Terorista z Christchurche plánoval vypálit mešity, zaznělo na začátku soudu

Pravicový extremista Brenton Tarrant, který se přiznal k vraždě 51 lidí ve dvou mešitách v novozélandském městě Christchurch, plánoval zaútočit i na třetí mešitu a svatostánky chtěl po dokonání činu vypálit. Oznámila to novozélandská prokuratura na začátek čtyřdenního jednání soudu, který má vynést rozsudek, informovala agentura AP. Tarrant čelí doživotnímu vězení s možností podmínečného propuštění po 17 letech. Soudce má ale možnost rozhodnout o jeho uvěznění na doživotí bez možnosti propuštění, uvedla agentura Reuters. Takovýto trest nebyl na Novém Zélandu nikdy udělen.

Tarrant byl do soudní síně přiveden v poutech. Na lavici obžalovaných, již bez pout, zato obklopen pěti policisty, neprojevoval podle AP při výpovědích přeživších a příbuzných obětí žádné emoce.

„Udělil sis právo vzít život 51 nevinným lidem, jejichž jediným zločinem –⁠ v tvých očích –⁠ bylo, že vyznávali islám,“ řekla na adresu obžalovaného Maysoon Salamaová, jejíž syn byl mezi Tarrantovými oběťmi. „Prohřešil jsi se nade vše chápání, nemůžu ti odpustit,“ citoval Salamaovou zpravodajský server BBC.

Tarrant na mešity v Christchurchi na novozélandském Jižním ostrově zaútočil při pátečních modlitbách 15. března loňského roku, na lidi střílel z poloautomatických zbraní. Čelí obvinění z vraždy 51 lidí, z pokusu o vraždu dalších 40 a z terorismu. Podle agentury AFP byli všichni zavraždění muslimové a byli mezi nimi i staří lidé, ženy a děti.

Svůj útok Tarrant nahrával a vysílal v přímém přenosu na internetu. Krátce předtím rozeslal obsáhlý manifest, v němž se označil za rasistu. Napsal, že ho k útoku přivedly protiimigrační motivy a že k myšlenkám na odplatu dospěl během cesty po Evropě, kde ho rozhněvali migranti. Za svůj hlavní zdroj inspirace označil norského ultrapravicového atentátníka Anderse Breivika, který v roce 2011 v norské metropoli Oslo a na ostrově Utoya zabil 77 lidí.

Prokuratura: Extremista plánoval vypálit mešity

Prokuratura uvedla, že Tarrant po odchodu z druhé mešity v Christchurchi plánoval odjet do nedalekého města Ashburton a zaútočit i na tamní věřící. Mezitím ho však dopadla policie. Tarrant měl ve svém autě kromě dvou poloautomatických útočných pušek AR-15 a dalších čtyř zbraní i kanystry s benzinem, pomocí kterých po útoku plánoval mešity zapálit. Policii později řekl, že lituje, že benzin nepoužil, uvedla prokuratura.

Australan zpočátku vinu popíral, letos v březnu se ale nečekaně ke svým činům přiznal. Může tak být prvním člověkem v dějinách Nového Zélandu, který byl z tohoto činu usvědčen. Zároveň se možná stane také prvním na souostroví, kdo může být za své zločiny odsouzen k doživotí bez možnosti podmíněného propuštění.

Soudní slyšení se koná za přísných bezpečnostních opatření. Přímý televizní přenos ze síně je zakázaný, stejně jako průběžně aktualizovaný písemný on-line přenos. Soudce Mander bude namísto toho po jednotlivých částech soudního jednání informovat média, co mohou z průběhu soudu zveřejnit. Důvodem je především snaha zabránit Tarrantovi v šíření ultrapravicové ideologie, a to včetně například nacistických gest.

Jednání je překládáno do osmi jazyků tak, aby mu rozumělo co nejvíce členů různorodé novozélandské muslimské komunity, uvedla agentura AFP. Přeživší útoku a příbuzní obětí, kteří se nedostanou do hlavní jednací síně, mohou sledovat soudní slyšení přes video v sedmi dalších místnostech. Dodržena tak budou pravidla, která kvůli šíření koronaviru nařizují společenský odstup.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 42 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 59 mminutami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 1 hhodinou

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 2 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 4 hhodinami
Načítání...