Švýcarské jaderné elektrárny dřív neskončí. Lidé to v referendu odmítli

Švýcaři ve všelidovém hlasování odmítli iniciativu zelených ohledně jaderných elektráren. Počítala se zkrácením životnosti pěti zařízení v zemi na nejvýše 45 let a zároveň se zákazem výstavby nových. Pokud by voliči návrh v referendu schválili, musely by se tři z celkových pěti elektráren zavřít už příští rok, čtvrtá v roce 2024 a poslední v roce 2029. Uvedená pětice momentálně vyrábí dvě pětiny švýcarské elektřiny, upozornila stanice BBC na svém webu. Hlasy ještě nejsou sečteny všude, na výsledku se ale již nic změnit nemůže.

Ke schválení iniciativy, kterou kromě Švýcarské strany zelených a části levice podporovala také různá ekologická hnutí, byla podle švýcarských zákonů o referendu nutná nejen většina všech hlasujících voličů (Volksmehr), ale i schválení „kantonální většinou“ (Ständemehr), přičemž z 26 kantonů má dvacet celý hlas a šest disponuje hlasem polovičním.

Krátce po poledni bylo jasné, že iniciativu odmítli lidé v jedenácti kantonech a v jednom bývalém „polokantonu“, a iniciativa tak již nemůže získat „kantonální většinu“. Podle předběžných výsledků návrh navíc odmítla většina všech hlasujících, zřejmě až 55 procent. Průzkumy před referendem přitom předpovídaly velmi těsný výsledek.

Sčítání hlasů po referendu v Bernu
Zdroj: Ruben Sprich/Reuters

Jako u mnoha jiných referend se i u tohoto projevily rozdílné názory obyvatel různých částí země. Zatímco ve frankofonních kantonech na západě iniciativa uspěla, v německojazyčných ztroskotala. V kantonu Schwyz v centru Švýcarska se proti návrhu vyslovilo dokonce 68 procent voličů, největší podporu naopak získal podle předběžných výsledku v kantonu Ženeva, kde ho podpořilo 58 procent hlasujících.

Referendum reakcí na Fukušimu

Švýcarští zelení referendum prosazovali od zničení japonské jaderné elektrárny Fukušima vlnou tsunami v březnu 2011 s argumentem, že stárnoucí elektrárny přestávají být bezpečné. V reakci na Fukušimu švýcarské úřady ohlásily záměr jaderné elektrárny postupně odstavit.

Vláda a průmysl argumentují, že rychlý odchod od jádra by mohl zvýšit závislost na fosilních palivech a také způsobit výpadky. Vláda má plán odstavit jaderné elektrárny „na konci jejich přirozené životnosti“. To je však pro odpůrce jaderné energie příliš vágní pojem, umožňující provozovat reaktory teoreticky donekonečna.

Zelení proto před čtyřmi lety začali se sběrem 100 000 podpisů, což je podmínka pro uspořádání lidového hlasování na celostátní úrovni, jak předvídá systém přímé demokracie v osmimilionové zemi helvétského kříže. 

Švýcarsko má nejstarší jaderné elektrárny

V hustě osídleném Švýcarsku není žádná z pěti stávajících jaderných elektráren vzdálena více než sedmdesát kilometrů od městských center. Vzhledem ke znepokojení veřejnosti nebyla v zemi nová jaderná elektrárna postavena od roku 1984.

Švýcarsko má od uzavření elektrárny v britském Oldbury nejstarší jaderné elektrárny na světě. Beznau I začala dodávat elektřinu do sítě již v roce 1969, Beznau II a Mühleberg v roce 1972. O sedm let později následoval Gösgen a v 80. letech se přidala poslední elektrárna Leibstadt.

Současná vláda už oznámila, že se chystá příští rok předložit voličům v referendu návrh na postupné utlumování činnosti všech jaderných elektráren v zemi. Poslední z nich by se podle něj měla uzavřít v roce 2050.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 38 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...