Trpěla v pracovním táboře, nyní míří do politiky. Británie možná bude mít první severokorejskou zastupitelku

4 minuty
Horizont: Británie možná bude mít první političku severokorejského původu
Zdroj: ČT24

Šestnáct let poté, co byla na pokraji smrti v severokorejském pracovním táboře, má Či Hjun Paková šanci vstoupit do dějin britské politiky. Kandiduje totiž do městského zastupitelstva ve městě Bury, a kdyby uspěla, stala by se první britskou političkou severokorejského původu. Dvaapadesátiletá žena říká, že chce splatit dluh nové vlasti.

Či Hjun Paková kandiduje za Konzervativní stranu a šest týdnů před komunálními volbami po severoanglickém Bury roznáší letáky. Že je cizinka, místní vědí. Její spletitou životní cestu zná ale málokdo.

Vyrostla v severní Koreji, a když se jí podařilo v roce 1998 uprchnout, převaděči ji i jejího bratra prodali do čínského otroctví. Bratra už nikdy neviděla. „Prodali mě jednomu Číňanovi. Ti v nás viděli jen dělníky a otroky,“ vylíčila. 

Či Hjun Paková podle svých slov dokonce uvažovala o sebevraždě, pak ale zjistila, že je těhotná. Porod syna utajila. „Držela jsem ho a plakala, byla jsem tak šťastná, protože jsem najednou měla rodinu,“ uvedla. 

Po pěti letech ilegálního pobytu ji čínská policie dopadla. Žena skončila v severokorejském táboře nucených prací, kde po zranění nohy vážně onemocněla. „Moje dítě zůstalo samotné v Číně, mě poslali zpět do Severní Koreje. Tehdy nebe zčernalo, srdce mi pukalo,“ vzpomíná.

Za pár let Či Hjun Paková znovu prchla, i když se musela vydat na milost převaděčům. „Neměla jsem žádné peníze a byla jsem v hrozném stavu. Když jsem našla synka, byla jsem v šoku. Jeho čínští příbuzní se o mé dítě vůbec nestarali,“ uvedla.

Třináct let v Británii

Následovalo další utrpení i útěk. Při přechodu do Mongolska ji a syna v poušti zachránil její současný manžel. Po mnoha peripetiích získali díky OSN azyl ve Velké Británii. Je to už třináct let. „Nikdy předtím jsem neslyšela, že existuje OSN nebo Británie,“ tvrdí.

Začátky tak byly bez znalosti jazyka těžké, ale Či Hjun Paková Brity chválí. Jejich laskavost oplácí, jak může. „Když loni začal covid, tato paní a její manžel házeli lidem do schránek zadarmo roušky, “ uvedl například Robert Clark, který bydlí v Bury.  

Na dotaz, proč si vybrala Konzervativní stranu, kterou kvůli přístupu k uprchlíkům organizace jako Amnesty International kritizují, Či Hjun Paková říká, že oceňuje důraz kladený na rodinné hodnoty a svobodu jednotlivce. Konzervativci jí prý ani nijak nebrání, aby pomáhala jiným azylantům zvládnout začátky v neznámé svobodné zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
01:28Aktualizovánopřed 12 mminutami

Machadová bude v Oslu, na předání Nobelovy ceny za mír ale nedorazí

Venezuelská opoziční představitelka María Corina Machadová přicestuje do Osla, nebude však schopna se zúčastnit ceremonie k převzetí Nobelovy ceny za mír. Podle agentur to oznámil Norský Nobelův institut. Ředitel výboru Kristian Berg Harpviken dříve uvedl, že Machadová se ceremonie nezúčastní, neboť není jasné, kde se nachází. Cenu za ni převezme její dcera Ana Corina Sosaová.
08:20Aktualizovánopřed 32 mminutami

Střety mezi Thajskem a Kambodžou vyhnaly z domovů půl milionu lidí

Obnovené střety mezi armádami Thajska a Kambodže od neděle vyhnaly z domovů na obou stranách společné hranice přes půl milionu lidí, s odvoláním na úřady to napsala agentura AFP. Nový konflikt zemí, které po pětidenním ozbrojeném konfliktu v červenci uzavřely příměří, si dosud vyžádal nejméně jedenáct mrtvých, čtyři thajské vojáky a sedm kambodžských civilistů.
10:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest 27 let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by trest pro 70letého krajně pravicového politika činit zhruba dva roky. Zákon výrazně snižuje tresty i za několik dalších trestných činů.
před 3 hhodinami

Reportéři ČT se zajímali o dezinformace a spory kolem větrných elektráren

Česko dohání deficit ve větrné energetice – letos se uskutečnil rekordní počet místních referend o větrnících. S jejich instalací ve své obci ale dlouhodobě souhlasí pouze kolem 40 procent lidí. S větrnou energií jsou spojené i různé dezinformace a fámy. Obnovitelné zdroje se dle odborníků také stále více stávají i cílem dezinformačních kampaní Ruska, které nemá zájem na jejich rozvoji. Stát ve snaze větrnou energetiku rozvíjet pak naráží někdy i na odpor krajů, informovali Reportéři ČT. O tématu natáčel Tomáš Vlach.
před 5 hhodinami

Britské námořnictvo reaguje na ruskou hrozbu, pomoci mají i plavidla propojená AI

Ruská špionážní loď Jantar se v poslední době často pohybuje nedaleko výsostných vod Spojeného království. Londýn se obává, že si Rusko takto mapuje podmořské kabely pro případné sabotáže. Britské námořnictvo si proto pořizuje bezpilotní plavidla a ponorné drony. Nové prostředky mají za úkol chránit právě podmořskou infrastrukturu. Tamní vláda také uzavřela obrannou dohodu s Norskem.
před 6 hhodinami

USA vyslaly dva letouny nad Venezuelský záliv, nejblíž vzdušnému prostoru země

Americká armáda v úterý vyslala dvě stíhačky nad Venezuelský záliv, kde létaly přes půl hodiny. Ve středu to napsala agentura AP, podle níž to bylo zřejmě nejbližší přiblížení amerických vojenských letadel k vzdušnému prostoru jihoamerické země od začátku nátlakové kampaně administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa.
před 10 hhodinami

Honduraská prezidentka kritizuje „falšování“ výsledků prezidentských voleb

Prezidentka Hondurasu Xiomara Castrová kritizovala „falšování“ prezidentských voleb v zemi i zásahy ze strany Spojených států. Honduraské volební orgány již dříve uznaly nesrovnalosti v protokolech z části okrsků, což může ovlivnit konečný výsledek. Píše to agentura AFP. O vítězství podle průběžných výsledků soupeří Nasry Asfura, kterého opakovaně podpořil americký prezident Donald Trump, a Salvador Nasralla. Castrová varovala, že se obrátí na mezinárodní orgány.
před 12 hhodinami
Načítání...