Turecká lira pokračuje v masivním propadu a v pondělí dopoledne odepisovala k americkému dolaru více než sedm procent. Centrální banka oznámila, že na obranu měny začala znovu intervenovat. Prezident Recep Tayyip Erdogan se podle zdrojů agentury Reuters hodlá sejít s guvernérem banky, ministrem financí a také s řediteli státních bank.
Za propadem kurzu liry jsou podle analytiků obavy z prezidentových zásahů do ekonomiky a do chodu centrální banky. Navzdory vysoké inflaci se v Turecku tento týden očekává další snížení základní úrokové sazby.
Krátce po poledni se dolar prodával zhruba za 14,10 liry a proti pátečnímu závěru přidával 1,9 procenta. Dopoledne se ale vyšplhal až k 15 lirám, čímž vykazoval růst zhruba o 7,3 procenta. Lira část ztrát smazala po zprávě, že centrální banka začala prodávat dolary, aby tak vytvořila poptávku po turecké měně.
Před rokem se dolar prodával zhruba za 7,90 liry. Za poslední rok tak její hodnota klesla asi o polovinu a jen od letošního září činí propad asi 40 procent. Pokles kurzu vyvolal ještě silnější vlnu inflace v zemi, která je velkou rozvíjející se ekonomikou a která je závislá na dovozu.
Centrální banka se snaží pád měny brzdit, od konce listopadu intervenovala už několikrát. Turecká měna tak až do pátku zůstala pod hranicí 14 lir za dolar. Pondělní intervence je za poslední dva týdny už čtvrtá.
„Relativní stabilita turecké liry z minulého týdne byla jen umělá a nemohla vydržet. Teď je vidět, jak se uvolňuje ten nahromaděný tlak a jak slabá měna klesá na další dno,“ poznamenali analytici německého finančního ústavu Commerzbank. „Každý další pokus centrální banky liru stabilizovat intervencemi pravděpodobně opět selže,“ dodali.
Erdogan tlačí na nízké úrokové sazby
Turecká centrální banka je pod silným tlakem prezidenta Erdogana, aby snižovala úrokové sazby. Očekává se tak, že na čtvrtečním zasedání bankovní rady základní úrok sníží o další procentní bod, čímž se hlavní sazba dostane na 14 procent. Banka sazby snižuje navzdory tomu, že míra inflace v Turecku v listopadu vystoupila nad 21 procent. Centrální banky v jiných zemích při vysoké inflaci sazby naopak zvyšují.
Vzhledem k tomu, jak silně lira kolísá, ale názory na postup centrální banky nejsou jednotné. Část analytiků se domnívá, že banka sazby o celý bod nesníží. „Upřímně, já si myslím, že tento týden nebudou schopni přistoupit ke snížení o dalších 100 bazických bodů. Lira v posledních týdnech prudce kolísá a ratingová agentura S&P už jim zhoršila výhled na negativní. Trhy by takový krok moc netolerovaly,“ doplnila hlavní analytička Ipek Ozkardeskayaová z finančního ústavu Swissquote Bank.
Centrální banka od září snížila základní úrok už o 400 bazických bodů, respektive z 19 na 15 procent. Takový krok působí obavy jak investorům, tak střadatelům. Pro lidi v Turecku je následné prudké oslabení kurzu měny citelným zásahem do rodinných i firemních rozpočtů a znamená, že budou muset omezovat plány výdajů a investic.
Ratingy v ohrožení
Agentura S&P v pátek večer potvrdila hlavní úvěrový rating Turecka na stupni B+, výhled ale zhoršila na negativní. Zdůvodnila to nejasným vývojem měnové politiky a sílícím externím rizikem. To znamená, že agentura by mohla později přistoupit i ke snížení hlavního ratingu. Nově se přidala ratingová agentura Fitch, která varovala, že by mohla snížit rating třinácti tureckých bank. Minulý týden už takto varovala před snížením hlavního ratingu země.
„Domníváme se, že rizika pro makroekonomickou a finanční stabilitu i externí financování by mohla zvýšit pravděpodobnost, že vláda bude intervenovat v bankovním systému,“ konstatovali analytici agentury Fitch ve zprávě s pátečním datem.
Dál se zvyšují náklady na pojištění rizika, že Turecko nebude schopno splácet závazky vůči věřitelům. Cena pětiletých úvěrových swapů, které investoři nejčastěji využívají pro tyto účely, kolem poledne vykazovala růst o jeden bod na 503 bazických bodů. Tím se dostala na týdenní maximum, ukazují data společnosti IHS Markit. Když si tedy někdo chce plně pojistit investici do tureckých státních dluhopisů ve výši deset milionů dolarů, bude ho roční pojištění stát 503 tisíc amerických dolarů, tedy přes pět procent investované částky.
Prezident Erdogan už několikrát řekl, že je zastáncem pokračujícího snižování úrokových sazeb. Snaží se přitom prosadit nový ekonomický plán, který upřednostňuje růst, výrobu a export. Agentura Reuters prezidentovy plány označila za riskantní, široce je ale kritizují také ekonomové a opoziční politici.
