Atény – Na pokraji rozštěpení je strana Syriza řeckého premiéra Alexise Tsiprase. Shoduje se na tom většina řeckých listů v komentářích k nočnímu schválení druhého balíku reforem požadovaných mezinárodními věřiteli. Podporu mu znovu nevyjádřilo 36 členů krajně levicového křídla nejsilnější vládní strany a opatření prošla parlamentem díky hlasům konzervativní opozice.
Podle konzervativního listu Kathimerini se opět projevily „odstředivé tendence“ v premiérově uskupení. Rozpad strany je zřejmě nevyhnutelný a vyloučeny nejsou ani předčasné volby. Deník Ta Nea soudí, že Tsipras bude neúnavně bojovat za dosažení dohody s věřiteli a následně zúčtuje s opozicí ve vlastní straně.
Ve snaze dojednat s věřiteli třetí záchranný program ve výši až 86 miliard eur schválil řecký parlament v posledních dnech řadu úsporných reforem. První balíček se týkal především penzí, daně z přidané hodnoty a řízení statistického úřadu, druhý reformuje soudní řízení a prosadil i nová pravidla pro ozdravení bank.
Aténský zpravodajský portál in.gr uvedl, že už v pátek by měli do řecké metropole dorazit zástupci věřitelů, tedy Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB). Doplnit by je měl i zástupce Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), z něhož by měla Řekům plynout finanční pomoc.
Evropská komise je s přijetím reforem v řeckém parlamentu „nadmíru spokojena“. Řecko tím podle mluvčího EK učinilo „další důležitý krok směrem ke splnění svých závazků“. Rozhodnutí řeckých zákonodárců přivítala i německá vláda.
Podle BBC nyní nečeká Řeky nic jiného než další šetření. Do října by měla být přijata mohutná reforma důchodového systému, začít by se mělo s privatizací provozovatele elektroenergetické přenosové soustavy ADMIE, změnit by se měla například také regulace prodejní doby a reformy zasáhnou pravděpodobně i vlastnictví lékáren, mlékáren a pekáren. Na trzích práce by mělo dojít k modernizaci pravidel pro kolektivní vyjednávání, stávky a kolektivní propouštění. Věřitelé požadují rovněž posílení finančního sektoru, a to zejména s ohledem na vyloučení možnosti politického vměšování do personálního obsazení. Doporučili také výrazně rozšířit plán privatizace a modernizovat a posílit řeckou státní správu.
Pokud se podaří nový záchranný program pro Řecko dojednat, stane se podle BBC opět zdrojem napětí mezi Aténami a věřiteli. Řecká vláda bude pravděpodobně nadále pod silným tlakem odborů a reformy povedou i k dalším protestům občanů. „Budeme pokračovat v naší bitvě, aby barbarský záchranný program neprošel,“ prohlásili odboráři zastupující zaměstnance veřejného sektoru.
Řecko podle BBC nyní potřebuje hlavně hospodářský růst, který by umožnil snižovat veřejný dluh ve vztahu k HDP. Ani dostatečný růst a příjmy z privatizace by ale údajně neumožnily dluh snížit natolik, aby zcela zmizel požadavek na odpuštění jeho části. To by však údajně narazilo na tvrdý odpor v zemích hlavních věřitelů. Podle mnohých komentátorů se tak otázka Grexitu, tedy odchodu Řecka z eurozóny, v politické debatě ještě určitě objeví.
