Tři Američané si odseděli 36 let za vraždu, kterou nespáchali. Policie proti nim použila falešné svědectví

3 minuty
Horizont ČT24: Nevinní muži strávili 36 let ve vězení
Zdroj: ČT24

V roce 1983 vynesl marylandský soud tři doživotní tresty nad třemi afroamerickými mladíky, kteří měli podle svědků brutálně zavraždit čtrnáctiletého studenta. Díky novému procesu nyní vyšlo najevo, že policie i žalobci tenkrát hrubě pochybili, když vzali v potaz lživé svědectví. Případ ve Spojených státech oživil debatu o nespravedlivých a možná i hrubě podjatých soudech.

Ransom Watkis, Andrew Stewart a Alfred Chestnut skončili před 36 lety za mřížemi ještě jako nezletilí. Tři kamarády zatkli za vraždu čtrnáctiletého studenta. Podle původního rozsudku ho střelili do krku poté, co jim odmítl dát svou bundu. Banální zápletce tehdy policie uvěřila, stejně jako údajným svědkům.

„Detektivové se při vyšetřování zaměřili na tři Afroameričany ve věku 16 let. Nezletilé svědky přinutili vypovědět, co se jim hodilo k uzavření případu,“ uvedla státní zástupkyně v Baltimore Marilyn Mosbyová.

Znovuotevření případu si vymohli sami odsouzení. Klíčová svědkyně, tehdy 14letá dívka, po letech změnila výpověď. Vraždu vůbec neviděla. 

Soud označil za možného pachatele muže, který zemřel v roce 2002, a všechny tři nespravedlivě odsouzené okamžitě zprostil viny. „Bože… vždy jsem o tomto dni snil,“ uvedl dojatý Alfred Chesnut, když po dlouhých 36 letech opustil vězení.

Radost a nadšení trojice kamarádů ale střídá smutek. Sice jsou svobodní, ale bez vlastních rodin a kariér. „Prošli jsme si peklem. Nebylo to snadné. Jsme rádi, že jsme volní, ale musíme si uspořádat životy,“ plánuje Ransom Watkis.

Další nevinní v amerických věznicích

Podobných případů se podle Andrewa Stewarta za branami věznic skrývá mnoho. „Příliš mnoho lidí ztrácí svůj život ve vězení. Nezaslouží si to! Musíme s tím něco udělat. Hned!“ vyzývá.

Trojice mužů se proto chce spojit s organizací Mid-Atlantic innocence Project, která i jim výrazně pomohla na cestě za svobodou. Zaměřuje se na případy z 80. let, které často nesou rasový podtext. Za posledních devatenáct let společnost přispěla k osvobození 33 lidí, kteří si nespravedlivě odseděli dohromady přes šest set let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...