Řecký premiér Alexis Tsipras před spolustraníky ze Syrizy obhajoval dohodu o třetím záchranném balíčku, kterou v polovině července předběžně dojednal s představiteli eurozóny. Nešlo sice o vysněný kompromis, ale nebyla prý jiná možnost.
Zároveň Tsipras vyzval spolustraníky, jestliže si někdo myslí, že jiná vláda by vyjednala lepší dohodu, aby vystoupil a řekl, za jakých podmínek a jakým způsobem.
Grexit, tedy odchod Řecka z eurozóny, by podle řeckého premiéra vedl k tvrdým úsporným opatřením, obrovské devalvaci měny a Atény by musely požádat o další půjčku od Mezinárodního měnového fondu.
Stranický sjezd, nebo referendum o strategii strany
V Aténách zasedá ústřední výbor Syrizy, shromáždilo se zhruba dvě stě členů. Rozhodnout, zda bude svolán v září stranický sjezd, jak navrhuje premiér Tsipras, nebo zda se uskuteční referendum, jehož cílem by bylo znovu definovat strategii strany. Strana se potýká s jistou rozpolceností, Tsipras v posledních týdnech bojuje s rebely a ve středu jim pohrozil předčasnými volbami.
"V současné chvíli tady v jedné straně existují dvě rozdílné strategie - jedna, která chce Řecko v eurozóně, a druhá, která chce Řecko mimo eurozónu," řekla novinářům při příchodu na jednání vládní mluvčí Olga Gerovasiliová. "Tyto dvě strategie nemohou společně existovat na vládní úrovni," dodala.
Záchranný balíček pomohla prosadit opozice
Zástupci krajně levicového křídla uvnitř Syrizy opakovaně nepodpořili v parlamentu reformy, jejichž přijetí si věřitelé stanovili jako podmínku pro zahájení jednání o třetím záchranném programu pro Řecko ve výši až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun).
Opatření prošla zákonodárným sborem jen díky hlasům opozice. Vláda má v parlamentu 162 poslanců, z toho 149 ze Syrizy a 13 ze strany Nezávislí Řekové. Proti Tsiprasem navrženým opatřením hlasovalo přes 30 členů jeho strany.
