Thajsko udělilo občanství třem mladým fotbalistům a jejich trenérovi, kteří byli na počátku července během dramatické záchranné akce vyproštěni po více než dvou týdnech ze zaplavené jeskyně. Podle místních úřadů měla čtveřice na občanství nárok a jejich uvíznutí v jeskyni s jeho udělením nesouvisí. Případ ale obrátil pozornost k problému asi půl milionu obyvatel Thajska, kteří v zemi žijí bez občanství.
V době, kdy bylo dvanáct chlapců z fotbalového týmu přezdívaného Divočáci uvězněno spolu s trenérem v jeskynním komplexu, vyšlo najevo, že 25letý trenér a tři hoši patří ke 480 tisícům lidí, kteří v Thajsku žijí bez státní příslušnosti. Toto zjištění vedlo k výzvám, aby jejich žádosti o udělení občanství byly urychleně vyřízeny.
Jak chlapci, tak jejich trenér se narodili v Thajsku a splňují tedy základní podmínku získání občanství. Další podmínky i rodné listy hochů a trenéra teď ověřily místní úřady a ve čtvrtek si čtveřice převzala své thajské občanské průkazy.
V zemi je zaregistrováno přibližně 480 tisíc lidí bez státní příslušnosti, z toho přes 146 tisíc jsou mladiství pod osmnáct let. Skutečný počet lidí bez občanství ale může být vyšší, protože ne všichni jsou zřejmě zaregistrováni.
Mnozí lidé bez státní příslušnosti, kteří v Thajsku žijí, pochází z oblastí, kde se měnily státní hranice a jejich státní příslušnost zůstává otázkou. Další patří do etnických skupin, které obývají hory na severu a západě země a o procedurách spojených se získáním občanství mají jen sporé informace.
Problémová je zejména hraniční provincie Chiang Rai v severním cípu Thajska, kam pronikají nelegální migranti a a která je oblíbeným místem pašeráků drog i lidí z oblasti takzvaného „Zlatého trojúhelníku“ čítající Thajsko, Myanmar a Laos. Nejčastějším důvodem pro emigraci do Thajska je ale lepší ekonomická situace v zemi, uvádí Reuters.
Složitá je i situace uprchlíků z okolních zemí
O občanství se mohou ucházet i lidé, kteří dokáží, že v zemi žijí nejméně deset let. Mediálně sledovaná záchrana hochů a jejich trenéra z jeskyně tak připomněla také tíživý úděl lidí z Kambodže, Laosu a Myanmaru, kteří v Thajsku žijí a jsou jim zde odpírána některá práva a příležitosti, protože nejsou občany země.
Thajsko totiž není signatářem Úmluvy o právním postavení uprchlíků vypracované na půdě OSN v roce 1951. Lidé bez státní příslušnosti proto sice mají určitý nárok na základní vzdělání a zdravotní péči, ale musí čelit omezením pohybu a přístupu k finančním službám. Nemohou také uzavírat manželství a kupovat si bydlení.
