Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump trvá na svém tvrdém postoji vůči nelegálním imigrantům. Po jeho případném nástupu do Bílého domu se budou muset lidé, kteří se do Spojených států dostanou protizákonně, vrátit do země svého původu a požádat o opětovný vstup. Trump argumentuje, že tak vrátí práci Američanům, kterým ji imigranti podle něj berou. Třeba v zemědělství to ale neplatí.
Farmáři totiž oponují, že práce je dost i dnes, ale domácí o ni nestojí. Nabídka míst stále převyšuje poptávku a konkurence tlačí hodinové sazby nahoru. Teď je průměr asi dvanáct dolarů za hodinu, jde tedy o pětiprocentní nárůst za poslední rok. Američani na to ale neslyší.
„Nemyslím si, že někdy dostaneme Američany ve velkých počtech zpět na pole sbírat úrodu,“ konstatuje profesor z kalifornské univerzity UC Davis Philip Martin. Těžká práce totiž není pro každého. „Někteří Američani to přijdou zkusit. Ale dělají hodinu a pak toho nechají,“ podotýká farmář mexického původu Jorge Negrete.
On sám do Spojených států přišel nelegálně. Během třiceti let se ale vypracoval a je pravou rukou místního farmáře. Pro řadu migrantů je práce na poli cesta, jak se v zemi usadit.
Právě přistěhovalci bez dokladů jsou tak motorem amerického zemědělství a v případě splnění Trumpových plánů budou chybět lidi, kteří by úrodu z pole sklidili. Děsí se toho třeba farmář Joe del Bosque. „Každý meloun na mém poli a každý meloun, který se dostane do obchodu, sebraly ruce imigranta,“ říká.
Jestli se Trumpovy vize splní, farma podle něj může zavřít. Teď na ní pracují zhruba tři stovky lidí a jen asi dva nejsou imigranti. Takovou personální krizi podnik sotva zvládne.
Ani v případě, že by Trump svůj plán nakonec uskutečnil, ovoce z amerických obchodů nezmizí. Jen na něm nebude označení vypěstováno doma.
