Turecká opozice Erdoganovi vrací úder. Žádá anulování prezidentských a parlamentních voleb

Turecká opozice požádala ústřední volební komisi, aby anulovala loňské prezidentské a parlamentní volby. Zdůvodňuje to tím, že při nich byl použit stejný způsob jmenování volebních úředníků jako při březnových místních volbách v Istanbulu. Ty totiž tento týden volební komise zrušila, proti čemuž se vedle opozice ozvala kritika z některých zemí EU. Proti anulování voleb také v úterý v Istanbulu protestovalo několik tisíc lidí.

Opozice ve své stížnosti k ústřední volební komisi požádala o zrušení prezidentských a parlamentních voleb z loňského června a rovněž o anulování výsledků celých místních voleb v Istanbulu z letošního března, tedy i starostů jednotlivých čtvrtí. 

Místní volby v Turecku se konaly 31. března. Celkově v nich zvítězila vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), která se svým spojencem, nacionalistickou Stranou národní akce (MHP), ovládla přes polovinu radnic v zemi.

Prohrála ale mimo jiné v Ankaře, Izmiru i v největším tureckém městě Istanbulu. Přitom v Ankaře a Istanbulu vládla AKP či její předchůdkyně předchozí čtvrtstoletí. 

Anulování voleb vyvolalo vlnu kritiky

Tento týden volební komise výsledky voleb starosty Istanbulu anulovala a rozhodla, že se 23. června budou konat nové volby. Vyhověla tak stížnosti vládní strany. Ve svém zdůvodnění uvedla, že pochybení nastalo kvůli tomu, že někteří lidé pracující ve volebních místnostech nebyli zaměstnanci státní správy.

Rozhodnutí o novém hlasování ovšem vyvolalo hned v pondělí protesty po celém Istanbulu. Lidé se shromáždili v řadě čtvrtí, kde bouchali do hrnců a pánví a pokřikovali protivládní slogany. Demonstrace pak pokračovaly i v úterý, kdy se sešlo několik tisíc lidí. 

Zrušení voleb kritizovaly i Německo a Rakousko, jehož kancléř Sebastian Kurz vyzval k okamžitému ukončení jednání s Tureckem o jeho vstupu do EU.

Kriticky se k anulování voleb vyjádřili kromě opozice i dva političtí veteráni vládní AKP – bývalý prezident Abdullah Gül a expremiér Ahmet Davutoglu. Podle serveru Ahval někteří spekulují o rozkolu uvnitř AKP a možnosti odtržení části jejích členů.

„Největší ztrátou pro politickou stranu nejsou prohrané volby, ale ztráta morální převahy a svědomí,“ napsal na Twitteru v úterý Davutoglu, který byl premiérem v letech 2014 až 2016 a předtím několik let šéfoval ministerstvu zahraničí. Podotkl, že verdikt volební komise poškozuje „základní hodnoty turecké demokracie“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 3 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 12 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 39 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 4 hhodinami
Načítání...