Szydlová rezignovala, novým polským premiérem má být Morawiecki

6 minut
Horizont ČT24: Polská vládní rošáda
Zdroj: ČT24

Polská premiérka Beata Szydlová rezignovala. Na nového předsedu vlády byl navržen dosavadní vicepremiér a ministr financí a rozvoje Mateusz Morawiecki. Oznámila to mluvčí vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), jejíž politické špičky a následně i poslanecký klub se dnes sešly ve Varšavě, aby projednaly změny ve vládě. Podle zatím nepotvrzených informací polských médií by měla být Szydlová v Morawieckého vládě vicepremiérkou.

„Politický výbor zhodnotil dva roky vlády sjednocené pravice. Navzdory mnoha útokům byla úspěšná. Premiérka Beata Szydlová prokázala rozhodnost a pracovitost, jsme ji vděčni za to, co se jí podařilo zrealizovat,“ uvedla podle webu listu Gazeta Wyborcza mluvčí PiS Beata Mazureková.

„Situace se nicméně změnila a vyžaduje změnu ve vedení vlády. Premiérka nabídla výboru svou rezignaci a výbor ji přijal. Domníváme se, že by (Szydlová) měla mít i nadále důležitou roli. Na premiéra navrhuje výbor Mateusze Morawieckieho,“ dodala mluvčí.

Ten má plnou podporu šéfa Pis Jaroslawa Kaczyńského, zatímco Szydlová jeho plnou důvěru postrádala, napsala agentura Reuters s odvoláním na analytiky. Podle zdrojů serveru Politico Kaczyński o výměně na postu předsedy vlády uvažoval od pondělního stranického mítinku. Bývalý úspěšný bankéř Morawiecki vládnoucí cizími jazyky „bude lepším partnerem pro ostatní lídry EU než Szydlová“, dodal web.

Rekonstrukci kabinetu podle televize TVN 24 vysvětlila tím, že mezinárodní a domácí situace stavějí „trošku jiné výzvy“, což vyžaduje „změny nejen ministrů, ale i vedení vlády“. O jaké výzvy jde, nevysvětlila. Reuters v této souvislosti zmiňuje přípravu strany na nadcházející sérii voleb: příští rok se uskuteční místní volby, v roce 2019 parlamentní a v roce 2020 prezidentské.

„Poslední dva roky - bylo to pro mě mimořádné období a sloužit Polsku a Polákům mi bylo ctí,“ napsala na sociální síti Twitter odcházející premiérka. Szydlová ve čtvrtek paradoxně ustála hlasování o důvěře, které vyvolali poslanci menšinové opozice. V obou komorách parlamentu má PiS spolehlivou většinu.

TVN 24: Nová vláda by mohla být v úterý

Podle televize by Morawiecki mohl být pověřen funkcí v pátek, aby nová vláda byla jmenována příští týden v úterý. Další změny ve vládě se mají podle serveru Onet.pl odehrát až příští měsíc.

Před sídlem parlamentu a před centrálou PiS demonstrovalo několik stovek přívrženců opozice, kteří se domáhali zachování nezávislosti soudů a skandovali hesla typu „Chceme právo a spravedlnost!“ Podle listu Gazeta Wyborcza došlo k potyčkám s policií.

Morawiecki je považován za jednoho z nejschopnějších polských ministrů a je mu přičítána část zásluh za rostoucí polskou ekonomiku, předložil ambiciózní plán „zodpovědného rozvoje“, známý též jako Morawieckého plán, určený k nastartování ekonomického rozvoje a získání finančních zdrojů pro velkorysé plány vlády v oblasti sociální politiky.

Právník a historik se narodil 20. června 1968 a politicky aktivní byl už od raného mládí. Jeho otcem je bývalý disident, vědec a politik Kornel Morawiecki, který v 80. letech založil a vedl ilegální antikomunistickou organizaci Bojující Solidarita.

Ve dvanácti letech se Morawiecki účastnil nelegálního rozmnožování politických letáků, později vylepoval plakáty vyzývající k akcím odporu a navzdory pronásledování polskou tajnou policií se aktivně účastnil demonstrací na konci 80. let. V letech 1988 a 1989 figuroval v okupačních stávkách na Vratislavské univerzitě, kde studoval historii. Studoval také evropské právo a ekonomickou integraci.

Vedl jednání o vstupu Polska do Evropské unie, týkající se mnoha oblastí, včetně financí. Byl čelem regionálního parlamentu Dolního Slezska, v různých pozicích také pracoval pro banku BZ WBK, jejímž byl v letech 2007 až 2015 ředitelem.

Morawiecki byl v listopadu 2015 jmenován vicepremiérem a ministrem pro ekonomický rozvoj ve vládě Beaty Szydlové jako nezávislý, v březnu 2016 vstoupil do strany Právo a spravedlnost (PiS). Ministrem financí se stal v září 2016. Letos v březnu se účastnil zasedání ministrů financí zemí G20 v Baden-Badenu jakožto první zástupce Polska v historii. Během dvou let vlády PiS se zasadil mimo jiné o kroky k navrácení polské kontroly nad některými bankami ovládanými zahraničními společnostmi.

Zdroj: ČTK

Mateusz Morawiecki
Zdroj: Reuters/Charles Platiau

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 mminutou

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 13 mminutami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...