Těžba plynu v Nizozemsku poškodila tisíce domů i zdraví obyvatel. Skončí navzdory nedostatku

Nahrávám video

Letos může podle Mezinárodní agentury pro energetiku chybět Evropě až třicet miliard kubíků plynu. Jedno z největších světových ložisek se nachází v Nizozemsku. Vláda se ale rozhodla pokračovat v útlumu těžby a plánuje ji definitivně ukončit nejpozději příští rok. Dobývání plynu způsobuje otřesy půdy, které poškodily tisíce domů i zdraví obyvatel.

Sever Nizozemska trápí následky otřesů třicet let. „Lidé musí žít v domech, které nejsou bezpečné. Špatně spí. Prarodiče nemůžou pozvat svá vnoučata,“ uvedl předseda sdružení Groninger Gasberaad Jan Wigboldus.

Těžba plynu v provincii Groningen začala v šedesátých letech. Nestabilní podloží se ozvalo koncem minulého století. V roce 2012 otřáslo zemí i trpělivostí místních chvění o síle 3,5 stupně. Poté vláda rozhodla, že těžba musí postupně skončit. 

Poškozených domů je v regionu 26 tisíc, škody jdou do miliard eur. A netýká se to jenom bydlení.

Kvůli následkům otřesů zavřely i mnohé obchody a služby. Pod zemí ale pořád leží 450 miliard kubíků plynu. Zásoba, která odpovídá trojnásobku ročního dovozu z Ruska do Evropy. A tak s ohledem na krizi zazněla znepokojující otázka: Mohl by Groningen těžbu navýšit? Radní Johan Hamster to ale odmítá.

„Zemětřesení v Groningenu vznikají blíž zemskému povrchu a kvůli tomu mají závažnější následky,“ podotýká Hamster. Největší naleziště v Evropě nejspíš zůstane nedotčené. Aktuálně se těží jen minimum nutné k udržení těžebních strojů v chodu.

Pro případ nouze

„Ložisko může být znovu otevřeno v případě nouzové situace, tedy ve chvílích, kdy lidé v Německu, Estonsku nebo dalších zemích budou opravdu pociťovat nedostatek plynu,“ uvedl také odborník na energetiku z Univerzity Groningen Machiel Mulder.

Místní podle Jana souhlasí s tím využít zdejší plyn v případě kritického nedostatku. „Pokud by nemocnice někde v Nizozemsku nebo domovy pro seniory neměly teplo, je možné tu nějaký plyn vytěžit,“ dodává Wigboldus.

Studie ukázala, že tisíce lidí trpí stresem, protože další otřes je může připravit o bydlení nebo živobytí. I kdyby ale těžba skončila okamžitě, potrvá nejmíň deset let, než se ložisko zklidní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 42 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 43 mminutami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 1 hhodinou

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 1 hhodinou

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 1 hhodinou

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled