Trpěla v pracovním táboře, nyní míří do politiky. Británie možná bude mít první severokorejskou zastupitelku

Nahrávám video
Horizont: Británie možná bude mít první političku severokorejského původu
Zdroj: ČT24

Šestnáct let poté, co byla na pokraji smrti v severokorejském pracovním táboře, má Či Hjun Paková šanci vstoupit do dějin britské politiky. Kandiduje totiž do městského zastupitelstva ve městě Bury, a kdyby uspěla, stala by se první britskou političkou severokorejského původu. Dvaapadesátiletá žena říká, že chce splatit dluh nové vlasti.

Či Hjun Paková kandiduje za Konzervativní stranu a šest týdnů před komunálními volbami po severoanglickém Bury roznáší letáky. Že je cizinka, místní vědí. Její spletitou životní cestu zná ale málokdo.

Vyrostla v severní Koreji, a když se jí podařilo v roce 1998 uprchnout, převaděči ji i jejího bratra prodali do čínského otroctví. Bratra už nikdy neviděla. „Prodali mě jednomu Číňanovi. Ti v nás viděli jen dělníky a otroky,“ vylíčila. 

Či Hjun Paková podle svých slov dokonce uvažovala o sebevraždě, pak ale zjistila, že je těhotná. Porod syna utajila. „Držela jsem ho a plakala, byla jsem tak šťastná, protože jsem najednou měla rodinu,“ uvedla. 

Po pěti letech ilegálního pobytu ji čínská policie dopadla. Žena skončila v severokorejském táboře nucených prací, kde po zranění nohy vážně onemocněla. „Moje dítě zůstalo samotné v Číně, mě poslali zpět do Severní Koreje. Tehdy nebe zčernalo, srdce mi pukalo,“ vzpomíná.

Za pár let Či Hjun Paková znovu prchla, i když se musela vydat na milost převaděčům. „Neměla jsem žádné peníze a byla jsem v hrozném stavu. Když jsem našla synka, byla jsem v šoku. Jeho čínští příbuzní se o mé dítě vůbec nestarali,“ uvedla.

Třináct let v Británii

Následovalo další utrpení i útěk. Při přechodu do Mongolska ji a syna v poušti zachránil její současný manžel. Po mnoha peripetiích získali díky OSN azyl ve Velké Británii. Je to už třináct let. „Nikdy předtím jsem neslyšela, že existuje OSN nebo Británie,“ tvrdí.

Začátky tak byly bez znalosti jazyka těžké, ale Či Hjun Paková Brity chválí. Jejich laskavost oplácí, jak může. „Když loni začal covid, tato paní a její manžel házeli lidem do schránek zadarmo roušky, “ uvedl například Robert Clark, který bydlí v Bury.  

Na dotaz, proč si vybrala Konzervativní stranu, kterou kvůli přístupu k uprchlíkům organizace jako Amnesty International kritizují, Či Hjun Paková říká, že oceňuje důraz kladený na rodinné hodnoty a svobodu jednotlivce. Konzervativci jí prý ani nijak nebrání, aby pomáhala jiným azylantům zvládnout začátky v neznámé svobodné zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...