Ukrajinská vítězka Eurovize zpívala o válce, teď před ní sama utíká

Nahrávám video
Události: Ukrajinská vítězka Eurovize zpívala o válce, teď před ní sama utíká
Zdroj: ČT24

Ukrajinský exodus je podle OSN nejrychleji rostoucí migrační krizí na území Evropy od konce druhé světové války. Do bezpečí se z Kyjeva vydala i ukrajinská zpěvačka Džamala, která před šesti lety zvítězila v televizní soutěži Eurovize. Triumfovala s písní o osudu stovek tisíc krymských Tatarů, které z poloostrova deportoval v roce 1944 Josif Stalin. Tragickou kapitolu dějin zažila i její prababička a Džamala netušila, že podobný příběh bude jednou vyprávět sama.

„Ráno 24. února mě probudil můj manžel a řekl mi, že válka začala, že nás napadlo Rusko. Byla jsem v šoku. Cítila jsem se jako uprostřed noční můry,“ přiblížila zpěvačka. 

Osmatřicetiletá zpěvačka, vlastním jménem Susana Džamaladinovová, se i se dvěma dětmi schovala v krytu uprostřed metropole. O svém osudu se snažila fanoušky informovat na svém instagramovém účtu. S dětmi se brzy sama vydala do bezpečí. Manžel zůstal na Ukrajině, aby zemi bránil. Při cestě za hranice míjela i území, kde se bojovalo.

„Když jsme byli na cestě z Kyjeva do Ternopilu, přimo před nás přiletěla bomba. Byli jsme v autě a slyšeli jsme takový podivný zvuk, jako bzzzz, a pak před nás dopadla raketa,“ popsala. „Nevěděli jsme, jestli máme jet dál dopředu, nebo se otočit, což ale nebylo možné, protože jsme byli uprostřed dálnice. Bylo to opravdu děsivé,“ vypověděla Džamala.

Znovu vystupuje s vítěznou skladbou

Útočiště našla v Turecku. Dál ale sdílí videa a fotografie ostřelovaných měst i mrtvých civilistů. Proti invazi začala veřejně vystupovat. „Vyzývám Evropu, aby se spojila pro Ukrajinu, protože to není jen ukrajinská válka. Je to válka proti evropským hodnotám. Hodnotám, které byly budovány tak dlouho po druhé světové válce, a to, o čem jsme řekli, že už se znovu nestane, se bohužel znovu stalo.“

Džamala po Evropě znovu vystupuje s vítěznou skladbou, která před šesti lety pobouřila Moskvu. „Když cizinci přicházejí, přijdou do vašeho domu. Všechny vás zabijí a řeknou: ‚Není to naše vina‘,“ zpívala Džamala ve chmurném hitu, se kterým překvapivě v roce 2016 vyhrála jinak optimistickou hudební soutěž Eurovize.

Džamala svou písní chtěla uctít památku krymskotatarských obětí stalinistické éry. I když v textu songu nebyla zmínka o ruské okupaci Krymu, část ukrajinské veřejnosti píseň chápala i jako protest proti násilnému záboru ukrajinského poloostrova Ruskem na jaře roku 2014.

Moskva skladbu tehdy odsoudila jako politickou provokaci a kvůli tehdejšímu vítězství Džamaly další ročník soutěže Rusko bojkotovalo. A ani letos se jeho umělci na Eurovizi nepodívají, pořadatelé je kvůli válce na Ukrajině vyřadili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 31 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 4 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 7 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...