Trump nemůže použít peníze Pentagonu na stavbu zdi. Soud zamítl odvolání

Federální odvolací soud odmítl zrušit soudní příkaz zabraňující vládě prezidenta Donalda Trumpa využít 2,5 miliardy USD (56,3 miliardy korun) z peněz ministerstva obrany určených pro boj proti nelegálním omamným látkám k vybudování zdi podél jižní hranice USA s Mexikem. Rozhodnutí zpochybňuje schopnost amerického prezidenta Donalda Trumpa splnit slib na postavení zdi před volbami v roce 2020, napsaly agentury AP a Reuters.

„Kongres nevyčlenil peníze na stavbu hraničních bariér,“ uvedl kalifornský federální soud. „Kongres tak nejspíše rozhodl, že výstavba v tomto okamžiku není ve veřejném zájmu… Není na nás, abychom došli k jinému závěru,“ dodal.

Případ sice ještě není u konce, vláda však nemůže pokračovat ve stavbě, dokud nebude případ uzavřen. Rozhodnutí je další překážkou v Trumpově snaze postavit hraniční zeď, což byl jeden z jeho slibů v prezidentské kampani. Trump v té době také slíbil, že zeď zaplatí Mexiko.

Trumpovi se nepodařilo přesvědčit Kongres, aby uvolnil peníze na financování zdi. V únoru proto vyhlásil stav národní nouze a uvedl, že to opravňuje vládu k přesunu 6,7 miliardy dolarů z peněz, které Kongres vyčlenil na jiné účely, a k jejich použití na výstavbu zdi. Několik států a organizací pak napadlo rozhodnutí vlády ve dvou soudních sporech.

Soudce kalifornského soudu rozhodl, že návrh Trumpovy vlády na výstavbu hraniční zdi z peněz pro ministerstvo obrany je nelegální. Vydal pak příkaz zakazující použití peněz na hraniční zeď. Trumpova vláda se proti rozhodnutí odvolala, toto odvolání však nyní soud zamítl.

„V zájmu naší demokracie a lidí na hranici je na čase, aby se prezident smířil se skutečností, že Amerika odmítla jeho xenofobní zeď,“ uvedla v reakci na rozsudek Americká unie občanských práv (ACLU).

Když se migrantům nelíbí v detenčních zařízeních, ať nechodí, řekl Trump

Prezident Trump učinil z boje proti nelegálnímu přistěhovalectví jednu ze svých priorit již během volební kampaně v roce 2016. Ve středu se na Twitteru ostře ohradil vůči výtkám některých organizací a nově i Úřadu generálního inspektora (OIG), který dohlíží na uprchlická zařízení. Podle OIG v migračních táborech pro zadržené, kteří nelegálně vstoupili do USA, panují katastrofální podmínky. Alarmující jsou podle inspektorů zejména hygienické podmínky v táborech.

„Lidé z naší pohraniční stráže nejsou zaměstnanci nemocnice, lékaři ani sestry… Mnoho z těchto nelegálních vetřelců žije nyní mnohem lépe než tam, odkud přišli, a v mnohem bezpečnějších podmínkách,“ uvedl prezident na Twitteru. „Pokud se nelegálním imigrantům nelíbí podmínky v narychlo postavených nebo upravených detenčních střediscích, řekněte jim, ať nepřicházejí. Problém vyřešen,“ dodal prezident. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 44 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 53 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...