Jalta - Rusko a Ukrajina ukončí spor o rozhraničení Kerčského průlivu. Prezidenti Vladimir Putin a Viktor Janukovyč v Jaltě podepíší smlouvu o vymezení státní hranice ve sporné oblasti mezi Černým a Azovským mořem. Hranice nebyly jasně vymezeny od rozpadu Sovětského svazu před dvaceti lety, význam přesné hraniční linie zvýšilo objevení nalezišť ropy a zemního plynu v pobřežním šelfu Černého moře. V Jaltě prezidenti probírali podle očekávání i trvající spor o cenu ruského zemního plynu. Prezidenti se na nových podmínkách pro dodávky opět nedohodli. Ukrajina požadovala slevu.
Ukrajinsko-ruský spor o Kerčský průliv končí, o cenu plynu nikoli
Dohody bylo dosaženo na schůzi rusko-ukrajinské mezistátní komise a dokument o vymezení hranic mají v Jaltě na Krymu podepsat prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Viktor Janukovyč. Smlouva o hraniční delimitaci má být hlavním výsledkem chystaného rusko-ukrajinského summitu.
Kompromis, který ocení spíše Ukrajina
Podle shodného názoru ruských i ukrajinských médií skončilo jednání o hranici kompromisem, který se ale víc blíží ukrajinským představám. Ukrajině připadne strategický ostrov Tuzla ležící uprostřed průlivu, Kyjev má kontrolovat i mořskou cestu v Kerčsko-jenikalském kanálu. V Azovském moři je hranice vedena uprostřed oblastí nárokovaných každou ze smluvních stran. Bylo dosaženo i dohody o společném přístupu do černomořského regionu Pallas, kde byla zjištěna naleziště ropy a zemního plynu.
Dohoda o demarkaci hranic podle expertů otevře cestu k rozpracování řady společných projektů, které na vymezení hraniční linie čekaly. Jde hlavně o výstavbu takzvaného Kerčského mostu, který má spojit území Ruska a Ukrajiny v úžině mezi Černým a Azovským mořem. Projekt, o němž se v obou zemích mluví už desítky let, má stát bezmála miliardu dolarů.
V Jaltě se hovořilo i o plynu a Tymošenkové
Rusko-ukrajinské summity patřily v minulých letech k diplomatickým tradicím a jejich vysokou frekvenci obě strany označovaly za důkaz nadstandardních vztahů. Od loňského podzimu ale dialog na nejvyšší úrovni ustal, důvodem je spor o cenu zemního plynu. Její výše má rozměr i politický, byla důvodem uvěznění bývalé ukrajinské premiérky Julije Tymošenkové.
„Jsou zde záležitosti, ve kterých jsme prozatím nedosáhli dohody, ale budeme o to usilovat,“ řekl Putin na otázku novinářů týkající se smlouvy o dodávkách ruského plynu. Rusko v minulosti několikrát do Kyjeva vzkázalo, že je ochotno snížit cenu s podmínkou, že Kyjev umožní ruskému kapitálu vstup do ukrajinského plynovodního systému. Ukrajina nicméně trvala na tom, že třetinový podíl při privatizaci připadne zemím Evropské unie.
Komentář Pavla Máši (zdroj: ČT24)
Kerčský most, jehož délka přesahovala 4,5 kilometru, byl vybudován poprvé v roce 1944, ale už následující zimu ho plovoucí kry vážně poškodily. Jen několik dní předtím se přes most do Moskvy vracela sovětská delegace z historické jaltské konference. Za sovětské éry se úřady odhodlaly jen k vyčištění průlivu od zbytků mostní konstrukce a přepravu mezi Krymem a ruským Krasnodarským krajem zajišťoval trajekt. Nedostatek financí v 80. letech zastavil i toto provizorium, které bylo obnoveno až v roce 2004. Na výstavbu nového mostu bylo údajně mezitím vypracováno už třicet projektů.