Těžba plynu v Nizozemsku poškodila tisíce domů i zdraví obyvatel. Skončí navzdory nedostatku

Nahrávám video

Letos může podle Mezinárodní agentury pro energetiku chybět Evropě až třicet miliard kubíků plynu. Jedno z největších světových ložisek se nachází v Nizozemsku. Vláda se ale rozhodla pokračovat v útlumu těžby a plánuje ji definitivně ukončit nejpozději příští rok. Dobývání plynu způsobuje otřesy půdy, které poškodily tisíce domů i zdraví obyvatel.

Sever Nizozemska trápí následky otřesů třicet let. „Lidé musí žít v domech, které nejsou bezpečné. Špatně spí. Prarodiče nemůžou pozvat svá vnoučata,“ uvedl předseda sdružení Groninger Gasberaad Jan Wigboldus.

Těžba plynu v provincii Groningen začala v šedesátých letech. Nestabilní podloží se ozvalo koncem minulého století. V roce 2012 otřáslo zemí i trpělivostí místních chvění o síle 3,5 stupně. Poté vláda rozhodla, že těžba musí postupně skončit. 

Poškozených domů je v regionu 26 tisíc, škody jdou do miliard eur. A netýká se to jenom bydlení.

Kvůli následkům otřesů zavřely i mnohé obchody a služby. Pod zemí ale pořád leží 450 miliard kubíků plynu. Zásoba, která odpovídá trojnásobku ročního dovozu z Ruska do Evropy. A tak s ohledem na krizi zazněla znepokojující otázka: Mohl by Groningen těžbu navýšit? Radní Johan Hamster to ale odmítá.

„Zemětřesení v Groningenu vznikají blíž zemskému povrchu a kvůli tomu mají závažnější následky,“ podotýká Hamster. Největší naleziště v Evropě nejspíš zůstane nedotčené. Aktuálně se těží jen minimum nutné k udržení těžebních strojů v chodu.

Pro případ nouze

„Ložisko může být znovu otevřeno v případě nouzové situace, tedy ve chvílích, kdy lidé v Německu, Estonsku nebo dalších zemích budou opravdu pociťovat nedostatek plynu,“ uvedl také odborník na energetiku z Univerzity Groningen Machiel Mulder.

Místní podle Jana souhlasí s tím využít zdejší plyn v případě kritického nedostatku. „Pokud by nemocnice někde v Nizozemsku nebo domovy pro seniory neměly teplo, je možné tu nějaký plyn vytěžit,“ dodává Wigboldus.

Studie ukázala, že tisíce lidí trpí stresem, protože další otřes je může připravit o bydlení nebo živobytí. I kdyby ale těžba skončila okamžitě, potrvá nejmíň deset let, než se ložisko zklidní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šest lidí zemřelo při požáru v rekonstruované budově v Bruselu, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo při požáru v rekonstruované budově Oxy v centru Bruselu. Vyplývá to z večerních informací agentury DPA a stanice VRT. Média dříve informovala o blíže neupřesněném počtu mrtvých, podle úřadů bylo pohřešováno šest lidí. Co oheň způsobilo, stále není jasné. V budově se v době vypuknutí požáru nacházelo asi 250 stavebních dělníků.
před 1 hhodinou

VideoReportéři ČT: O životě válečné zpravodajky

Darja Stomatová je jednou z nejznámějších tváří zahraničního zpravodajství České televize. Její zpravodajství z Ruskem napadené Ukrajiny je pravidelně součástí Událostí i vysílání programu ČT24. Výjimečné reportáže připravuje i pro Reportéry ČT. Vysloužila si už několik novinářských ocenění. Jaký je život válečné reportérky? Má strach, když natáčí i přímo v oblastech bojů? Jak se vyrovnává s tím, co všechno na vlastní oči vidí? Darji Stomatové se ptá Jana Neumannová. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 1 hhodinou

V íránských městech se opět ozývaly exploze. Kuvajt a Katar hlásí údery z Íránu

Městy napříč Íránem v úterý opakovaně zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Později hlásil exploze i ostrov Kešm. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Místo placení poplatků v Hormuzu uzavřou státy Zálivu dohody s USA, uvedl Trump

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou Íránu. Namísto vybírání dvacetiprocentního poplatku z přepravovaného nákladu ze strany USA, který Trump zmiňoval v pondělí, uzavřou podle něj státy Perského zálivu s Washingtonem „masivní“ obchodní a investiční dohody. Šéf Bílého domu na své sociální síti zopakoval tvrzení, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou té, která má spojitost s Íránem.
před 3 hhodinami

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes dva tisíce hektarů

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes dva tisíce hektarů, informovaly v úterý podle agentury AFP místní úřady. Prefekt departementu Seine-et-Marne Pierre Ory uvedl, že úterý je rozhodujícím dnem pro více než 800 nasazených hasičů bojujících s ohněm. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech. V souvislosti s požáry bylo podle státní zástupkyně ve Fontainebleau Diane Ngomsikové zadrženo již šest lidí.
14:39Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Abychom přežili, spali jsme v lese.“ Ruské nálety vyhánějí ukrajinské rodiny z domovů

Viktorija a jejích sedm dětí patří mezi vnitřně vysídlené obyvatele frontové vesnice Pysmenne v Dněpropetrovské oblasti nedaleko Vasylkivky. Jejich dům zničil jeden z ruských útoků na obec a rodina nyní nemá kde bydlet. Podle Viktorije bylo ve vesnici vybombardováno několik obchodů a ruské útoky poškodily také soukromé domy. Rodina se proto dočasně uchýlila do evakuačního zařízení. Proč je nyní tamní evakuační trasa jednou z nejvytíženějších a proč jsou nouzová ubytovací zařízení přeplněná, popisuje reportáž ukrajinské veřejnoprávní stanice Suspilne.
před 4 hhodinami

Rusko cvičilo na Čudsko-pskovském jezeře s ostrou střelbou. Neinformovalo o tom sousední Estonsko

Rusko podle médií minulý týden poprvé uskutečnilo na Čudsko-pskovském jezeře poblíž východní hranice Estonska cvičení s ostrou střelbou, aniž by o něm předem informovalo estonské úřady.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.