Trump zmobilizoval své stoupence před vpádem do Kongresu, uvedla vyšetřovací komise

Výbor americké Sněmovny reprezentantů vyšetřující povolební nepokoje v sídle Kongresu při úterním slyšení předložil zjištění o tom, jak slova prezidenta Donalda Trumpa přispěla k násilnostem ze 6. ledna loňského roku. Podle kongresmanů jeho výzva k manifestaci ve Washingtonu představovala „povolání do akce“, na které okamžitě reagovala připravená síť aktivistů a extremistů. Komise poukázala na to, že výzva přišla těsně po vypjaté schůzce v Bílém domě, při které Trumpovi spolupracovníci znovu vyvraceli jeho verzi událostí o zmanipulovaných volbách.

Kongresmani se v první části úterního slyšení zaměřili na noc z 18. na 19. prosince 2020, což bylo čtyři dny poté, co sbor volitelů potvrdil vítězství současného prezidenta USA Joea Bidena. Trump však nadále odmítal uznat porážku a v Bílém domě večer přijal skupinu spojenců, kteří nepracovali pro vládu a kteří jej nabádali k drastickým krokům ve snaze zabránit Bidenovu nástupu do čela Spojených států.

Svědectví prezentovaná výborem potvrzovala dřívější zjištění amerických médií, že se jednalo o mimořádně emotivní schůzku, na níž vypukl konflikt mezi právníky Bílého domu a vnějšími „poradci“, kteří Trumpovi navrhovali bezprecedentní postup zahrnující zabavování hlasovacích přístrojů a jmenování zvláštního vyšetřovatele.

Schůzka s „pomatenými“ návrhy

Účastníci nyní popsali, že na setkání se křičelo a padaly „pomatené“ návrhy. Trump nakonec plán prezentovaný popírači volebního výsledku neuskutečnil, byť jej podle výpovědi představitelky tohoto tábora v principu odsouhlasil.

Těsně po této, slovy jisté tehdejší poradkyně „vyšinuté“ schůzce, končící prezident zveřejnil na Twitteru příspěvek, v němž opět odmítl porážku a svolal příznivce na 6. leden do Washingtonu se slovy: „Přijďte. Bude to divoké.“

„Trumpův tweet z 01:42 uchvátil a vyburcoval jeho stoupence, především nebezpečné extremisty ve skupinách Oath Keepers a Proud Boys,“ řekl kongresman Jamie Raskin.

Vyšetřovací komise v montáži obsahu sociálních sítí ukázala, jak se Trumpových slov ihned chopili přední komentátoři z jeho tábora. „Je sobota 19. prosince… Prezident Trump dnes v brzkých ranních hodinách tweetoval, že chce, aby americký lid pochodoval na Washington D. C.,“ hlásil jeden z nich. Další uváděl, že bude-li to nutné, účastníci „vpadnou rovnou do Kapitolu“.

Vyšetřovací výbor také mapoval vazby mezi Trumpovým okolím a uvedenými násilnými skupinami, jejichž členové jsou mezi lidmi obžalovanými v souvislosti s nepokoji. S lídry dvou hnutí údajně před 6. lednem komunikoval někdejší Trumpův poradce Roger Stone, a to v hromadném chatu s dalšími představiteli trumpovského tábora. Podle Raskina různí extremisté utvořili „spojenectví“, protože je Trump svou výzvou ohledně 6. ledna mobilizoval „kolem společného cíle“.

Namíchaná ideologie je velmi špatný signál

Tento výklad podporuje výpověď Donella Harvina, což byl vysoce postavený bezpečnostní činitel washingtonského federálního distriktu. „Když ozbrojená milice spolupracuje se skupinami hlásajícími nadřazenost bělochů a stoupenci spikleneckých teorií na internetu a všichni směřují ke společnému cíli, začínáte vidět něco, čemu říkáme 'namíchaná ideologie', a to je velmi, velmi špatný signál,“ citovala Harvina televize NBC News.

Před kongresmany kromě toho vystoupil jeden z účastníků násilností, který se nedávno u soudu přiznal k výtržnostem. Stephen Ayres mimo jiné uvedl, že on a další lidé, kteří vtrhli do Kapitolu, z místa odešli, jakmile je o to Trump nakonec na Twitteru požádal. Podle deníku The New York Times svědectví podtrhuje Trumpovu moc nad davem a jeho neochotu nepokojům zabránit.

Výpovědi o pozadí násilného protestu navazují na předchozích šest veřejných slyšení, během nichž vyšetřovací komise vykreslovala povolební kroky Trumpa jako snahy prezidenta, který ztrácí kontakt s realitou, udržet se jakýmkoli způsobem u moci. Popsala jeho nátlak na pracovníky federální vlády včetně tehdejšího viceprezidenta Mikea Pence nebo na státní činitele a prezentovala výpovědi jeho někdejších spolupracovníků, kteří údajně Trumpovi říkali, že jeho tvrzení o volebních podvodech jsou nepodložená. Vše podle kongresmanů vyvrcholilo vpádem Trumpových příznivců do sídla Kongresu, který narušil schůzi k výsledkům voleb.

Podnítil nepokoje Trump?

Kongresmani se těmito důkazy snaží ukázat, že nepokoje v Kapitolu, které si vyžádaly pět mrtvých a desítky zraněných, byly přímým důsledkem Trumpových činů. Spojením jeho apelu se schůzkou z 18. prosince zase posilují interpretaci, že prezident situaci dobře chápal a bral svolání protestu jako další možnost pro zvrácení volebních výsledků ve chvíli, kdy neuspěly jeho stížnosti u soudů a jeho nejbližší spolupracovníci se od něj odvraceli.

Úterní jednání je sedmé v sérii živě přenášených slyšení, na kterých výbor složený z osmi demokratů a dvou republikánů prezentuje výsledky již rok trvajícího vyšetřování bezprecedentního vývoje po amerických prezidentských volbách roku 2020. Komise původně plánovala další jednání na čtvrtek, v pondělí však americká média informovala, že toto slyšení bylo odloženo na neurčito.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko zahájilo předčasné volby

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
před 3 mminutami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 4 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 4 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 5 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 10 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...