Jalta - Rusko a Ukrajina ukončí spor o rozhraničení Kerčského průlivu. Prezidenti Vladimir Putin a Viktor Janukovyč v Jaltě podepíší smlouvu o vymezení státní hranice ve sporné oblasti mezi Černým a Azovským mořem. Hranice nebyly jasně vymezeny od rozpadu Sovětského svazu před dvaceti lety, význam přesné hraniční linie zvýšilo objevení nalezišť ropy a zemního plynu v pobřežním šelfu Černého moře. V Jaltě prezidenti probírali podle očekávání i trvající spor o cenu ruského zemního plynu. Prezidenti se na nových podmínkách pro dodávky opět nedohodli. Ukrajina požadovala slevu.
Dohody bylo dosaženo na schůzi rusko-ukrajinské mezistátní komise a dokument o vymezení hranic mají v Jaltě na Krymu podepsat prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Viktor Janukovyč. Smlouva o hraniční delimitaci má být hlavním výsledkem chystaného rusko-ukrajinského summitu.
Kompromis, který ocení spíše Ukrajina
Podle shodného názoru ruských i ukrajinských médií skončilo jednání o hranici kompromisem, který se ale víc blíží ukrajinským představám. Ukrajině připadne strategický ostrov Tuzla ležící uprostřed průlivu, Kyjev má kontrolovat i mořskou cestu v Kerčsko-jenikalském kanálu. V Azovském moři je hranice vedena uprostřed oblastí nárokovaných každou ze smluvních stran. Bylo dosaženo i dohody o společném přístupu do černomořského regionu Pallas, kde byla zjištěna naleziště ropy a zemního plynu.
Dohoda o demarkaci hranic podle expertů otevře cestu k rozpracování řady společných projektů, které na vymezení hraniční linie čekaly. Jde hlavně o výstavbu takzvaného Kerčského mostu, který má spojit území Ruska a Ukrajiny v úžině mezi Černým a Azovským mořem. Projekt, o němž se v obou zemích mluví už desítky let, má stát bezmála miliardu dolarů.
V Jaltě se hovořilo i o plynu a Tymošenkové
Rusko-ukrajinské summity patřily v minulých letech k diplomatickým tradicím a jejich vysokou frekvenci obě strany označovaly za důkaz nadstandardních vztahů. Od loňského podzimu ale dialog na nejvyšší úrovni ustal, důvodem je spor o cenu zemního plynu. Její výše má rozměr i politický, byla důvodem uvěznění bývalé ukrajinské premiérky Julije Tymošenkové.
„Jsou zde záležitosti, ve kterých jsme prozatím nedosáhli dohody, ale budeme o to usilovat,“ řekl Putin na otázku novinářů týkající se smlouvy o dodávkách ruského plynu. Rusko v minulosti několikrát do Kyjeva vzkázalo, že je ochotno snížit cenu s podmínkou, že Kyjev umožní ruskému kapitálu vstup do ukrajinského plynovodního systému. Ukrajina nicméně trvala na tom, že třetinový podíl při privatizaci připadne zemím Evropské unie.
Kerčský most, jehož délka přesahovala 4,5 kilometru, byl vybudován poprvé v roce 1944, ale už následující zimu ho plovoucí kry vážně poškodily. Jen několik dní předtím se přes most do Moskvy vracela sovětská delegace z historické jaltské konference. Za sovětské éry se úřady odhodlaly jen k vyčištění průlivu od zbytků mostní konstrukce a přepravu mezi Krymem a ruským Krasnodarským krajem zajišťoval trajekt. Nedostatek financí v 80. letech zastavil i toto provizorium, které bylo obnoveno až v roce 2004. Na výstavbu nového mostu bylo údajně mezitím vypracováno už třicet projektů.
