Synové zavražděného saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího požádali úřady své země o vydání otcova těla, aby jej mohla rodina pohřbít. Chášakdží zemřel 2. října při návštěvě saúdskoarabského konzulátu v Istanbulu za okolností, které jsou dosud nejasné. Saúdská Arábie mlčí i o tom, co se stalo s jeho tělem.
Synové Chášakdžího požádali o vydání otcova těla. Chtějí jej pohřbít v Medíně
Jeho synové Abdalláh a Saláh v rozhovoru s americkou zpravodajskou stanicí CNN uvedli, že jediné, co si nyní přejí, je pohřbít otce v Medíně. „Doufám, že to, co se stalo, pro něj nebylo bolestivé, že to bylo rychlé, že měl klidnou smrt,“ řekl Abdalláh.
Saláh řekl, že si přeje, aby mohl být otec pohřben poblíž příbuzných. „Mluvil jsme o tom se saúdskoarabskými úřady a doufám, že se to (vydání těla) brzy stane,“ sdělil v rozhovoru.
Bratři se shodli, že bez těla se rodina nemůže se zesnulým rozloučit a vyrovnat se se smutkem. „Není to normální situace, není to vůbec normální smrt. Jediné, co nyní chceme, je pohřbít ho na (hřbitově) Al-Bakí v Medíně,“ řekl Saláh.
Chášakdží věřil v monarchii a byl to umírněný člověk, říká jeden z jeho synů
„Chceme zajistit, aby odpočíval v pokoji, stále nemohu uvěřit, že je mrtvý,“ řekl Saláh s tím, že se kolem otcovy smrti objevilo mnoho „dezinformací“.
Není například pravda, že patřil mezi stoupence Muslimského bratrstva, řekl. Na otázku, jak by si přál, aby se na otce vzpomínalo, odpověděl: „Jako na umírněného člověka, který sdílel společné hodnoty s ostatními, na člověka, který měl rád svou zemi, věřil v ni a v její možnosti. Nebyl disident, věřil v monarchii a v to, že drží zemi pohromadě. Věřil také v transformaci, jíž země prochází.“
Podle Turecka je možné, že tělo Saúdové rozpustili v kyselině
Podle tureckého prokurátora byl Chášakdží uškrcen krátce po vstupu na konzulát, jeho tělo pak bylo rozčtvrceno. Kde se nachází, ale není jasné. Jeden z poradců tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana minulý týden naznačil, že mohlo být rozpuštěno v kyselině.
V tureckém vládním listě Sabah se objevila informace odkazující na „důvěryhodné zdroje“, které tvrdí, že tým vyslaný do Turecka k vyšetřování ze Saúdské Arábie ve skutečnosti ničil důkazy. Jde podle listu o jedenáct lidí, kteří do Turecka přijeli devět dnů po vraždě a mezi nimiž byli dva odborníci na chemii a toxikologii. „Tato skupina nepřijela do Istanbulu vnést světlo do okolností vraždy, ale zničit důkazy o ní,“ napsal Sabah. Jmenoval dva členy týmu, kteří údajně přicházeli na konzulát denně, dokud z Turecka 17. října neodjeli.
Chášakdží byl ve svých článcích kritický ke královské rodině Saúdů a podle Turecka k vraždě daly příkaz nejvyšší kruhy v Rijádu. Saúdská Arábie Chášakdžího smrt nejprve popřela, se zpožděním ji přiznala a její prokurátor nakonec řekl, že šlo o předem naplánovaný čin.
Rijád ale popírá, že objednavatelem vraždy byl korunní princ Muhammad bin Salmán, a nechce ani do Turecka k soudu vydat osmnáct lidí, kteří byli v souvislosti s vraždou v království zatčeni.
USA odsoudily vraždu v Radě OSN pro lidská práva
Šéf saúdskoarabské delegace Bandár Ajbán v Radě OSN pro lidská práva (HRC) v pondělí uvedl, že Saúdská Arábie vyšetřuje vraždu novináře Džamála Chášakdžího s cílem postavit viníky před soud. Saúdská Arábie v Radě předala pravidelnou zprávu o dodržování lidských práv v zemi.
Ajbán také prohlásil, že jeho země trvale chrání lidská práva v souladu s principy islámského práva šaría a tradičních společenských hodnot. Řekl dále, že občané mají zaručeno právo na svobodný projev a názor, avšak toto právo je omezeno zákony, jež „chrání práva jiných a národní bezpečnost i veřejný pořádek“.
K debatě v HRC se připojilo několik dalších zemí. Zástupce USA, které mají v radě pozorovatelský status, odsoudil „předem naplánovanou vraždu“ Chášakdžího a řekl, že je důležité věc řádně vyšetřit. USA z HRC v červnu vystoupily na protest proti jejímu údajnému protiizraelskému zaměření.
Australská zástupkyně Sally Mansfieldová označila „zprávy o plánované vraždě za hluboce znepokojující“. Francouzský vyslanec François Rivasseau vyzval Saúdskou Arábii, aby „okamžitě ukončila praxi věznění a svévolného zatýkání“ novinářů a aktivistů a aby respektovala právo občanů na svobodu náboženského vyznání. Znepokojení nad vězněním Saúdských Arabů vyjádřily také Rakousko, Belgie a Dánsko.