáme do aut a mizíme,“ vysvětluje Anna, která patnáct let pracovala jako pošťačka v Bachmutu. Do loňského února by si nedokázala představit, že bude do práce jezdit v obrněném autě a v neprůstřelné vestě.
Pro zásoby a poštu si lidé chodí sami. Obcházet domy by totiž bylo příliš nebezpečné. Místo příjezdu pošťáků operativně určují vojáci.
„Máme samozřejmě radost. Přivezou nám jídlo, přivezou peníze,“ komentuje další z obyvatel Časiv Jaru Anatolij, jenž se u pošťáků zásobuje malými radostmi, které jinak v obci se zavřenými obchody nesežene. Pošťáci jsou pro místní jedním z posledních spojení s okolním světem.
