Tymošenková chce být ukrajinskou prezidentkou. V průzkumech zatím vede

Bývalá ukrajinská premiérka Julija Tymošenková formálně oznámila svou kandidaturu v prezidentských volbách, jejichž první kolo se uskuteční 31. března. Tymošenková je podle posledních průzkumů favoritkou klání vůči stávajícímu prezidentovi Petru Porošenkovi.

„Jsem kandidátkou na prezidentku,“ prohlásila Tymošenková v Kyjevě před stovkami delegátů své strany Vlast. Tymošenková v kampani slibuje „novou vizi pro Ukrajinu“, zatím ale nenabídla moc konkrétních návrhů. Výjimkou je její oznámení, že chce vypsat referendum o změně ústavy a zavést v zemi kancléřský systém po vzoru Německa.

Tymošenková se chce zasadit o návrat Ukrajinců

V projevu prohlásila, že jako prezidentka pomůže „vrátit Ukrajince domů“ a postarat se jim o „pohodlný život ve vlasti“, aby si nemuseli vydělávat na živobytí v cizině. Podle deníku také slíbila, že odstoupí, pokud za prvních 100 dnů ve funkci nepředvede výsledky.

Na Ukrajině i v cizině je Tymošenková vnímána jako charismatická, ale kontroverzní osobnost, poznamenala agentura AFP. Někteří kritici jí vytýkají údajné sepětí s Ruskem, temná místa v životopise v 90. letech či oportunismus, jiní ji zase přirovnávají k „železné dámě“ ukrajinské politiky, jakkoli prý nic originálního voličům nenabízí.

„Jejím nejlepším politickým argumentem je kritika současné vlády. Je málo důležité, zda má smysl, anebo nikoliv, ale získává tím velkou část své podpory,“ řekl AFP analytik Mykola Davydjuk.

Podle průzkumu agentury Rejting z konce prosince vede Tymošenková žebříček favoritů s podporou téměř 21 procent dotázaných, zatímco stávající prezident Petro Porošenko je s jedenáctiprocentní podporou na třetí příčce. Prezident ale svou kandidaturu dosud oficiálně neoznámil.

Bavič Zelenskyj je před Porošenkem

Mezi bývalou premiérku a současného prezidenta se vklínil herec a komik Volodymyr Zelenskyj, který oznámil kandidaturu koncem roku a jehož podpora v posledních týdnech roste. Zelenskyj je známý z populárního seriálu Sluha národa, v němž ztvárnil učitele dějepisu, který náhodou vyhraje prezidentské volby, role se ujme a začne prosazovat řadu reforem. 

Kandidatura Zelenského vyvolává přesto řadu otázek. Nejasný je například jeho vztah s vlivným ukrajinským oligarchou Ihorem Kolomojským, který se v roce 2015 nepohodl s kyjevskou vládou. Podle listu právě Kolomojskyj je strůjcem Zelenského kandidatury, financovat se ji ale zřejmě zatím nechystá. Využít by přesto komika mohl k řešení vlastních sporů s Porošenkem.

Narodila se 27. listopadu 1960 v Dněpropetrovsku, kde vystudovala ekonomii. V roce 1995 založila koncern Jednotné energetické systémy Ukrajiny (JESU; zanikl v roce 2009). Za prezidenta Leonida Kučmy byla dva roky vicepremiérkou odpovědnou za energetiku, pak se stala jedním z lídrů opozice v čele Bloku Julije Tymošenkové. Přezdívalo se jí „plynařská princezna“. 

Tymošenková proslula jako jedna z vůdčích osobností takzvané oranžové revoluce, jež vynesla koncem roku 2004 Viktora Juščenka do prezidentského křesla. Počátkem roku 2005 se stala premiérkou, ale téhož roku ji Juščenko kvůli údajnému nedostatku „týmového ducha“ odvolal. Skutečným důvodem byla podle analytiků snaha Tymošenkové zpochybnit privatizaci, což zneklidnilo investory.

Do čela vlády usedla podruhé v prosinci 2007, zaměřovala se hlavně na boj s korupcí a prosazovala prozápadní kurz země. V úřadě skončila v březnu 2010. Začátkem téhož roku svedla boj o prezidentské křeslo s Juščenkovým soupeřem z roku 2004 Viktorem Janukovyčem a těsně prohrála.

V říjnu 2011 byla odsouzena k sedmi letům vězení a vysoké pokutě za nevýhodnou dohodu o dovozu ruského plynu z roku 2009. Propuštěna byla v únoru 2014 v době, kdy byl svržen proruský prezident Viktor Janukovyč, jehož vláda zastavila přípravy podpisu asociační dohody s EU a vyhlásila rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem, což vedlo k takzvanému Euromajdanu.

V květnu 2014 kandidovala v prezidentských volbách a skončila na druhém místě za současnou hlavou státu Petrem Porošenkem, který s přehledem zvítězil hned v prvním kole voleb.

V následných říjnových volbách do parlamentu byla zvolena poslankyní za stranu Vlast (Baťkivščyna), kterou v roce 1999 založila, a od té doby je kritická k současnému režimu prezidenta Porošenka.

Zdroj: ČTK

Julija Tymošenková
Zdroj: Valentyn Ogirenko/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35AktualizovánoPrávě teď

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 43 mminutami

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 1 hhodinou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 5 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 7 hhodinami
Načítání...