Americký ministr zahraničí Rex Tillerson mírní závažnost rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od pařížské klimatické dohody. Podle televize ABC News prohlásil, že je přesvědčen, že Spojené státy budou pokračovat ve snižování emisí skleníkových plynů, které podle odborníků přispívají ke zvyšování globální teploty.
Tillerson, který je bývalým šéfem společnosti ExxonMobil, se Trumpa snažil přesvědčit, aby USA součástí celosvětového ujednání z roku 2015 zůstaly. Konečný prezidentův verdikt označil za politické rozhodnutí, takže by to lidé takto měli vnímat.
Šéf americké diplomacie rovněž řekl, že Spojené státy jsou mimořádně úspěšné ve snižování emisí skleníkových plynů. „To je něco, na co mohou být USA pyšné,“ uvedl s tím, že Amerika emise snižovala ještě před pařížskou dohodou.
„Nemyslím, že se v budoucnu něco změní v naší snaze snižovat emise. A doufám, že to lidé budou mít na paměti,“ dodal šéf americké diplomacie.
Proti Trumpově rozhodnutí vystoupila řada světových představitelů včetně německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, zástupců Číny či Evropské unie. Ruský prezident Vladimir Putin Trumpa sice nekritizoval, vyjádřil ale přesvědčení, že USA by měly zůstat signatářem dohody.
- Pařížská dohoda si za hlavní cíl klade prostřednictvím omezení emisí skleníkových plynů udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období, nestanovuje ale k tomu žádný závazný termín. Jednotlivým zemím nehrozí ani sankce, pokud nebudou závazky, které si stanovily, dodržovat.
Američané mohou z dohody vystoupit až v roce 2020
Agentura AFP připomněla, že oficiálně mohou Spojené státy odstoupit od pařížské dohody o změně klimatu až v listopadu 2020, tedy v době, kdy budou v USA probíhat další prezidentské volby.
„Navzdory Trumpovu oznámení se Spojené státy nemohou okamžitě stáhnout z pařížské dohody,“ zdůrazňuje Richard Klein ze stockholmského ekologického institutu.
Aby se kterákoli země mohla od pařížské dohody stáhnout, musí nejprve o svém rozhodnutí písemně informovat Rámcovou úmluvu OSN o změnách klimatu (UNFCCC). Toto oficiální oznámení však lze učinit až tři roky poté, co vstoupil v platnost text dohody (4. listopadu 2016). To znamená, že 4. listopad 2019 je prvním datem, kdy Trump může této možnosti využít.
Odstoupení od dohody nabyde platnosti rok nato, tedy 4. listopadu 2020. To je den poté, co se uskuteční příští prezidentské volby ve Spojených státech. Trumpovo volební období končí 20. ledna 2021.
Do té doby může Washington nicméně odstoupit od veškerých jednání o klimatu a jednoduše ignorovat závazky, které dala v dohodě předchozí vláda Baracka Obamy.
Podle některých expertů by Trump mohl zmíněný proces odstoupení od dohody obejít a vypovědět Rámcovou úmluvu OSN o změnách klimatu z roku 1992, která je předchůdkyní pařížské dohody a má pouze roční výpovědní lhůtu. Odstoupení od Rámcové úmluvy by údajně zrušilo účast USA v pařížské dohodě, protože obě dohody jsou provázané.
Trump nicméně zatím nijak nenaznačil, že by plánoval vydat se tímto směrem. Naopak prohlásil, že by chtěl zahájit jednání o nové, lepší klimatické dohodě. Zahájení takových jednání Rámcová úmluva o změně klimatu z roku 1992 nevylučuje. Trump by ale musel přesvědčit partnery z téměř 200 dalších zemí, se kterými USA dvě desetiletí pařížskou dohodu připravovaly.
