Texas může zatím dál zakazovat potraty, rozhodl odvolací soud

Americký stát Texas může pro tuto chvíli dál zakazovat většinu potratů. Odvolací soud v New Orleans v pátek vyhověl jeho žádosti a dočasně zablokoval středeční příkaz soudu nižší instance, který nařídil pozastavit platnost nedávno přijatého zákona proti interrupcím. Informují o tom americká média.

Páteční rozhodnutí představuje další posun v právní bitvě mezi Texasem a federální vládou, která postup druhého nejlidnatějšího státu USA považuje za protiústavní. Republikánské vedení Texasu se začátkem září zavedlo zákaz potratů od chvíle, kdy lze detekovat srdeční aktivitu embrya, tedy přibližně od šestého týdne těhotenství. V USA přitom podle platného výkladu ústavy ženy mají právo na interrupce až do momentu, kdy se plod stává životaschopným, což nastává až po dvacátém týdnu.

Federální ministerstvo spravedlnosti v září Texas zažalovalo a ve středu soudce Robert Pitman předběžným opatřením nařídil státu pozastavit platnost kontroverzní normy označované zkratkou SB8. Zákon přitom označil za „urážlivé“ napadení ústavou daného práva na potrat.

Texas se proti jeho příkazu odvolal a odvolací soud nyní vyjádřil názor, že předběžné opatření nebylo na místě, napsala agentura Reuters. Pitmanovo nařízení je zablokované na dobu, než soud projedná žádost o jeho trvalé zrušení. Ministerstvo spravedlnosti dostalo na reakci čas do úterního odpoledne.

Pro tuto chvíli tedy nejpřísnější zákaz potratů v USA znovu platí, píše agentura AP. U soudů dosud neztroskotal, protože k zákazu interrupcí přistupuje jinak než dřívější „zákony o srdečním tepu“. Stát v tomto případě nemá žádnou roli ve vymáhání zákazu, které je ponecháno v rukách veřejnosti, přičemž kterýkoli občan USA může podat žalobu na kohokoli zapojeného do provedení potratu. Žalob může být v souvislosti s jediným zákrokem podáno více a žalujícím je v případě úspěchu nabízeno odškodné ve výši nejméně deset tisíc dolarů (220 tisíc korun).

Tento mechanismus vytváří z hlediska právního napadení normy složité procedurální otázky, kvůli nimž Nejvyšší soud USA v létě odmítl žádost o její zablokování. Ústavností zákazu se přitom vůbec nezabýval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Skupinu Bulharů usvědčených ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
21:46Aktualizovánopřed 31 mminutami

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Armáda židovského státu později informovala, že muž byl následně předán izraelským silám. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
18:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
08:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 2 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
05:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
08:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
09:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Slovenskou televizi a rozhlas povede Flašíková

Generální ředitelkou Slovenské televize a rozhlasu (STVR) zvolila její rada dosavadní programovou ředitelku Slovenské televize Martinu Flašíkovou. Dostala nejvíc hlasů z pěti kandidátů. STVR vznikla loni v červenci ze zrušeného Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS). Změnu od začátku kritizovala opozice i část zaměstnanců stanice, podle nichž tak vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) STVR ovládla. Vláda to odmítá.
16:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...