Zvláštní výbor americké Sněmovny reprezentantů vyšetřující vývoj po posledních prezidentských volbách na nejnovějším veřejném slyšení popsal vytrvalé snahy exprezidenta Donalda Trumpa učinit z ministerstva spravedlnosti hlasatele jeho divokých spekulací o volebních podvodech. Jeden z Trumpových činitelů vypověděl, že hlava státu po resortu chtěla, aby bez pádných důkazů prohlásil její porážku za výsledek nekalostí. Podle deníku The New York Times (NYT) kongresmani odhalili nejzávažnější pokus o zneužití ministerstva spravedlnosti pro politické cíle nejméně od aféry Watergate.
Trump tlačil na ministerstvo spravedlnosti, vyšlo z vyšetřování. Chtěl prohlásit volby za zmanipulované
Páté v sérii ostře sledovaných slyšení také přineslo výpovědi o tom, že nejméně pět republikánských politiků chtělo po bývalém prezidentovi, aby udělil abolici jim a dalším zákonodárcům, kteří odmítali uznat vítězství Joea Bidena v předloňských prezidentských volbách. Jeden republikánský kongresman následně formulování takovéto žádosti potvrdil médiím.
Hlavními svědky byli při čtvrtečním slyšení tři činitelé ministerstva spravedlnosti z konce Trumpova mandátu, který poznamenala jeho snaha zvrátit výsledky demokratických voleb. Richard Donoghue, který tehdy zastával funkci náměstka ministra spravedlnosti, výboru řekl, že bývalý prezident byl nespokojený, jak resort přistupuje k tvrzením o podvodech ve volbách. Trump od konce prosince do začátku ledna velmi často volal či si sjednával schůzky s tehdejším úřadujícím ministrem spravedlnosti Jeffreyem Rosenem.
„Prostě to řekněte a zbytek nechte na mně“
„Společným jmenovatelem všech setkání byla prezidentova nespokojenost s tím, že ministerstvo spravedlnosti nijak neprošetřuje volební podvody,“ uvedl Donoghue.
„Prostě řekněte, že byly zkorumpované (volby), a zbytek nechte na mně a republikánských kongresmanech,“ reagoval Trump podle Donoghuea na Rosenovo stanovisko, že ministerstvo spravedlnosti nemůže změnit výsledky voleb a ani tak neučiní. Podle Donoghuea také Trump chtěl, aby resort začal zabavovat hlasovací přístroje, ačkoliv k tomu resort neměl žádné oprávnění.
Vrchní činitelé ministerstva podle čtvrtečních i dříve předložených výpovědí Trumpa opakovaně upozorňovali, že pro jeho tvrzení o zmanipulovaných volbách neexistují žádné důkazy. Končící prezident podle všeho reagoval snahou dosadit do čela ministerstva relativně neznámého funkcionáře Jeffreyho Clarka, který jeho dezinformační kampaň podporoval. Od svého úmyslu bývalý prezident opustil poté, co mu Rosen řekl, že celé vedení ministerstva v případě nástupu Clarka podá demisi.
Trump vyšetřování nechtěl
„Byl to nejvíce bezostyšný pokus využít ministerstvo spravedlnosti k politickým cílům nejméně od Watergate,“ napsal list NYT v odkazu na skandál, který otřásal americkou politikou v první polovině 70. let.
Ve svém shrnutí nejdůležitějších bodů čtvrtečního jednání deník zdůrazňuje návrh Clarka a dalšího Trumpova věrného poslat dopis činitelům v Georgii a doporučit v něm mimořádné zasedání státního parlamentu k tamním výsledkům voleb. Dopis podle NYT nepravdivě naznačoval, že ministerstvo má důkazy o podvodech, které by mohly být důvodem k zneplatnění Bidenova vítězství.
„Donald Trump nechtěl, aby ministerstvo spravedlnosti vedlo vyšetřování. Chtěl, aby mu ministerstvo pomohlo legitimizovat jeho lži a aby prohlásilo bez důkazů, že volby byly zfalšované,“ uvedl předseda sněmovní vyšetřovací komise Bennie Thompson.
Těsně před zahájením slyšení se v amerických médiích objevila zpráva, že Clarkovu adresu ve státě Virginie ve středu prohledávali federální vyšetřovatelé. Razie souvisela s rozsáhlým vyšetřováním ministerstva spravedlnosti k dohře předloňských voleb, ovšem co agenti hledali, nebylo ihned jasné. Clarkův právní zástupce podle agentury AP na žádost o komentář neodpověděl.
Další úrovní Trumpovy povolební kampaně byla vedle nátlaku na ministerstvo spravedlnosti již zmíněná spolupráce s republikánskými členy Kongresu, kteří pomáhali končícímu prezidentovi podkopávat důvěru ve výsledek voleb. Tyto snahy směřovaly k 6. lednu 2021, kdy se konala společná volební schůze Sněmovny reprezentantů a Senátu, při níž mohou zákonodárci vznášet námitky proti uznání výsledků z jednotlivých států. To také republikáni před rokem a půl činili, odpor proti uznání regulérních voleb ale zeslábl poté, co do sídla Kongresu vtrhl dav Trumpových příznivců a rozpoutal krvavé nepokoje.
Vyžadovaná abolice
Bývalí zaměstnanci Bílého domu ve výpovědích prezentovaných na čtvrtečním slyšení popisovali, že někteří republikánští politici po Trumpovi chtěli, aby jim a dalším zákonodárcům udělil abolici v návaznosti na jejich podporu jeho povolební strategie.
Podle bývalé pracovnice prezidentské kanceláře Cassidy Hutchinsonové se mělo například jednat o republikánské politiky, kteří se na konci prosince zúčastnili setkání s Trumpem, kde se mluvilo o tom, jak dodat váhu tvrzením o zfalšovaných volbách.
Další bývalý zaměstnanec z právního oddělení Bílého domu Eric Herschmann uvedl, že abolici s ním projednával republikánský kongresman Matt Gaetz. Svědci navíc poukázali na emailovou komunikaci, která podobné požadavky také dokládá.
Probíhající slyšení jsou vyvrcholením téměř rok trvající vyšetřovací činnosti sněmovního výboru, který zkoumá události loňského 6. ledna a vše, co k nim vedlo. Další dvě slyšení chystá na červenec, uvedl jeho předseda Thompson, přičemž tématem má být i chování tehdejšího šéfa Bílého domu v den násilností v Kapitolu.
Trump aktivitu výboru kritizuje. Tvrdí, že komise jedná na základě zmanipulovaných výroků a svědectví, ačkoli před kongresmany vypovídalo i mnoho lidí, kteří patřili mezi jeho nejbližší spojence. Trump zároveň zůstává vůdčí postavou Republikánské strany a i někteří z těch, kdo svědčili proti němu, uvádějí, že by jej v příštích prezidentských volbách volili znovu.
