V čínském Wu-chanu, který tamní úřady uzavřely kvůli šíření koronaviru, jsou nyní tři Češi. Jedním z nich je Daniel Pekárek, jenž studuje na tamní univerzitě. V interview pro ČT24 přiblížil, jak jedenáctimilionové město během karantény funguje. Rozhovor vedl Tomáš Drahoňovský.
Jak by vypadal váš běžný den, pokud by nebyla karanténa, a jak se teď bude lišit? Jak ta karanténa vypadá?
Asi bych chodil běhat, nebo bych si zašel do fitka, ale upřímně, na to nemám teď odvahu, v této situaci. Před pár dny jsem si zašel do fitka, ale už zavírali a viděl jsem, že personál měl roušky, a i někteří lidé tam cvičili s rouškami. Jsem celkem rád, že to zavřeli, že jsem tam nešel.
Jaké jsou oficiálně pokyny, pokud nějaké jsou, které by měli obyvatelé Wu-chanu dodržovat?
Hlavně nám dávali pokyny, ať neopouštíme město, ať zbytečně nepanikaříme, ať dbáme na hygienu, ať nosíme roušky. A to jak od vlády, tak od naší školy. Naše škola rozdala zdarma roušky studentům, v obchodech je teď celkem problém roušky sehnat. Je to vyprodané všude včetně internetu.
Neměl jste nějaké problémy? Těžko si představit pro Čecha, který žije třeba v Praze, jak taková karanténa vypadá. Když se třeba snažíte opustit město, zadrží vás policie? Snaží se vám nějak bránit v pohybu, anebo jsou to spíše pravidla, která by se měla dodržovat, ale nejsou vynucována?
Ne, to jsou určitě spíš jen takové řeči. Policisté asi budou u zátarasů někde na kraji města, aby lidé necestovali ven. Ale včera (ve středu) jsem byl normálně večer na procházce a normálně jsem viděl lidi se psem, s dětmi. Samozřejmě měli roušky, ale určitě to není jako v nějakém zombie filmu.
Kdybyste to měl porovnat třeba s minulým rokem, s obdobím, kdy se v Číně slaví nový lunární rok, tak to asi bude velký rozdíl, pokud jde o dění ve městě?
Já jsem tady minulý rok během (oslav) lunární roku nebyl, takže to nemůžu porovnat. Ale co jsem slyšel, tak Wu-chan bývá městem duchů během tohoto období, protože většina lidí cestuje za svými rodinami a odjíždí. Wu-chan je spíš takové studijní město, kde je spousta lidí z okolních měst a kteří tady pouze studují. I teď hodně přátel, Číňanů, odcestovalo z Wu-chanu. Takže ty zátarasy jsou už podle mě trošku pozdě, čínská vláda možná trochu zaspala, i když se teď snaží s tím něco udělat.
Co budete dělat v příštích dnech? Tušíte třeba, kde seženete jídlo?
Mám pár obchodů hned u domu, takže jsem si tam zašel, a nějaké suroviny, nějaké nudle a vody tam ještě byly. Byly tam dnes (ve čtvrtek) výjimečně k sehnání i roušky, z čehož jsem byl překvapený, ty tam normálně nebývají, tak jsem si tam udělal nějaké zásoby. A vzhledem k tomu, že cvičím, tak tady mám ještě proteiny a takové věci. Snad mi to do vyřešení situace nějak vystačí.
Jaký máte výhled na příští dny? Máte nějaké informace o tom, kdy by třeba ten stav mohl být odvolán, nebo zatím oficiálně úřady neřekly nic?
Ne, to se omlouvám, to bych také rád věděl. Zatím jsem kontaktoval konzulát v Pekingu a tam mi akorát bylo řečeno, že se Evropská unie pokusí své občany nějak dostat ven z Wu-chanu. Ale víc informací k tomu nemám.
Zatím tedy nevíte, co s vámi bude? Jestli je třeba dobré být v kontaktu s velvyslanectvím, čekat na nějakou pomoc?
Bylo mi řečeno, že pokud by tu byl nějaký problém, třeba s nedostatkem jídla i vody, tak se mi něco pokusí doručit. Tak můžu jenom doufat.
Redakčně kráceno. Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.
