Ukrajinský ministr: Někteří členové mise OBSE spolupracují s povstalci

Kyjev – Podle ukrajinského ministra zahraničí Pavla Klimkina má Kyjev podezření, že v misi evropských pozorovatelů v Donbasu působí tajní spojenci separatistů. Klimkin to řekl v noci ve vysílání ukrajinské televize. Jeho slova podpořil i poslanec Andrij Teteruk, podle něhož někteří pracovníci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) fakticky pracují pro ruské tajné služby.

Klimkin se obává, že někteří členové pozorovatelské mise tajně navádějí palbu separatistů na ukrajinské armádní pozice. „Po návštěvě zástupců mise OBSE v našich obranných postaveních docházelo k ostřelování těchto postů. Detailně posuzujeme každý takový fakt, a máme-li podezření, že se na tom některý účastník mise podílí, velmi vážně o tom s vedením mise jednáme. A vždy se správným výsledkem,“ konstatoval ministr.

V donbaské misi OBSE je ale podle Klimkina mnoho lidí, kteří aktivně podporují režim zastavení palby a stahování těžké techniky. „S vedením mise máme efektivní a plodné kontakty. Skupina celkově vykonává velmi důležitou práci a jsme za to vděčni. Mise ale musí být lepší a my k tomu chceme přispět,“ zdůraznil ukrajinský politik.

Poslanec: Členové mise jsou agenty Ruska a povstalců. Máme důkazy

Jeho podezření sdílí i Andrij Teteruk, člen branného a bezpečnostního výboru ukrajinského parlamentu. Ukrajinská tajná služba má podle něj důkazy o tom, že jednotliví členové pozorovatelské mise fakticky vykonávají funkce agentů ruské rozvědky. „Máme fotografie, na nichž se ve vozidlech pozorovatelů OBSE přemisťují bojovníci lidových republik. Mise pomáhá nepřátelské straně, kterou kontrolují Rusové,“ prohlásil poslanec.

V poslední době podle něj stále víc postů v OBSE zastávají Rusové. „Naše tajné služby mají přímé důkazy, že někteří pracovníci OBSE plní příkazy Moskvy. Připravujeme protest, abychom misi OBSE přinutili se těchto lidí zbavit nebo jim aspoň zakázat působení na Ukrajině. Vždyť plní funkční povinnosti důstojníků ruské rozvědky,“ uvedl Teteruk.

Pozorovatelská mise OBSE
Zdroj: ČTK/AP/Dmitry Lovetsky

Kyjev dál odmítá jednat s povstalci

Ministr Klimkin v ukrajinské televizi také potvrdil, že Kyjev nehodlá nic změnit na svém rozhodnutí nejednat přímo s představiteli povstaleckých regionů, jak to žádá Rusko. Klimkin naznačil, že Kyjev bude ochoten jednat až s těmi donbaskými politiky, kteří vzejdou z nových místních voleb. „Obyvatelé (povstaleckých) oblastí si musejí zvolit své zástupce. Proto potřebujeme reálné volby zorganizované v souladu s ukrajinskými zákony a zásadami Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě,“ prohlásil Klimkin.

Povstalci zorganizovali loni v listopadu vlastní komunální volby, které ale Kyjev neuznal. Místo toho ukrajinské vedení požaduje nové hlasování, na které by dohlíželi evropští pozorovatelé a při němž by mohli kandidovat i zástupci proevropských ukrajinských politických stran. Představitelé povstalců ale nové volby odmítají. S uspořádáním místních voleb přitom počítá i mírová dohoda podepsaná v únoru v běloruském Minsku.

Budoucích komunálních voleb v Donbasu se podle ukrajinského ministra nebudou moci zúčastnit váleční zločinci. „Cožpak můžeme amnestovat lidi, kteří sestřelili malajsijské letadlo nebo kteří ostřelovali Mariupol?“ zeptal se Klimkin v narážce na červencovou leteckou katastrofu s třemi stovkami mrtvých a na útok separatistů na mariupolský přístav, při němž v lednu zahynulo na 30 lidí.

2 minuty
Kyjev obviňuje pozorovatele ze spolupráce s povstalci
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 10 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 11 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...