Proti turecké vládě se obrátil hněv tisíců demonstrantů, kteří se sešli kvůli sobotnímu bombovému útoku na účastníky mírového pochodu v Ankaře. Vláda však důrazně odmítá, že by měla s atentátem cokoli společného a odkazuje na teroristy-sebevrahy. K útoku, který měl bezmála sto obětí a přes dvě stě lidí utrpělo zranění, se dosud nikdo nepřihlásil. Účastníci pochodu chtěli protestovat proti bojům mezi tureckou armádou a kurdskými separatisty.
Protest proti bojům s Kurdy zastavily výbuchy dvou náloží ještě před jeho začátkem. Později ale došlo na protivládní demonstrace. Jejich účastníci obviňovali ze smrti 95 lidí vládu a prezidenta Recepa Erdogana. V istanbulské dělnické čtvrti Gazi i východotureckém Dyarbakiru se demonstranti střetli s policií, která použila kouřové granáty a vodní děla.
Rozruch vyvolala prohlášení některých svědků ankarského útoku, podle kterých po explozích ještě na shromážděný dav zaútočila policie obušky a slzným plynem a údajně nechtěla nechat projet sanitky.
Kritika vůči policii a vládě neutichá ani v neděli. Na vzpomínkovém, zhruba dvoutisícihlavém shromáždění v centru Ankary nesli lidé protivládní transparenty a volali „vrah Erdogan“ a „policejní vrazi“. Policie zatím zablokovala cestu k vládním a parlamentním budovám.
- Podle oficiálních informací turecké vlády zahynulo po explozích v Ankaře 95 lidí.
- Dalších 160 lidí utrpělo zranění, z nich 65 je v kritickém stavu.
- Prokurdská strana HDP, mnoho jejíž sympatizantů přišlo na ankarský pochod, tvrdí, že je mrtvých podstatně více, než vláda uvádí: 128.
Tři dny smutku
Vláda důrazně odmítá, že by měla s terorismem v Ankaře cokoli společného. Premiér Ahmet Davutoglu navštívil oběti útoků v nemocnici a řekl, že za útokem stojí buď radikální islamisté, kurdští separatisté nebo extrémní levice. Jak ale již v sobotu upozornil zpravodaj ČT Jakub Szántó, obvinit z tohoto útoku Kurdy bude v tomto případě obtížné, protože útok mířil proti účastníkům pochodu za ukončení bojů proti nim.
Turecká vláda vyhlásila třídenní smutek za oběti ankarského útoku. Prezident Erdogan potom vyzval k jednotě: „Jako všechny teroristické útoky, i ten na ankarském železničním nádraží mířil na naši jednotu, bratrství a budoucnost. Solidarita a odhodlání, které prokážeme, budou naší nejlepší odpovědí.“ Premiér Davutoglu potom dodal: „Tento čin nepostihl jen lidi z té demonstrace nebo z politické strany. Mířil na naši zemi a proti všem lidem. Byl to útok na naši demokracii.“
Útok tři týdny před volbami
Dvě nálože vybuchly v sobotu dopoledne před ankarským nádražím, kde se shromažďovali odpůrci bojů proti Straně kurdských pracujících (PKK), kterou nejen Turecko, ale také USA a EU považují za teroristickou organizaci. Pochod svolal odborový svaz KESK, účastnili se ho především stoupenci prokurdské Lidové demokratické strany (HDP). Její představitelé tvrdí, že právě účastníci protestu byli cílem útoku.
Vysoká představitelka EU pro bezpečnost a zahraniční politiku Federica Mogheriniová po útoku hovořila o snaze destabilizovat Turecko. K útoku došlo v předvolební době. Předčasné volby proběhnou v zemi 1. listopadu – turecké úřady již potvrdily, že se opravdu uskuteční – a právě kurdská otázka je citlivým tématem. Lidová demokratická strana zrušila předvolební akce, separatisté pak několik hodin po atentátu vyzvali své bojovníky, aby se až do voleb zdrželi násilí kromě případů, pokud budou sami napadeni.
Turecko útočí na Kurdy i za hranicemi Iráku
Navzdory prohlášení PKK oznámila Ankara den po teroristickém útoku, že zahajuje nálety na pozice PKK, a to nejenom na severovýchodě Turecka, ale také v severním Iráku. Podle prohlášení turecké armády zabily nálety v oblasti Lice čtrnáct ozbrojenců PKK a v Iráku zničily kryty .
