Americký prezident Donald Trump se vydává na svou první zahraniční cestu. V itineráři má Saúdskou Arábii, Izrael a Vatikán, tedy země, které jsou spjaté s islámem, judaismem a křesťanstvím. Nejpřekvapivější destinací je právě Saúdská Arábie, kolébka islámu, vůči němuž Trump opakovaně vystupoval. Do Trumpova odletu se také očekávalo jméno nástupce odvolaného šéfa FBI Jamese Comeyho, které měl prezident oznámit. Nakonec tak ale neučinil.
Ještě v lednu 2016 během kampaně označil Saúdskou Arábii za strůjce útoku z 11. září. „Kdo vyhodil do povětří světové obchodní centrum? Nebyli to Iráčané, byli to Saúdové!“ hřímal tehdy. Na obyvatele šestice islámských zemí také mířil Trumpův zákaz vstupu do USA. Co se tedy změnilo? ptá se BBC. Odpověď je jednoduchá: všechno.
Jako prezident se Trump rozhodl co nejvíc distancovat od zahraniční politiky svého předchůdce Baracka Obamy – zneškodnit Írán a uklidnit Saúdskou Arábii, vůči které se Obama choval minimálně odtažitě. Proto Trump krátce po svém nástupu do úřadu vyslal do Arábie ředitele CIA Mikea Pompea, kterému se zde dostalo přijetí s nejvyššími poctami.
Klíčová byla pro vybudování nového vztahu mezi Washingtonem a Rijádem také březnová návštěva saúdského korunního prince v Bílém domě. A i když mají Spojené státy a Arábie nyní jiné zájmy a starosti, spojuje je názor, že šíitská moc Íránu představuje hrozbu pro celý Střední východ. Po schůzce s Trumpem byl princ Muhammad ohledně plánů prezidenta USA „velice optimistický“.
Arabská aliance proti IS?
Podle představitelů Bílého domu chce Trump přesvědčit lídry zemí Arabského poloostrova, aby zformovali vojenskou koalici podobnou NATO, která by měla za cíl boj proti teroristickým organizacím včetně Islámského státu (IS), jenž je hrozbou právě i pro tyto země.
Sunnitská radikální organizace IS neútočí pouze na šíitské mešity v Saúdské Arábii či Kuvajtu. Napadla už i sunnitské mešity a plánuje další útoky na představitele v Saúdské Arábii. Saúdy také straší velké množství mladých, kteří se vracejí do země s bojovou zkušeností v Sýrii či Iráku.
O stěhování ambasády do Jeruzaléma taktně pomlčí
Další Trumpovy kroky povedou v pondělí do Izraele a na palestinská území, kde bude jednat mimo jiné s premiérem Benjaminem Netanjahuem a šéfem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem.
Trump, který dává najevo vstřícnější přístup k Izraeli než jeho předchůdce Barack Obama, by podle některých palestinských hlasů mohl během návštěvy oznámit obnovení přerušených mírových rozhovorů. Snahu o smířlivý přístup k oběma stranám podle analytiků dokazuje fakt, že se rozhodl během cesty nevyjádřit ke zvažovanému přemístění americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, které vadí Palestincům.
František hodlá být k Trumpovi upřímný
Na návštěvy zemí vyznávajících islám a judaismus naváže Trump setkáním s hlavou katolické církve. Středeční audience u papeže Františka bude podle mnohých střetem zásadně odlišných pohledů na svět.
Proběhne rok poté, co papež ostře kritizoval Trumpovy protiimigrační výroky během americké prezidentské kampaně a vyslovil se proti stavbě zdi na americko-mexické hranici, kterou Trump stále hlasitě prosazuje. „Člověk, který myslí jen na stavění zdí, ať je to kdekoli, a ne na stavění mostů, není křesťan,“ řekl tehdy František. Tento týden prohlásil, že bude k Trumpovi během schůzky upřímný.
První setkání se Severoatlantickou aliancí
Vztahy se spojenci v Evropské unii a NATO, o nichž se v samém začátku svého působení v prezidentském úřadě vyjadřoval nepříliš lichotivě, než svá slova poněkud zmírnil, bude Trump budovat během čtvrtečních schůzek s vedoucími představiteli EU a na bruselském summitu Aliance.
Někteří Trumpovi poradci se podle amerických médií před odletem z USA obávali, aby se často prostořeký prezident nedopustil během relativně nabitého programu nějakého diplomatického přešlapu jako v případě údajného vyzrazení tajné informace při jednání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem minulý týden.
Trump podle zdrojů listu The New York Times nevěnoval přípravě na cestu příliš mnoho času a otevřeně dal najevo, že by se raději věnoval domácím problémům, kterým dominuje aféra okolo údajného ruského ovlivňování loňských prezidentských voleb.
NATO se obává o Trumpovu schopnost udržet pozornost
Naopak na první osobní setkání s Trumpem se podle magazínu Foreign Policy pečlivě připravuje NATO. Aliance hlavám států, které míří na bruselský summit, doporučila, aby svá vystoupení zkrátily tak, aby pokud možno nepřesáhly čtyři minuty. Trump totiž prý déle neudrží pozornost.
„Je trochu směšné, jak se na jednání s Trumpem připravují,“ řekl jeden ze zdrojů magazínu. „Jako by se připravovali na jednání s dítětem ‒ s někým, kdo neudrží pozornost, neví nic o NATO a vůbec se dopodrobna nezajímá o politické otázky,“ uvedl dále zdroj pod podmínkou, že zůstane v anonymitě.
I přes zmíněná opatření se odborníci obávají toho, jak bude Trump na schůzích Aliance reagovat. Ty se mohou snadno protáhnout na hodiny klikatých diskuzí. „I krátký summit NATO je na Trumpa příliš formální a přetížený politikou. Nebude se mu to líbit,“ myslí si Jorge Benitez, který se problematikou Severoatlantické aliance zabývá.
