Třetí most spojující evropskou a asijskou část Istanbulu slavnostně otevřel své brány. Ceremoniálu se zúčastnil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Nejdelší visutý most na světě s železnicí by měl lidem ušetřit čas a snížit náklady na energie o 1,75 miliardy dolarů ročně, píše turecká agentura Anadolu.
Silniční a železniční most Sultána Selima I. Hrozného dostal jméno po panovníkovi, který vládl v 16. století a za jehož vlády se z Osmanské říše stala světová velmoc. Změnu názvu požadovali alávité, kteří připomínali, že Selim nechal povraždit desetitisíce jejich předchůdců.
Slavnostního zahájení provozu na mostě se zúčastnili kromě tureckého prezidenta a premiéra i král Bahrajnu, makedonský prezident, bulharský prezident, ale i významní zástupci Pákistánu, Gruzie nebo Srbska.
Už třetí most přes Bosporskou úžinu vede přes její severní část nedaleko ústí do Černého moře, od obce Garipçe na evropském břehu k obci Poyraz na asijském. Podle tureckého tisku je most nejdelším kombinovaným mostem na světě a osmým nejdelším visutým mostem.
Most je 1,4 kilometru dlouhý, 59 metrů široký a může se pochlubit osmi silničními pruhy i dvěma železničními kolejemi. Stál tři miliardy dolarů.
Hlavním cílem nové stavby je ušetřit lidem čas, energie a zlepšit životní prostředí díky tomu, že budou na silnicích menší zácpy. Ankara tvrdí, že každý den projede přes most 135 tisíc aut. Ty, které vyrazí z evropské strany, zaplatí poplatek 3,4 dolaru, opačným směrem je cesta zdarma.
Most je součástí nového dopravního systému, který vede severními, okrajovými částmi Istanbulu a jeho okolí, a má tři fáze. Součástí je i 116 kilometrů dlouhá dálnice se 35 viadukty. Tato část projektu už byla dokončena za pomoci třímiliardové investice ze soukromého sektoru. Další dvě fáze pak zahrnují výstavbu dálnic a silnic o celkové délce 257 kilometrů a veřejnost by je měla začít využívat v roce 2018.
Řada skupin ochránců životního prostředí proti plánům protestovala. Tvrdí, že most a přilehlé silnice zničí zalesněné oblasti na severu Istanbulu, jedny z posledních zelených ploch v rozrůstajícím se velkoměstě. Podobné protesty se konaly v letech 1973 a 1978, kdy byly slavnostně otevřeny předchozí dva mosty přes Bospor.
Erdogan megaprojekty prosazuje navzdory slábnoucí ekonomice
Erdoganův režim se snaží infrastrukturu ve velkoměstě předělat k nepoznání. Neustále vznikají nové silnice a dálnice a délka metra se ztrojnásobila. Ekonomický růst Turecka ale od roku 2011 zpomaluje a zemi se možná bude hůře lákat investory po nepodařeném pokusu o armádní převrat z poloviny července, připomíná agentura Reuters.
Turecko navíc zasáhlo v posledním roce několik velkých útoků ze strany radikálů, ať už šlo o Ankaru, nebo o letiště v Istanbulu. Na jihu země pak dochází denně k výbuchům, za nimiž stojí kurdští povstalci domáhající se autonomie.
Erdogan ale na svých dopravních megaprojektech trvá. Vláda před třemi lety slíbila, že do infrastruktury nalije v příští dekádě 200 miliard dolarů.
