Ukrajina nevpustí humanitární konvoj s ruským doprovodem

Moskva - Z Moskevské oblasti vyrazila kolona 280 nákladních auomobilů se dvěma tisíci tunami humanitárního nákladu pro východní Ukrajinu. Konvoj vypravilo ruské ministerstvo pro mimořádné situace. Nákladní automobily vezou potraviny, léky, zdravotnické potřeby a mobilní elektrické generátory. Ukrajina jej ale na své území nepustí, pokud ho budou provázet ruští vojáci a záchranáři. Do Luhansku by měla kolona dorazit v doprovodu mezinárodních pozorovatelů a pod záštitou Červeného kříže - ten pomoc na hranicích převezme a zkontroluje.

Podle zpravodaje ČT Miroslava Karase by konvoj mohl do oblasti Luhansku a Doněcka dorazit za dva dny, urazí přitom zhruba tisícikilometrovou vzdálenost. Konvoj není doprovázen žádnými dalšími vozidly, zvláště vojenskými. Na rozdíl od původních informací by nemělo po příjezdu na Ukrajinu dojít k žádné překládce.

„Moskva souhlasí s požadavky Kyjeva, které se týkají kontroly obsahu nákladu. Poté, co ukrajinská strana zkontroluje, co v oněch 280 kamionech je, bude konvoj pokračovat bez překládky dále po ukrajinském území. Hranici by měl konvoj překročit zítra v oblasti města Šebekino,“ upřesnil v Událostech Karas.

Ruskou pomoc budou dle slov ukrajinského vyjednávače, exprezidenta Leonida Kučmy, doprovázet zahraniční pozorovatelé. Rozdá se spolu s pomocí od Evropské unie a Spojených států a „ani gram“ nemají dostat ozbrojení separatisté.

Leonid Kučma, bývalý prezident Ukrajiny, nyní ukrajinský vyjednávač 

„Kolona pojede pod záštitou Červeného kříže a bude doprovázena zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE)… Pomoc potřebují hlavně nemocnice, jesle a školky, internáty a další potřební lidé.“

Ruský konvoj s humanitární pomocí
Zdroj: Fadeichev Sergei/ČTK/ITAR-TASS

O tom, že Rusko vyšle na Ukrajinu humanitární pomoc, mluvil ruský prezident Vladimir Putin už v pondělí telefonicky s předsedou Evropské komise Josém Barrosem. Ovšem šéf bruselské exekutivy Moskvu upozornil, že humanitární pomoc nesmí být použita jako zástěrka pro vojenský zásah ruské armády na Ukrajině.

I šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius varoval předtím, aby se ruský konvoj nestal pláštíkem pro pokus o zavedení ruské stálé přítomnosti u Doněcka a Luhanska, bašt rebelů na východě Ukrajiny. „Musíme být krajně opatrní,“ nabádal v rozhlasovém rozhovoru ministr. Dodávka pomoci je prý akceptovatelná jedině v případě, že ji povolí Červený kříž a Kyjev: „Tato otázka ale dosud není vyřešena. V takovém případě nelze vjezd povolit.“

Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova bylo vyslání humanitárního konvoje dohodnuto s ukrajinskou vládou. „Naši humanitární akci, jak všichni doufáme, nebudou naši západní partneři brzdit,“ dodal. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov později prohlásil, že západní tvrzení o zneužití humanitární mise pro krytí intervence je „absolutně absurdní“.

Rusko u ukrajinských hranic shromáždilo podle Kyjeva na 45 000 vojáků. NATO upozornilo na „vysokou pravděpodobnost“ ruské intervence. Mluvčí ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Lysenko dnes novinářům předvedl video, na kterém se ruská vojenská technika přebarvuje na bílo, a prohlásil, že tyto stroje rozhodně nemají právo doprovázet humanitární kolonu. Ani ta nedostala právo vstoupit na ukrajinské území. 

Spolupráce s Červeným křížem

Peskov navíc v dnešním rozhovoru pro list The Financial Times uvedl, že humanitární kolona vstoupí na území Ukrajiny v prostoru dohodnutém s Kyjevem. Misi prý organizuje Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK), konvoj je ale čistě ruský. Podle Peskova jde o výlučně humanitární záležitost, tvrzení o skryté vojenské akci je prý „absolutně absurdní“. 

Trasu kolony s ruskou pomocí mají podle Lysenka „během týdne“ dohodnout experti MVČK, kteří také mají určit potřeby východních oblastí. „Dokud se nerozhodne o množství, účelu a trase dodávky, tak se (na východě Ukrajiny) neobjeví,“ prohlásil Lysenko. Trasa, která podle exprezidenta Leonida Kučmy už byla dohodnuta, je podle Lysenka „jen orientační“.

„Kolona pojede pod záštitou MVČK a bude doprovázena zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE),“ řekl dříve agentuře Interfax-Ukrajina Kučma, fungující jako vyjednávač. V pondělí se podle něj s OBSE, Ruskem i zástupci doněckých rebelů dohodlo, že kolona překročí ukrajinské hranice v Charkovské oblasti a odtud pojede do Luhanska, kam má být dopravena i pomoc z Ukrajiny, Evropské unie a USA.

Vedení Červeného kříže vydalo prohlášení, podle kterého je organizace ochotná dodání ruské humanitární pomoci zajistit. Kříž ale žádal, aby mu ruské úřady předaly podrobné informace o objemu a typu pomoci, kterou chce na východ Ukrajiny vyslat.

Podle ruských úřadů veze kolona mimo jiné sto tun cukru, 62 tun dětské výživy a 12 000 spacích pytlů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 mminutou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 20 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 39 mminutami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 46 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 47 mminutami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda se k jednotlivým incidentům bezprostředně nevyjádřila, dříve pouze uvedla, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
před 51 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 3 hhodinami
Načítání...