Turecko plánuje nový kanál mezi Černým a Marmarským mořem

Ankara - Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan oznámil, že Ankara chystá výstavbu nového kanálu, který bude spojovat Černé a Marmarské moře. Má být 45 kilometrů dlouhý, až 150 metrů široký a 25 metrů hluboký. Měl by odbavit až 160 lodí za den a odlehčit provozu v Bosporské úžině. Plány na výstavbu budou trvat nejméně dva roky.

Nová vodní cesta by měla odvést dopravu z přetížené a úzké Bosporské úžiny. Kanál bude podle Erdogana vyhlouben na evropském břehu a budou jím moci proplouvat větší tankery a parníky. „Pouštíme se do největšího projektu století,“ řekl premiér a dodal, že to bude větší dílo než Suezský nebo Panamský průplav.

Úzkou Bosporskou úžinou propluje ročně několik desítek tisíc nákladních lodí, které často mají na palubě nebezpečný náklad. Ročně se tudy přepraví 139 milionů tun ropy, čtyři miliony tun zkapalněného plynu a tři miliony tun chemikálií, což ohrožuje 13 milionů obyvatel aglomerace největšího tureckého města a hrozí vážnou ekologickou katastrofou.

1 minuta
Projekt kanálu mezi Černým a Marmarským mořem
Zdroj: ČT24

Recep Tayyip Erdogan:

„Je to energetický projekt, projekt pro dopravu. Ale především jde o projekt pro životní prostředí, na ochranu přírody, moře, vodních zdrojů… Istanbulu a jeho okolí.“

Na předběžných studiích projektu se začne pracovat po parlamentních volbách v červnu, kanál by měl být dokončen do roku 2023, kdy Turecko oslaví sto let založení republiky na troskách otomanské říše. Projekt předpokládá také výstavbu letiště - třetího v Istanbulu a největšího v Turecku - a přístavu v blízkosti kanálu. Přesnější trasu kanálu a cenu celého projektu Erdogan nesdělil.

Bospor, kterým musejí proplouvat všechna plavidla mířící z Černého moře a do něj, je v nejužším místě široký jen asi 700 metrů a je považován za čtvrtý nejnebezpečnější průliv na světě po Pas de Calais, Singapuru a Malacce. Lodě plující křivolakou a třicet kilometrů dlouhou úžinou jsou v neustálém ohrožení a jsou nuceny provádět opatrné manévry. Při dvou nehodách ropných tankerů v letech 1979 a 1994 zahynulo 41 a 28 lidí.

Výstavbu nového kanálu oznámil Erdogan v době, kdy jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), která vzešla z islámu a je u moci od roku 2002, zahájila předvolební kampaň, a doufá ve vítězství v červnových volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...