Turecko splnilo hrozbu: Armáda útočí na Kurdy v severním Iráku

Ankara – Turecká armáda zahájila rozsáhlou ofenzivu do severního Iráku s cílem zlikvidovat tamní základny povstalců ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Na pět klíčových cílů útočí 22 praporů pozemních jednotek za silné podpory letectva. Jde o reakci na středeční útok kurdských povstalců na základnu turecké armády. Irácká vláda odsoudila teror PKK a slíbila, že bude s Tureckem spolupracovat.

Dvaadvacet praporů turecké armády odpovídá zhruba 10 tisícům mužů. Z armádního komuniké však nevyplývá, zda všichni tito vojáci překročili hranice, nebo zda akci podporují z tureckého území. Operace by mohla přerůst ve větší ofenzivu podobnou té z roku 2008. Tehdy do severního Iráku vniklo 10 000 tureckých vojáků. Mluvčí PKK však popřel, že by organizace zaznamenala nějaké pozemní útoky turecké armády, připustil jen nálety tureckých letadel.

Irák přislíbil Turecku ještě před zahájením ofenzivy podporu „v bezpečnostních otázkách“. „Irácká vláda odsuzuje teroristickou aktivitu PKK a vyjadřuje soustrast rodinám zabitých tureckých vojáků,“ píše se v komuniké iráckého ministerstva zahraničí vydaném ke středečnímu povstaleckému útoku. „Irák se zavazuje spolupracovat s tureckou vládou v otázkách bezpečnosti s cílem zabránit, aby se takové akce PKK (z iráckého území) mohly opakovat.“

Povstalci ze zakázané PKK zabili ve středu na jihovýchodě země v provincii Hakkari 24 vojáků a 18 dalších zranili. Šlo o druhý nejkrvavější útok Kurdů od roku 1993. Armáda na něj odpověděla pronásledováním útočníků i přes hranice do Iráku, kde mají své hlavní základny. 

Útoků ze strany kurdských separatistů v posledních měsících přibývá: v úterý zabila bomba nastražená u silnice na jihovýchodě země pět policistů a tři civilisty. Turecký prezident Abdullah Gül prohlásil, že odplata za útoky na turecké vojáky „bude velká“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Podle Pákistánu, který jednání mezi oběma stranami zprostředkoval, má Írán okamžitě otevřít blokovaný Hormuzský průliv a USA ukončit blokádu íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie, která se měla za účasti vysokých představitelů obou zemí konat ve Švýcarsku, napsaly tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 13 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 14 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 14 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...