Syrská kurdská milice YPG, která na severu Sýrie čelí turecké ofenzivě, se domluvila s armádou syrského prezidenta Bašára Asada na vojenské spolupráci. Cílem je vyhnat turecká vojska ze syrského pohraničí. S odkazem na sdělení představitele syrských Kurdů o tom informovala agentura Reuters a zpravodajský server BBC. Kurdové ale později zprávu popřeli stejně jako turecký vicepremiér.
Syrská státní televize oznámila, že do regionu brzy dorazí spojenci syrské armády. Ankara vzápětí uvedla, že pokud bude syrská armáda chránit kurdské bojovníky v Afrínu, nevylučuje střet.
Turecko zahájilo operaci v severosyrské oblasti Afrín (jejím centrem je stejnojmenné město) v lednu. Cílem je vyhnat z toho regionu milici YPG, kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci napojenou na Stranu kurdských pracujících (PKK). Ta od roku 1984 vede ozbrojený boj za autonomní Kurdistán v Turecku. Milice YPG tvrdí, že s PKK nespolupracuje.
Turecký vicepremiér Bekir Bozdag večer řekl, že zprávy o vstupu spojenců syrské armády do oblasti Afrínu jsou mylné. Turecko je podle něj rozhodnuto v ofenzívě v Afrínu pokračovat, „dokud nebude zničen poslední terorista“. Ke zprávě syrských médií, podle nichž by měli do Afrínu dorazit spojenci syrské armády do několika hodin, řekl, „že tyto zprávy nepotvrdily (syrské) úřady“. „Jsou mylné a s pravdou nemají nic společného,“ prohlásil Bozdag.
Zástupce YPG večer sdělil, že neexistuje žádná dohoda o tom, že do oblasti vstoupí syrská armáda. „Žádná dohoda není. My jsem pouze syrskou armádu vyzvali, aby pomohla ochránit hranici,“ řekl mluvčí YPG Núrí Mahmúd, jehož citovala agentura Reuters.
Vysoce postavený představitel kurdských bojovníků Badran Džia Kurd v rozhovoru s agenturou Reuters uvedl, že syrská armáda do Afrínu dorazí v nadcházejících dnech a bude mimo jiné chránit hraniční přechod s Tureckem. O spolupráci se syrskými vládními vojsky informoval také kurdský tisk.
„Ve světle těchto barbarských zločinů a mlčení mezinárodního společenství dokážeme spolupracovat s kýmkoli, kdo je ochoten nám pomoci,“ uvedl Džia Kurd s tím, že Kurdové se syrskou armádou neuzavřeli žádnou politickou dohodu a vojenská spolupráce není nutně dlouhodobá. „Nevíme jak dlouho vzájemné pochopení vydrží, jsou zde strany, které chtějí, aby se spolupráce rozpadla,“ dodal.
Syrská vláda dovolila v posledních týdnech některým kurdským bojovníkům, civilistům a politikům, aby se do Afrínu dostali přes jí kontrolované území, uvedla Reuters s odvoláním na zdroje z obou stran.
Turecko v reakci na zprávu pohrozilo, že nevylučuje střet se syrskou armádou. „Pokud syrský režim chce očistit severní Sýrii od PKK a PYD, nemáme s tím problém… Pokud tam však hodlá bránit YPG, tak nikdo a nic nás ani turecké vojáky nezastaví,“ uvedl turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu.
Situace v severní a severozápadní Sýrii je velmi komplikovaná, jelikož v regionu působí různí regionální a mezinárodní hráči.
Syrská vládní vojska opustila kurdské oblasti na severu Sýrie v roce 2012, následně kontrolu nad regionem převzali Kurdové ze Strany demokratické unie (PYD) a jejich ozbrojené křídlo YPG. Milice YPG a syrská armáda v průběhu syrské občanské války otevřený konflikt nevedly, měly mezi sebou však několik menších střetů.
- Od počátku konfliktu v Sýrii v roce 2011 vytvořily YPG a jejich spojenci na severu země tři autonomní oblasti včetně Afrínu. Jejich sféra vlivu se rozrostla s tím, jak s americkou pomocí vybojovaly území od teroristů z organizace Islámský stát. Kurdové tvrdí, že jejich cílem je udržení autonomie v rámci Sýrie a že na rozdíl od iráckých Kurdů neusilují o samostatnost. USA ale podobně jako syrská vláda nepodporují politické ambice Kurdů.
- YPG a Damašek se tak neshodnou v pohledu na další budoucnost Sýrie. Obě strany sice v minulosti připustily, že dlouhodobá dohoda mezi nimi možná je. Syrský ministr zahraničí dokonce v září 2017 uvedl, že vláda je ochotná jednat o autonomii Kurdů. V následujících měsících ale syrský režim svůj postoj přitvrdil a prezident Bašár Asad uvedl, že chce získat zpět kontrolu nad celou zemí.
Kurdové: Proti dohodě může být Rusko
Agentura Reuters s odkazem na jiný kurdský zdroj napsala, že Rusko, které je spojencem syrské vlády, se postaví proti spolupráci syrských Kurdů se syrskou armádou, protože by to mohlo poškodit jeho diplomatické vztahy s Tureckem.
Situaci rovněž komplikuje skutečnost, že YPG, která se v minulosti s podporou USA významně podílela na boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), nadále získává finanční podporu od Spojených států, píše BBC.
O víkendu milice YPG obvinila tureckou armádu, že v pátek v Afrínu použila chemické zbraně, a zranila tak šest lidí. Ankara toto tvrzení odmítá.
Šedivý: Rusko se do konfliktu může i nemusí zapojit
Rusko je sice spojenec syrského režimu, Turecko ale zároveň působí v syrském pohraničí s tichým souhlasem Ruska. Bývalý náčelník armádního generálního štábu Jiří Šedivý v této souvislosti ve vysílání ČT24 uvedl, že za předpokladu, že je dohoda mezi Turky a Rusy poměrně křehká, mohlo by dojít ke skutečné konfrontaci Turků a syrské armády, a tím pádem i Ruska.
Syrská armáda by pak totiž byla „pravděpodobně podporována ruskými vzdušnými silami, případně některými speciálními silami na teritoriu, a tím pádem bychom se dostali do přímého konfliktu našeho spojence, tedy Turecka coby člena NATO, s Rusy,“ uvedl Šedivý.
Možná je ale podle Šedivého právě i varianta, že Rusko ponese spolupráci syrské armády a Kurdů nelibě. Znamenalo by to, „že se Asad dostal do situace, kdy si dělá, co chce, cítí se mnohem silnější, než ve skutečnosti je, a nerespektoval by pravděpodobně doporučení Ruska, aby se do takového dobrodružství nepouštěl. To by potom Rusové pravděpodobně zůstali mimo tento konflikt, což by bylo z našeho pohledu lepší,“ uvedl bývalý armádní šéf.
„Znamenalo by to ale velké zapojení tureckých ozbrojených sil do oné operace podél hranic s Tureckem, a to by znamenalo poměrně dost výrazný konflikt, do kterého by se potom později vedle kurdské strany zapojily pravděpodobně ještě další organizace,“ dodal Šedivý. Zároveň uvedl, že NATO by situací v Afrínu utrpět nemělo.
