Lídři členských států se znovu sešli v Bruselu kvůli řešení migrační krize. Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska hrozí, že na jaře přijde nová uprchlická vlna, a Unie se na to musí dobře připravit. Problém představuje hlavně zhoršující se situace v Sýrii. Brusel chce proto posílit spolupráci s Tureckem. Unijní lídři mají v plánu i posílení schengenských hranic nebo návrat běženců do první země Unie, do které vstoupí.
Do Evropy míří další tisíce běženců. Podle Tuska je proto nutné debatovat o tom, jestli stávající azylový systém nezměnit. Státy by si totiž měly přebírat uprchlíky zpět podle dublinských pravidel, ale nedělají to.
„Musíme se ptát sami sebe, jestli jsou naše opatření dostatečná, aby ustála novou migrační vlnu,“ konstatoval Tusk. Podle něj by mohly na jaře dorazit na území EU další miliony běženců.
Jední z předních témat summitu je lepší ochrana vnějších hranic včetně možnosti vzniku evropské pohraniční stráže. Její členové by pohraničníky nenahradili, ale jen doplnili. Agentura Frontex, která má vnější hranice na starosti, potřebuje 775 lidí, členské země ale zatím konkrétně nabídly jen 48 odborníků.
Kontroly vnějších hranic EU by se měly účastnit i ostatní země, zdůraznila předsedkyně sněmovního podvýboru pro migraci Helena Langšádlová (TOP 09).
„Byly velké otazníky nad tím, jak třeba v případě Řecka věci fungují, kolik se tam dalo prostředků, jak byly využity. Spolu s navýšením finančních prostředků je důležité také mít celoevropskou kontrolu nad tím, jak jsou využívány a jak je naše společná hranice kontrolována,“ podotkla politička.
- Od čtvrtka pomáhá střežit vnější hranici schengenského prostoru v maďarském Kaposváru také 21 českých vojáků. Většina z nich je z ženijních praporů z Olomouce a Bechyně. V Maďarsku stráví dva měsíce.
Ve hře je společný akční plán EU a Turecka
Dva miliony běženců nyní žijí v Turecku. EU chce po Ankaře, aby podpořila společný akční plán, v němž se počítá s finanční a další podporou Turecka, pomocí hlídat jeho pobřeží, bojem s pašeráky lidí a důrazem na vracení migrantů, kteří v Evropě nedostanou azyl.
Ankara by měla na oplátku urychlit uvolnění vízového režimu a otevřít šest přijímacích středisek pro uprchlíky spolufinancovaných Bruselem. „Evropská unie potřebuje Turecko a Turecko potřebuje EU,“ konstatoval místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.
Merkelová volá po evropské solidaritě
Největší evropský hráč - Německo - dál vyzývá hlavně menší země k větší spolupráci. „Příjem a ubytování uprchlíků nemůže být práce pro čtyři státy z osmadvaceti. Potřebujeme evropskou solidaritu, protože máme evropská pravidla,“ konstatovala německá kancléřka Angela Merkelová.
Summit by měl zhodnotit také první kroky plynoucí ze zářijových rozhodnutí unijních lídrů, včetně toho, jak plní sliby výrazně zvýšit financování programů na pomoc a podporu uprchlíkům v krizových oblastech. To se podle Evropské komise zatím daří jen chabě. „Sliby nejsou dost. Musí tu být důkaz ve formě akce,“ podotkl předseda komise Jean-Claude Juncker.
Kolik přispějeme Blízkému východu?
Premiér Bohuslav Sobotka řekl, že na summitu pravděpodobně padne částka, kterou Česko přispěje do fondu na pomoc syrským uprchlíkům na Blízkém východě. Premiér očekává velkou debatu o plánu na vytvoření registračních center pro uprchlíky. Přestože má být systém hotový už do konce listopadu, panuje kolem něj řada nejasností.
„Myslím, že je důležité, aby hotspoty byly schopny sloužit také v rámci návratové politiky. Je třeba diskutovat, jaký by měl být charakter hotspotů, protože jednotlivé země mají rozdílnou představu, jak by měly fungovat a jakou roli by měly plnit,“ uvedl Sobotka. Podle něj Česko také podporuje myšlenku vzniku společné pohraniční stráže. Ta by pomáhala při ostraze vnější schengenské hranice.
Migrační proud do Evropy v číslech:
- Cestu přes moře zvolilo v roce 2015 590 tisíc migrantů, uvádí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).
- Podle Frontexu dorazilo na starý kontinent 710 tisíc lidí, panují ale obavy, že reálně je to jen polovina, protože agentura možná počítala běžence dvakrát – v Řecku, Maďarsku a Chorvatsku.
- Frontex připomněl, že v roce 2014 šlo jen o 282 tisíc příchozích.
- Přes tři tisíce migrantů zahynulo při pokusu překonat Středozemní moře – hlavně mezi Libyí a Itálií, říká IOM.
