Trump podle soudů nemá zpětně imunitu na to, co dělal, když byl prezident

Soudy se mohou zabývat kroky Donalda Trumpa, které podnikal v závěru svého prezidentského mandátu – po volební porážce z roku 2020. Federální soudkyně ve Washingtonu odmítla požadavek Trumpova týmu, podle nějž by měl mít jako tehdejší úřadující prezident imunitu.

Donald Trump čelí obvinění ze spiknutí s cílem zvrátit volební prohru v roce 2020, kdy jej ve volbách porazil kandidát demokratů Joe Biden. Čelit mu bude i dál, protože soudkyně Tanya Chutkanová rozhodla, že neexistuje právní základ pro tvrzení, že američtí prezidenti nemohou čelit obviněni z trestných činů v momentě, když již nejsou ve funkci.

„Ať má úřadující prezident jakoukoli imunitu, mají Spojené státy vždy jen jednu hlavu exekutivy. Tato funkce nezajišťuje doživotní ochranu před vězením,“ uvedla Chutkanová v rozsudku. Odmítla zároveň, že by obvinění porušovala Trumpovu svobodu projevu. 

V pátek rozhodoval federální odvolací soud ještě v podobném případu, kdy se Trumpovi obhájci snažili zastavit občanskoprávní spory, v nichž je exprezident rovněž žalován za podíl na násilnostech v sídle Kongresu 6. ledna 2021. Trojice soudců však i v tomto případě odmítla, že by někdejší hlava Spojených států nemohla být souzena za to, co dělala v době, kdy byla ve funkci. Podle soudu se na něj imunita zpětně nevztahuje.

Agentura Reuters uvedla, že rozhodnutí Chutkanové přiblížilo možnost, že se Trump bude ze svých činů muset zodpovídat před porotou. Soud by měl začít v březnu, exprezident se ale může odvolat a není vyloučené, že případ skončí u Nejvyššího soudu.

Sedmasedmdesátiletý politik, který se příští rok chce znovu ucházet o úřad prezidenta, opakovaně tvrdí, že jsou jeho obvinění politicky motivovaná. Označuje se za nevinného.

Obvinění ze zločinného spolčení s cílem zvrátit svou volební porážku v roce 2020 čelí Trump v Georgii, kde volby prohrál o necelých dvanáct tisíc hlasů. Porážku nikdy neuznal a na místní činitele tlačil, aby výsledky zvrátili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 10 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 11 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...