Trump zvažuje uvalení cla na dovoz ropy, bojí se dopadů její nízké ceny na průmysl USA

Americký prezident Donald Trump uvedl, že pokud by to bylo nutné pro ochranu domácího ropného průmyslu, uvalil by na dovoz ropy do USA cla. Obává se totiž, že ceny ropy, které jsou nyní nejnižší  za posledních 18 let, tvrdě dopadnou na americký průmysl. Řekl to v sobotu na tiskové konferenci týkající se koronaviru. Tam také uvedl, že Spojené státy teď čeká nejtěžší týden, během nějž zemře mnoho lidí.

„Kdybych měl uvalit clo na ropu přicházející zvnějšku (…) k ochraně tisíců a desítek tisíc zaměstnanců v energetice a našich velkých společností, udělám vše, co budu muset udělat,“ řekl Trump v sobotu. Nízké ceny ropy podle něj „bolestivě dopadnou na mnoho pracovních míst“.

Už v pátek americký prezident uvedl, že se nepřiklání k tomu, aby byla zavedena cla na ropu z Ruska či Saúdské Arábie. „Je to volný trh. Vyřešíme to,“ řekl novinářům poté, co se sešel s vedením velkých ropných společností jako ExxonMobil a Chevron. „Nakonec se o to postará trh,“ dodal. Cla tehdy označil za nástroj, který lze použít.

Spojené státy podle údajů tamní Univerzity Johnse Hopkinse evidují už přes 300 tisíc nakažených koronavirem. Nemoci COVID-19 tam podlehlo více než 8 tisíc lidí.

Trh zaplavený velkým množstvím ropy

Ceny ropy za poslední měsíc klesly o více než polovinu a propadly se až nejníže za 18 let. Propad poptávky kvůli nemoci COVID-19 přichází ve stejnou chvíli, kdy se ropný trh musí vypořádat s nečekaným sporem mezi Ruskem a Saúdskou Arábií, kvůli kterému je trh zaplaven ropou.

Ovšem Organizace zemí vyvážejících roku (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem pracují na dohodě o snížení těžby, které by odpovídalo zhruba deseti procentům dodávek ropy na trhy. Konečný rozsah snížení těžby však údajně bude záviset na tom, jak moc budou ochotni snížit těžbu i jiní producenti.

Například norská ministryně pro ropu a ropný průmysl Tina Bruová nyní uvedla, že její země zváží snížení těžby ropy, pokud největší světoví producenti ropy uzavřou novou dohodu o koordinovaném snížení dodávek. Norsko je největším těžařem ropy v západní Evropě a na globálních dodávkách ropy se podílí dvěma procenty. Naposledy se ke koordinovanému snížení těžby přidalo v roce 2002. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 8 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 30 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 39 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...